Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši [částka] a úroků z prodlení z této částky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což také žalovaný učinil. Žalovaný však řádně televizní poplatky neplatil a dluží tak žalobci žalovanou částku, kterou nezaplatil ani přes písemnou výzvu žalobkyně.
Žalovaný se k věci nevyjádřil.
Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaný se od prosince 2010 přihlásil prostřednictvím České pošty k placení televizních poplatků. Tyto televizní poplatky však za období říjen 2019 a březen 2020 až červen 2020 řádně neplatil a dluží z toho důvodu žalobci částku [částka]. Tuto částku nezaplatil, přestože byl o to písemně žalobcem upomínán.
Po právní stránce soud věc hodnotil v souladu se zákonem č. 252/[PSČ obec]. a zákonem č. 348/2005 Sb., které upravují povinnost držitele televizního přijímače platit televizní poplatky. Protože žalovaný není osobou, jež zákon taxativně uvádí mezi osobami od placení poplatků osvobozenými, má žalovaný povinnost platit stanovený televizní poplatek od té doby, kdy se k placení prostřednictvím České pošty přihlásil, a to nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. Výše televizního poplatku byla stanovena na [částka] od ledna 2008. Za období říjen 2019 a březen 2020 až červen 2020 nezaplatil žalovaný 5 krát [částka]. Dluží tak žalobci na poplatcích [částka]. Jestliže žalovaný v uvedeném období nebyl držitelem televizního přijímače, měl k odhlášení z evidence poplatníka připojit písemné čestné prohlášení o tom, že nastaly okolnosti odůvodňující odhlášení což, neučinil, a proto jeho povinnost poplatky platit trvala i v tomto období. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. Sb., které v době počátku prodlení určovalo výši úroku z prodlení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].