Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši [částka] a úroků z prodlení z této částky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což také žalovaná učinila. Žalovaná však řádně televizní poplatky neplatila a dluží tak žalobkyni žalovanou částku, kterou nezaplatila ani přes písemnou výzvu žalobce.
Žalovaná se k věci nevyjádřila.
Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaná se od prosince 2017 přihlásila prostřednictvím České pošty k placení televizních poplatků. Tyto televizní poplatky však v období červenec 2018 až srpen 2020 řádně neplatila a dluží z toho důvodu žalobkyni částku [částka]. Tuto částku nezaplatila, přestože byla o to písemně žalobcem upomínána.
Po právní stránce soud věc hodnotil v souladu se zákonem č. 252/[PSČ obec]. a zákonem č. 348/2005 Sb., které upravují povinnost držitele televizního přijímače platit televizní poplatky. Protože žalovaná není osobou, jež zákon taxativně uvádí mezi osobami od placení poplatků osvobozenými, má žalovaná povinnost platit stanovený televizní poplatek od té doby, kdy se k placení prostřednictvím České pošty přihlásila, a to nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. Výše televizního poplatku byla stanovena na [částka] od ledna 2008. V období červenec 2018 až srpen 2020 nezaplatila žalovaná 26 krát [částka]. Dluží tak žalobci na poplatcích [částka]. Jestliže žalovaná v uvedeném období nebyla držitelem televizního přijímače, měla k odhlášení z evidence poplatníka připojit písemné čestné prohlášení o tom, že nastaly okolnosti odůvodňující odhlášení což, neučinila, a proto její povinnost poplatky platit trvala i v tomto období. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které v době počátku prodlení určovalo výši úroku z prodlení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].