Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že provádí dle ust. § 2 zákona č. 551/1991 Sb., veřejné zdravotní pojištění. Syn žalované, nezletilý [jméno FO], nar. [datum], byl evidován jako pojištěnec žalobce. Jedním ze základních principů evropského koordinačního práva je princip aplikace právního řádu jednoho státu, platný v rámci států EU, EHP, Velké Británie a Švýcarska. Znamená to, že by v jednom okamžiku neměl nikdo podléhat pojistné povinnosti ve dvou zemích zároveň. Dle článku čl. 11 bodu 3a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, má být osoba pojištěna v zemi výkonu zaměstnání, NRP (nezajištěný rodinný příslušník) podléhá stejnému systému jako pracovník, tedy dle živitele. Dne [datum] zjistil, že otec nezletilého [jméno FO], [jméno FO], nar. [datum], byl povinně pojištěn na území Velké Británie, pojistné období od [datum] do [datum]. Na základě doloženého potvrzení o době pojištění živitele v zemi EU, EHP, Švýcarska nebo Spojeného království, proto provedl zpětné odhlášení nezletilého pojištěnce z veřejného zdravotního pojištění v ČR v tomto období. V souladu s čl. 76 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a čl. 3 bodu 2 prováděcího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 byl pojištenec, zastoupen zákonným zástupcem, povinen co nejdříve informovat o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotnímu pojištění. Tuto svou povinnost porušil a skutečnosti významné z hlediska příslušnosti ke zdravotnímu pojištění včas neoznámil. V období od [datum] do [datum] tak nebyl nezletilý [jméno FO] pojištěn na území České republiky a nebyl pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, přesto v uvedeném období čerpal na území ČR zdravotní služby na jeho účet. Celkem uhradil za nezletilého [jméno FO] všem smluvním zdravotnickým zařízením částku [částka]. Vyzval proto zákonného zástupce nezletilého, jeho matku, žalovanou [Jméno žalované], k úhradě pohledávky písemnou výzvou ze dne [datum] dále zaslal žalované výzvu k úhradě dle § 142a o.s.ř. dne [datum]. Přes obdržené výzvy žalovaná na pohledávku nic neuhradila. Za takto způsobenou škodu, je dána odpovědnost zákonného zástupce.Žalovaná se k věci nevyjádřila.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná prošla insolvenčním řízením, když úpadek byl prohlášen Krajským soudem v [adresa] dne [datum] (výpis z insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] a týkající se žalované sp. zn. KSOS [spisová značka]). Žalovaná splnila podmínky oddlužení a insolvenční řízení skončilo dne [datum] usnesením, ve kterém bylo také rozhodnuto o osvobození žalované od všech pohledávek věřitelů, které nebyly uspokojeny i o těch, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny (usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSOS [spisová značka] -[právnická osoba]). Za období od [datum] do [datum] čerpal nezletilý zdravotní péči za celkem [částka] (interní sdělení ze dne [datum]). Do dne prohlášení úpadku žalované uhradil žalobce za zdravotní péči jejího nezletilého syna částku [částka] (přehled poskytnuté zdravotní péče). Žalobce na to vystavil žalované fakturu na částku [částka] a vyzval ji jejímu zaplacení (faktura č. [hodnota] ze dne [datum] a výzva k zaplacení ze dne [datum]). Naposledy před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky dne [datum] s tím, nechť tuto částku uhradí do [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum]).Dle § 414 odst. 1 zák.č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.Soud věc po právní stránce především dospěl k závěru, že část pohledávky vznikla ještě přede dnem [datum], kdy krajský soud rozhodl o úpadku žalované a zároveň povolil oddlužení. Protože žalovaná oddlužením úspěšně prošla rozhodl krajský soud dle citovaného ustanovení insolvenčního zákona o osvobození žalované od dosud neuspokojených pohledávek. Žalobce se tudíž nemůže úspěšně domáhat po žalované zaplacení pohledávek vzniklých před prohlášením úpadku. Soud vyšel z premise, že pohledávky za jednotlivé úkony zdravotní péče vznikaly již dnem poskytnutí konkrétní zdravotní péče, a protože dle žalobcem předloženého seznamu poskytnuté zdravotní péče, včetně částek za ně účtovaných, byla před úpadkem žalované poskytnuta péče ve výši [částka], byla žaloba v této části zamítnuta. Co se týče zbývající části uplatněného nároku, to je zaplacení [částka], měl soud pochybnosti o pasivní legitimaci žalované, tedy o tom, zda lze pohledávku hodnotit jako pohledávku z náhrady škody za níž odpovídá jeho zákonný zástupce. Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je však postaven na zásadě odpovědnosti zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka za osoby s omezenou svéprávností, tedy za osoby nezletilé jsou odpovědní jeho rodiče. Soud proto v této části žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalované výši úroků z prodlení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě skutečnosti, že převážně úspěšné žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly.