Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], dále s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka], dále s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] k rukám [tituly před jménem] K. G., [tituly za jménem], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tím se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Zaplatil pouze [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.Žalovaný se k věci nevyjádřil.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] platně uzavřel žalovaný v postavení spotřebitele jako úvěrovaný se společností [právnická osoba], IČ: [IČO] v postavení podnikatele jako úvěrujícím smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy obdržel od úvěrujícího částku ve výši [částka]. Tuto částku se zavázal vrátit spolu s poplatkem [částka] a úrokem [částka] (12,75 % ročně) ve 24měsíčních splátkách po [částka]. Úvěrující pak pohledávku, respektive její zbytek ve výši [částka] postoupil na žalobce a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně.Podle § 2395 občanského zákoníku (zák č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1887 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníkaSoud po právní stránce posuzoval, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, a to, zda poplatky a úrok za úvěr ve výši [částka] poskytnutý na dobu 24 měsíců jsou přiměřené. Schopnost žalovaného dostát svému závazku ze smlouvy vyplývajícího, byl zkoumán dostatečně, když byly vyhodnocovány ověřené informace o finančních poměrech žalovaného a bylo nahlíženo i do veřejných rejstříků a úvěrující měl k dispozici i výplatnice žalovaného. Žalovaný měl zaplatil na poplatcích celkem [částka], což je 2,2 % poskytnuté částky, což se jeví jako nepřiměřené. Požadovanou výši úroku (12,75 %), je možno označit za nikoliv v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku). Nemravná je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době uzavření smlouvy obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Z uvedených důvodů proto soud žalobě, a to spolu s úrokem z prodlení, který není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 44 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Doplnění skutkových tvrzení žaloby na výzvu soudu nepovažuje soud za samostatný úkon, neboť nedostatek skutkových tvrzení žaloby nelze přičítat k tíži žalované straně.