14 C 1/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 22,02 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 20,88 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou 22,02 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnu za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit formou 78 týdenních splátek po [částka] s tím, že poslední splátka je ve výši [částka]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka ve výši [částka] měla být uhrazena dne [datum]. Poslední splátka však byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu neuhradila žalovaná ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná na pohledávku uhradila od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek celkem částku [částka]. Právní předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., když vyhodnotil informace požadované a získané od žalované a tyto ověřil oproti dokladům vyžádaných obžalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty”.

2. Dále žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou 20,88 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnu za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit formou 78 týdenních splátek po [částka] s tím, že poslední splátka je ve výši [částka]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka ve výši [částka] měla být uhrazena dne [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná na pohledávku uhradila od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek celkem částku [částka]. Právní předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., když vyhodnotil informace požadované a získané od žalované a tyto ověřil oproti dokladům vyžádaných obžalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty”.

3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.[právnická osoba] podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr probíhá na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a jeli to nezbytné nahlédnutím do databází nebo do jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na rodinné majetkové pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalované ze dne [datum] a ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedené v části „Ověřené dokumenty”. Majetková situace žalované byla ověřena z výměru sociální podpory (12/2020,3, 4, /2021). Zároveň byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku. Žalovaná uvedla že je na mateřské dovolené s měsíčním příjmem [částka]. Další čisté příjmy domácnosti činí [částka]. Žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání. Úvěry sjednává za účelem pokrytí neočekávaných výdajů. Žalovaná nespecifikovala blíže měsíční výdaje, neuvedla ani jakou částkou hradí své bydlení, jaké jsou její výdaje na domácnost, splátky půjček atd. Současně nekonkretizovala a neprokazovala další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka]. Celkem deklarovala odhadované pravidelné měsíční výdaje ve výši [částka]. Žalobce uvedl, že nedisponuje žádnými kopiemi dokladů od žalovaného k prokázání prověřování úvěruschopnosti, protože tyto byly předloženy pouze při sjednávání úvěru.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.7. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:8. Společnost [právnická osoba], tj. právní předchůdce žalobce, se dne [datum] ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek zahrnující úrok [částka], poplatek za zpracování úvěru ve výši [částka] a poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Žalovaná měla plnit společnosti [právnická osoba] v 78 týdenních splátkách po [částka] splatných vždy ke konci splátkového období. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku [částka] v hotovosti (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaná do tzv. karty zákazníka písemně prohlásila, že je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání. Neuvedla jako částkou hradí své bydlení, telefon, jaké jsou její výdaje na domácnost a splátky půjček. Celkem tak deklarovala odhadované pravidelné výdaje ve výši [částka] (ze Zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaná uhradila na pohledávku žalobkyně pouze částku [částka]. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Společnost [právnická osoba] oznámil žalované, že pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] postoupila (z oznámení o postoupení ze dne [datum], z podacího lístku ze dne [datum]). Žalované byla následně dne [datum] odeslána předžalobní výzva k zaplacení pohledávky nejpozději do [datum] (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku).9. Dále má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], tj. právní předchůdce žalobce, se dne [datum] ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek zahrnující úrok [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Žalovaná měla plnit společnosti [právnická osoba] v 78 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku [částka] v hotovosti (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaná do tzv. karty zákazníka písemně prohlásila, že je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání. Neuvedla jako částkou hradí své bydlení, telefon, jaké jsou její výdaje na domácnost a splátky půjček. Celkem tak deklarovala odhadované pravidelné výdaje ve výši [částka] (ze Zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaná uhradila na pohledávku žalobkyně pouze částku [částka]. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Společnost [právnická osoba] oznámil žalované, že pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] postoupila (z oznámení o postoupení ze dne [datum], z podacího lístku ze dne [datum]). Žalované byla následně dne [datum] odeslána předžalobní výzva k zaplacení pohledávky nejpozději do [datum] (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku).10. Na základě předložených důkazů soud učinil následující skutkový závěr:11. Žalovaná od právního předchůdce žalobce obdržela dne [datum] v hotovosti na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky ve výši [částka], které se zavázala vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši [částka] v 78 týdenních splátkách po [částka], když poslední splátka měla být ve výši [částka]. Na tento nárok žalobce žalovaná uhradila dle tvrzení žalobce [částka], což žalovaná nijak nerozporovala. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalované splácet úvěr pouze z informací od žalované zaznamenané do zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou, když postoupení pohledávky následně oznámil žalované. Žalobce dále vyzval žalovanou k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě, když jí stanovil termín k úhradě nejpozději do [datum].12. Žalovaná od právního předchůdce žalobce obdržela dne [datum] v hotovosti na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky ve výši [částka], které se zavázala vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši [částka] v 78 týdenních splátkách po [částka], když poslední splátka měla činit [částka]. Na tento nárok žalobce žalovaná uhradila dle tvrzení žalobce [částka], což žalovaná nijak nerozporovala. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalované splácet úvěr pouze z informací od žalované zaznamenané do zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou, když postoupení pohledávky následně oznámil žalované. Žalobce dále vyzval žalovanou k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě, když jí stanovil termín k úhradě nejpozději do [datum].13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy řádně posoudil schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobce sice předložil zákaznickou kartu, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a pouze odhadovaných výdajů, avšak pouze z této listiny nelze učinit závěr, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalované z jí předložených listin. Žalovaná údajně předložila pouze rozhodnutí Úřadu práce ČR o přiznání dávky – rodičovského příspěvku a nijak nedoložila další údajné příjmy domácnosti ve výši [částka]. Současně nijak nedoložila své výdaje a předchůdce žalobce zcela rezignoval na zjišťování pravidelných výdajů žalované.20. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce sice poskytl žalované na základě uzavřených smluv o sptřebitelském úvěru částku [částka] a částku [částka], nicméně neposoudil řádně schopnost žalované úvěry splatit, neboť nezjišťoval příjmy a zejména výdaje žalované ověřením předložených listin. V důsledku toho jsou smlouvy o úvěru dle § 39 obč. zák. neplatné. Jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouvy odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18).21. Žalovaná je proto povinna žalobci vrátit pouze finanční prostředky, které jí předchůdce žalobce poskytl a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce. Jedná se tak v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] o část jistiny ve výši [částka] ([částka] mínus [částka]) a v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] o část jistiny ve výši [částka] ([částka] mínus [částka]). Soud přiznal žalobci rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z uvedené dlužné jistiny ve výši [částka]. Výše úroků z prodlení je určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně zbylých nároků převyšující neuhrazenou jistinu ve výši [částka] s úrokem a zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl.22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem [částka] včetně veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Soud přiznal žalobkyni celkem částku [částka] včetně kapitalizovaných úroků z prodlení. Žalobkyně byla úspěšná v projednávané věci co do 16 % z žalované částky, žalovaná byla úspěšná co do 84 %. Poměr úspěch neúspěch tak představuje 68 % ve prospěch žalované. Jelikož žalovaná uspěla ve větší míře, měla by právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu mezi jejím úspěchem a úspěchem žalobce. Z obsahu spisu však nevyplývá, že žalované vznikly jakékoli náklady. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.