14 C 160/2024

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], která představuje dlužné úroky, částky [částka], jako účelně vynaložených nákladů, částky [částka], která představuje dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky a částky [částka], která představuje dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] převedla v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zákazníka dne [datum], čímž došlo k čerpání úvěru. Zbytek peněžitých prostředků ve výši [částka], převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet celkovou cenu úvěru [částka] v 40 měsíčních splátkách po [částka], vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, když první splátka byla dohodnuta na [datum]. Smluvní strany se dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,28 %. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. V souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Zesplatněná část jistiny činila [částka], dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil [částka], kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši [částka] a dluhu na jistině (úmor) ve výši [částka]. Celková dlužná jistina ke dni podání žaloby tak činí [částka] + [částka], tj. [částka]. Dluh na úrocích činí [částka]. Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky k plnění a za každou odeslanou upomínku jí vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], tedy [částka] celkem. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru bylo dohodnuto pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že bude žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do [datum], dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru, a proto je žalovaný z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, povinen zaplatit žalobkyni [částka]. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný má zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tedy částku [částka]. Žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil celkem částku [částka].

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně uznává jen z části, a to ve výši bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo z neplatné smlouvy o úvěru. Tvrdil, že na žalobkyni se obrátil v tíživé životní situaci, když v době sjednání úvěru splácel další nebankovní úvěry. Nedokázal tak správně vyhodnotit své možnosti daný úvěr splácet. Na rizika spojená s neplněním smluvních závazků nebyl žalobkyní upozorněn. Má tak za to, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně. Jelikož jeho situace byla neúnosná, tlak věřitelů a inkasních agentur jej uvedl pod obrovský psychický tlak, kdy nebyl schopen splácet všechny své závazky, požádal o pomoc dluhovou poradkyni, která mu pomohla se v situaci zorientovat. Žalobkyně nezohlednila a neprověřila další závazky žalovaného, které měl v době uzavření úvěrové smlouvy. Pokud by tak učinila a prověřila závazky žalovaného z registrů např. BRKI a NRKI, došla by k závěru o neschopnosti žalovaného daný úvěr splácet. Žalovaný na výzvu žalobkyně předložil pouze výplatní pásky a občanský průkaz. Žalobkyně se nijak nezabývala výdaji žalovaného na bydlení, splátkami dalších úvěrů ani dalšími výdaji žalovaného. Dalším důvodem neplatnosti smlouvy o úvěru je, dle žalovaného skutečnost, že tato byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku a nebyla opatřena elektronickým podpisem žalovaného. Nelze tak věrohodně prokázat, zda a jakou smlouvu žalovaný vůbec uzavřel. Odkázal přitom na usnesení NS ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], dále rozsudky Okresního soudu ve [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Okresního soudu v Berouně ze dne [datum] č.j. [spisová značka], Okresního soudu v [adresa] – pobočka [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalobkyní popsaný způsob uzavírání smluv na dálku prostřednictvím webového portálu nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (elDAS). Dále žalovaný namítal, že poplatky (zejména poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka]), sjednané úrokové navýšení a výše smluvních pokut obsažené ve smlouvě odporují dobrým mravům, stejně jako RPSN ve výši 40%. Z těchto důvodů žalovaný navrhoval, aby mu byla uložena povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, kterého se mu dostalo z neplatné smlouvy o úvěru a ve zbytku navrhoval, aby soud žalobu zamítl. Současně požadoval, aby mu byla povinnost vydat bezdůvodné obohacení uložena v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] a odkazoval přitom na svou tíživou finanční situaci.[právnická osoba] jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, z jednání se žalovaný omluvil ze [podezřelý výraz] důvodů, zástupce žalobce se omluvil, přičemž oba souhlasili s tím, aby jednání proběhlo v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z předložených listinných důkazů a obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).5. Po provedeném dokazování soud zjistil, že: Žalobkyně je u České národní banky registrována jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů (z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).6. Žalobkyně se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku [částka], a to tak, že částku [částka] převede na účet zákazníka č. [č. účtu] a zbytek peněžních prostředků ve výši [částka] převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru [částka] s úrokovou sazbou ve výši 27,28 % ročně splatit ve 40 měsíčních splátkách po [částka] vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne [datum], poslední splátka [datum]. Žalovaný projevil vůli smlouvu uzavřít verifikační platbou ve výši [částka]. Přílohu č. [hodnota] smlouvy o úvěru tvoří úvěrové podmínky a přílohu č. [hodnota] smlouvy o úvěru tvoří formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém byl žalovaný informován o nákladech spotřebitelského úvěru. V úvodu smlouvy je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného je [částka], čistý měsíční příjem domácnosti žalovaného je [částka]. Výdaje na činí [částka] měsíčně a na splátky jiných úvěrů platí [částka] měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. Žalovaný nevyživuje žádné osoby (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], úvěrových podmínek a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru).7. Žalobkyně automaticky vygenerovala e-mail, který obsahuje sdělení, že po podepsání dokumentů je ještě nutno pro vyplacení úvěru zaslat na účet číslo [č. účtu] částku [částka] z účtu uvedeného ve smlouvě. Variabilní symbol je číslo smlouvy 8193270 (z e-mailu).8. Žalovaný měl hradit 40 splátek ve výši [částka] až do celkové výše [částka]. Předpis splátek obsahuje způsob započtení splátek na úroky a jistinu pohledávky (z předpisu splátek).9. Dne [datum] z účtu [č. účtu] na jméno žalovaného byla odeslána na účet žalobkyně platba [částka]. Rovněž dne [datum] byla z účtu žalobkyně převedena na účet č. [č. účtu] částka [částka] a téhož dne byla z účtu žalobkyně na účet č. [č. účtu] převedena částka [částka] (z potvrzení o provedení transakcí).10. Žalovaný písemně prohlásil, že proti jeho osobě není zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení, ani není omezen nakládat s finančními prostředky, ani není žalovanou stranou v žádném soudním sporu, nejsou u něj dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku. Uvedl, že nemá žádné jiné závazky (z čestného prohlášení žalovaného ohledně závazků).11. Žalovaný dále písemně prohlásil, že jeho výdaje související s bydlením činí [částka] měsíčně, nemá žádné splátky úvěrů, pravidelné platby z pojistných smluv, pravidelné platby penzijního připojištění, je svobodný. Jako měsíční příjem uvedl mzdu ve výši [částka], jiné příjmy nemá (z čestného prohlášení žalovaného ohledně výdajů a příjmů).12. Žalobkyně dne [datum] vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného [částka] a jeho výdajů na bydlení u partnerky ve výši [částka] a splátek úvěrů v celkové výši [částka]. Dále brala do úvahy normativní náklady na bydlení ve výši [částka], životní minimum ve výši [částka] a nezabavitelnou částku ve výši [částka]. Z prohlášení partnerky soud zjistil, že zprostředkovatel žalobkyně zkontroloval, že žalovaný bydlí u své partnerky v bytě na adrese [adresa] a na bydlení přispívá částkou [částka]. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem (z výstupu z insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného ze dne [datum]). Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v Centrální evidenci exekucí s výsledkem počet exekucí 0 (z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum], z dokumentu posouzení úvěruschopnosti zákazníka).13. Čistý příjem žalovaného za 12/2023 byl ve výši [částka], za 11/2023 byl čistý příjem žalovaného ve výši [částka] (z výplatních pásek žalovaného za období 11,12/2023).14. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] včetně potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek.15. Žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne [datum], že z důvodu prodlení žalovaného přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k plnění do 10 dní ode dne odeslání dopisu. Žalovaný byl v dopisu rovněž upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky. Dopis byl žalovanému odeslán dne [datum] (z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku).16. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru celkem [částka] (z dokumentu nazvaného bonita smlouvy).17. Soud nečinil žádná skutková zjištění z dokumentu statistika rodinných účtů, výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu – národní pojetí a výše normativních nákladů na bydlení od [datum], životní a existenční minimum 2024, neboť tyto statistické údaje nejsou pro právní posouzení věci rozhodné a neodráží skutečné příjmové a výdajové poměry žalovaného. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a normativních nákladů na bydlení.18. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] převede na účet žalovaného a částku [částka] převede žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru [částka] s úrokovou sazbou ve výši 27,28 % ročně splatit ve 40 měsíčních splátkách ve výši [částka]. [adresa] 500 Kč poskytla dne [datum] žalobkyně žalovanému na účet. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za měsíc 11, 12/2023, potvrzení o bydlení u partnerky, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí a údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne [datum].19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.21. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.24. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.25. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.26. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.27. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.28. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“29. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK)30. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z čestných prohlášení žalovaného, výplatního lístku za listopad, prosinec 2023, potvrzení o bydlení, výpisu z insolvenčního rejstříku provedeného dne [datum] a centrální evidence exekucí provedeného dne [datum] a dále vyšla z údajů normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v měsíci listopad, prosinec 2023, tedy dvou měsících před poskytnutí úvěru, po odečtení stravného dosahovaly výše [částka] a [částka]. Pro řádné splnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného měly být posouzeny příjmy žalovaného za delší časové období. V čestném prohlášení žalovaný deklaroval, že nemá žádné další příjmy. Pokud jde o výdaje, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru doložil, že bydlí u partnerky za [částka] měsíčně a dále uvedl splátky dluhů [částka], což nemohly být veškeré měsíční výdaje žalovaného, které by odpovídaly reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného běžné výdaje žalovaného (kromě výdajů na bydlení) pouze odhadla v minimální výši pomocí částek životního minima, tzv. nezabavitelné částky a statistických údajů, a nebylo prověřeno, zda tyto výdaje odpovídaly konkrétnímu životnímu stylu žalovaného. Prohlášení žalovaného o závazcích je zřejmě nepravdivé, neboť v něm žalovaný uvedl, že nemá žádné jiné závazky, ačkoliv v současné době tvrdí, že byl předlužen. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, čímž však mohla prověřit pouze to, že věřitelé vůči žalobkyni nemají vykonatelné pohledávky a žalovaný nepodal návrh na oddlužení či jinak nebylo zahájeno insolvenční řízení. Tímto nebyla prověřena případná existence všech případných dluhů a závazků žalovaného. Žalobkyně netvrdila, ani neprokazovala, že by nahlédla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného do registru SOLUS nebo do bankovních a nebankovních registrů. Tedy neprovedla lustrace žalovaného v SOLUS a v dostupných bankovních a nebankovních registrech evidujících jednotlivé závazky a nezjistila výši dosavadních dluhů žalovaného, jeho platební morálku a případné pohledávky po splatnosti.31. S ohledem na shora popsané nesplnění povinnosti řádně posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).32. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet [částka] a žalovaný dosud vrátil částku [částka], což potvrzuje i žalovaný.33. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuváděl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.34. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně částky [částka], která nebyla žalovanému poskytnuta do jeho dispozice.35. Byť žalovaný požadoval plnění ve splátkách po [částka] měsíčně, soud lhůtu k plnění určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky [částka] (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 67 % a neúspěšná z 33 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 34 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 34 %, tedy po zaokrouhlení částku ve výši [částka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni.