Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], advokáta se sídlem [adresa], [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala podle Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a Karty klienta, kde jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně vycházela. Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Dle výpočtu MLS příjem klienta z žádosti činil [částka], výdaje činily: životní minimum klienta [částka], životní minima na 1 vyživované dítě (50 %) [částka], splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC [částka], buffer MLSu klienta činil [částka], výše splátky schváleného úvěru [částka] a zbývající MLS klienta činila [částka]. Dle výpočtu MLS domácnosti příjem klienta činil [částka], příjem ostatních členů domácnosti činil [částka], splátky jiným společnostem z NRKi mimo HC činily [částka], normativní náklady na bydlení činily [částka], životní minima členů domácnosti činily [částka] a zbývající MLS domácnosti činila [částka]. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a CEE, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen a dotaz do registru CEE byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Z Úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací je patrné, že žalovaný měl ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tj. ke dne [datum] pět závazků, z toho jednu kreditní kartu. Žalovaný však neměl žádné splátky po splatnosti. Platební morálka byla tedy na velmi dobré úrovni. Žalobkyně učinila závěr, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného předmětný spotřebitelský úvěr splácet. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo to zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalovaný byl v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněn čerpat revolvingový úvěr (dále jen „RÚ“) prostřednictvím Kreditní karty (dále jen „KK“), vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením smlouvy zavázal takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutí úvěru úroky. V průběhu trvání ÚS bylo v souladu s ÚS možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka], jak je patrné z hlavičky přiloženého splátkového kalendáře (položka „výše úvěru“). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ, poplatky a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Protože žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni [datum] a dopisem z téhož dne vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění. Protože žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, evidovala žalobkyně ke dni [datum] za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z: a) neuhrazené jistiny ve výši [částka], b) poplatků ve výši [částka], c) poplatků za pojištění ve výši [částka], d) nákladů na vymáhání ve výši [částka], e) smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. K poplatkům ve výši [částka] dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků, kdy se jedná o poplatky: poplatek za vedení účtu ve výši [částka], splatný dne [datum], zahrnutý v 8. splátce, poplatek za vedení účtu ve výši [částka], splatný dne [datum], zahrnutý ve 7. splátce, poplatek za vedení účtu ve výši [částka], splatný dne [datum], zahrnutý ve 6. splátce a poplatek za vedení účtu ve výši [částka], splatný dne [datum], zahrnutý v 5. splátce. K dlužnému pojistnému ve výši [částka] dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků za pojištění, kdy se jedná o poplatky za pojištění: pojištění CPI ve výši [částka], splatné [datum], zahrnuté v 5. splátce, pojištění CPI ve výši [částka], splatné [datum], zahrnuté v 6. splátce a pojištění CPI ve výši [částka], splatné [datum], zahrnuté v 8. splátce. K částce ve výši [částka], označená jako náklady na vymáhání, dospěla žalobkyně součtem účtovaných a žalovaným dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí [částka] za měsíc vymáhání a [částka], je-li žalovaném v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Od [datum] byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částku [částka] za měsíc vymáhání. Žalobkyně je v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši [částka]. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší, než tato smluvní naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek byla žalovanému do zesplatnění naúčtována smluvní pokuta ve výši [částka]. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] a dále úrok ve výši 26,28 % p. a. od [datum] do zaplacení z částky [částka] (tj. jistiny) a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši [částka] (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. od [datum] z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut do dne sepsání žaloby, tj. do [datum]) a dále zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka] (tj. jistiny, případných poplatků a smluvních pokut).
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka]. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN činila 29,7 %. Výše měsíční splátky byla stanovena na 4 % z dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Celková částka splatná spotřebitelem činila [částka]. Účastníci si v rámci smlouvy sjednali pojištění schopnosti splácet, kdy měsíční úhrada za pojištění činila 8, 9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. V případě, že úvěr nebude řádně splácen je žalobkyně oprávněna požadovat účelně vynaložené náklady s upomínáním ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Výše měsíčního poplatku za vedení účtu činila [částka]. V případě, že výše dlužné částky bude nižší než [částka], může být klientovi účtována smluvní pokuta maximálně ve výši dlužné částky. V případě, že se klient dostane do prodlení se 2 a více splátkami nebo nezaplatil splátku déle než 3 měsíce, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], z Úvěrových podmínek společnosti [právnická osoba]. platných od [datum]). Žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka] a uhradil částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] do 14 dnů od sepsání výzvy (ze splátkového kalendáře, z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum]). Po zesplatnění žalovaný neuhradil žádnou částku. Dlužná částka z úvěrové smlouvy činí [částka] a skládá se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], z poplatků ve výši [částka], z poplatků za pojištění ve výši [částka], z nákladů na vymáhání ve výši [částka] a ze smluvních pokut ve výši [částka]. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] a dále úrok ve výši 26,28 % p. a. od [datum] do zaplacení z částky [částka] (tj. jistiny) a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši [částka] (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. od [datum] z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut do dne sepsání žaloby, tj. do [datum]) a dále zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka] (tj. jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] (z předžalobní výzvy ze dne [datum], z podacího archu).
4. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet. Předložila soudu Potvrzení o provedení ověření bonity klienta, ze kterého soud zjistil, že žalovaný je ženatý, má jednu vyživovací povinnost a bydlí u rodičů. Jeho měsíční příjem činil [částka], příjem ostatních členů domácnosti činil [částka], výdaje činily [částka] měsíčně. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a ISIR. Z Nebankovního registru klientských informací bylo patrno, že žalovaný měl ke dni uzavření smlouvy pět závazků, z toho jednu kreditní kartu. Žalovaný však neměl žádné splátky po splatnosti. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného, porovnáním jeho pravidelných měsíčních příjmů ve výši [částka] a příjmů ostatních členů domácnosti ve výši [částka], s pravidelnými měsíčními výdaji domácnosti ve výši [částka], jejichž kladný rozdíl činil [částka] vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s předpokládanou měsíční splátkou ve výši [částka].
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
7. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti.
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Soud uvedený skutkový stav, ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle této smlouvy byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena spotřebitelská smlouva o revolvingovém úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky za sjednaných podmínek až do výše poskytnutého úvěrového rámce [částka]. Žalovaný byl povinen čerpané peněžní prostředky splácet v dohodnutých splátkách. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný celkem načerpal částku [částka] a celkem uhradil částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši [částka], kdy tato se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], z poplatků ve výši [částka], z poplatků za pojištění ve výši [částka], z nákladů na vymáhání ve výši [částka] a ze smluvních pokut ve výši [částka]. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z ustanovení z § 1970 občanského zákoníku a je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
12. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po [částka], 3 režijních paušálech po [částka] ([částka]) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy [částka], které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, jíž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.