Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka] od [datum] do [datum].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám [Jméno advokáta] advokáta se sídlem [Adresa advokáta], na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce [částka] za období od [datum] do [datum] a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky včetně poplatku za poskytnutí ve výši [částka] a sjednaného úroku. Úvěr, společně s úroky a poplatky ve výši [částka] (nezahrnuje úhradu za doplňkové služby), byl splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí. Částka ve výši [částka] byla žalovanému zaslána na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě [č. účtu]. K uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba]. [Anonymizováno] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Totožnost žadatele o úvěr je ověřována ze strany žalobkyně prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, které jsou ze strany žadatele zaslány. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je dále v souladu se stejnou částí smlouvy ověřeno vlastnictví účtu žadatele o úvěr. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána [částka] na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Protože jména žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Rovněž srovnává příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy. V tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň [částka], případně více, než je minimální platba pro tzv. Desetiprocentní odklad. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši [částka]. Ke korunovému odkladu došlo dne [datum], kdy byla uhrazena částka [částka] a dne [datum], kdy byla uhrazena částka [částka]. Žalovaný si dále prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy „Jak si prodloužíte splatnost úvěru“ - Desetiprocentní odklad“. Minimální výše, kterou musí klient uhradit, aby došlo k prodloužení o 30 dní desetiprocentním odkladem je stanovena v části Smlouvy - „Úvěrová smlouva – Podmínky a parametry úvěru“ na částku [částka]. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši [částka]. K desetiprocentnímu odkladu došlo dne [datum], kdy byla uhrazena částka [částka], dne [datum] byla uhrazena částka [částka]. Služba prodloužení splatnosti je koncipována tak, aby měl klient možnost prodloužit splatnost Smlouvy bez výslovného souhlasu žalobce. Žalovaný za trvání smlouvy uhradil pouze částku [částka], a to dne [datum]. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splátkami úvěru, o čemž byl informován a vyzýván k úhradě prostřednictvím SMS a e-mailu. Žalovanému proto byly účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka]. V souladu se smlouvou byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby pohledávku za žalovaným ve výši [částka]. Tato částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
3. Usnesením, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost). V doplnění žaloby, ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, jsou obsažena v přílohách žaloby, jimiž jsou Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta a Karta klienta. V návaznosti na Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartu klienta, žalobkyně doplňuje konkrétní výpočty hodnoty MLS pro jednotlivé smlouvy žalované. Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuálně jím vyživovaných osob, spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Do výpočtu MLS domácnosti se krom splátky schváleného úvěru započítává vyšší z níže uvedených dvou hodnot, které žalobce mezi sebou vzájemně porovná, nižší z hodnot, která není ve výpočtu zahrnuta, je v kartě klienta přeškrtnuta. Současně žalobkyně provedla lustraci v registrech NRKI a BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně na základě provedených lustrací a za použití uvedené Metodiky provedla výpočet [jméno FO] žalovaného a dospěla k názoru, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splácet.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
5. Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému částku ve výši [částka] na jeho účet č. [č. účtu], a to na základě Úvěrové smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr, spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru, vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí, tj. do [datum]. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši [částka]. Ke korunovému odkladu došlo dne [datum], kdy byla uhrazena částka [částka] a dne [datum], kdy byla uhrazena částka [částka]. Žalovaný si dále prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy „Jak si prodloužíte splatnost úvěru“ - Desetiprocentní odklad“. Minimální výše, kterou musí klient uhradit, aby došlo k prodloužení o 30 dní desetiprocentním odkladem je stanovena v části Smlouvy - „Úvěrová smlouva – Podmínky a parametry úvěru“ na částku [částka]. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši [částka]. K desetiprocentnímu odkladu došlo dne [datum], kdy byla uhrazena částka [částka], dne [datum] byla uhrazena částka [částka]. Žalovaný za trvání smlouvy uhradil pouze částku [částka], a to dne [datum]. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splátkami úvěru, o čemž byl informován a vyzýván k úhradě prostřednictvím SMS a e-mailu. Mezi stranami smlouvy bylo dohodnuto, že pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu a úrok z prodlení dle platného nařízení vlády Žalovanému proto byly účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka]. V souladu se smlouvou byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby pohledávku za žalovaným ve výši [částka]. Tato částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení (z Úvěrové smlouvy ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, z opisu výpisu proplacení smlouvy, z potvrzení o provedené platbě, z kalendáře splácení, z výpisu z účtu).
6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému, na základě smlouvy ze dne [datum], částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu se sjednaným úrokem, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Účastníci sjednali možnost prodloužení splatnosti úvěru, které žalovaný využil. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a uhradil žalobkyni pouze částku [částka]. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, když vycházela pouze z údajů sdělených žalovaným, které žádným způsobem neprověřovala.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.
17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. [Anonymizováno] -[právnická osoba]. proti [Anonymizováno]).
18. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. [Anonymizováno], [právnická osoba]. proti [právnická osoba].: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
19. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný ve smlouvě deklaroval příjmy ze zaměstnání ve výši [částka] a příjmy ostatních členů domácnosti ve výši [částka], avšak tyto žalobkyni nikterak nedoložil. Žalobkyně tedy nezjistila skutečné příjmy žalovaného relevantní v době posuzování žádosti. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a ze statistických údajů. Úvěrující vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalovaného např. v souvislosti s bydlením, dopravou, zdravotním stavem a další.
20. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a údajů životního minima. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických údajů a údajů o výši životního minima, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
21. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
22. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky [částka], kterou žalovaný od žalobkyně obdržel, odečetl částku, kterou již žalovaný zaplatil, tedy částku ve výši [částka]. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku [částka] ([částka] – [částka]), která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení, která představuje 63 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], tedy z 37 % z uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 26 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) náhrady hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka], a z náhrady za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 26 %, tedy částku ve výši [částka].