Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na zahájení evropského řízení o drobných nárocích dle nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 861/2007 doručeným soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Žalobci uvedli, že dne [datum] absolvovali let číslo [Anonymizováno] na trase Hurghada – Brno a let č. [Anonymizováno] na trase Brno-Ostrava. Tento let měl plánovaný čas příletu stanoven na 18:00, nicméně skutečný čas příletu nastal v 21:37 hod. Leteckým dopravcem těchto letů je žalovaná. Let byl na svém příletu zpožděn o více než 3 hodiny. Vzdálenost z Ostravy do Hurghady činí 2837 km, přičemž žalobci jsou přesvědčeni, že z důvodu výše uvedeného zpoždění letu při vzdálenosti delší než 1 500 km a kratší než 3 500 km mají vůči žalované nárok na náhradu škody ve výši [částka] každý, celkem tedy [částka]. Žalobci nárok u žalované uplatnili předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná do dne podání žaloby kompenzaci neuhradila.
2. Při zkoumání mezinárodní příslušnosti českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, soud vycházel z článku 7 odstavec 1 písmeno b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení číslo 1215/2012) ve spojení s výkladem Evropského soudního dvora ve věci C-204/08 tak, že mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí věci, kde jsou uplatňovány nároky podle Nařízení číslo 261/2004, má podle volby žalobce soud, v jehož obvodu se nachází místo odletu nebo místo příletu letadla sjednané v přepravní smlouvě. V projednávané věci je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů a místní příslušnost zdejšího soudu.
3. Žalovaná, ve svém vyjádření ze dne [datum], uvedla, že nárok uplatněný žalobci zcela odmítá a navrhuje zamítnutí žaloby. Uvedla, že skutečně let [Anonymizováno] ze dne [datum] na trase Hurghada – Brno, měl plánovaný čas odletu v 10:30 UTC a plánované přistání v Brně ve 14:45 UTC. Byl však postižen zpožděním přibližně 3 hodiny a 9 minut. V důsledku toho byl rovněž let [Anonymizováno] s plánovaným časem odletu z Brna dne [datum] v 15:35 a s plánovaným přistáním v [adresa] v 16:35 postižen zpožděním přibližně 3 hodiny a 5 minut. Zpoždění však bylo způsobeno omezeními letového provozu (ATC) a přetížením rakouského vzdušného prostoru, což je potvrzeno zprávou [Anonymizováno]. V souladu s postupy použitelnými v oblasti civilního letectví podala společnost žalované počáteční letový plán (IFPL) dne [datum] v 18:05 UTC pro let [Anonymizováno] s plánovaným odletem z Hurghady dne [datum] v 10:30 UTC a s plánovaným přistáním v Brně ve 14:45 UTC, přičemž tento letový plán byl platný a aktivní podle informací poskytnutých organizací [Anonymizováno]. Dne [datum] v důsledku omezení letového provozu a přetížení vzdušného prostoru oznámených organizací [Anonymizováno], byl čas předmětného letu posunut. V příčinné souvislosti s tím byl rovněž let [Anonymizováno] s plánovaným odletem z Brna v 15:35 UTC a s plánovaným přistáním v [adresa] v 16:35 UTC postižen zpožděním letu [Anonymizováno]. V souladu s ust. čl. 5 odst. 3 Nařízení (ES) č. 261/2004 Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne [datum], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření přístupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 není provozující letecký dopravce povinen platit náhradu v souladu s čl. 7, jestliže může prokázat, že zpoždění letu je způsobeno mimořádnými okolnostmi. Zpoždění bylo způsobeno omezeními letového provozu (ATC) a přetížením rakouského vzdušného prostoru, což je potvrzeno zprávou [Anonymizováno]. V projednávané věci nebyla zpoždění způsobena technickou závadou ani nedostatkem péče ze strany žalované, nýbrž omezeními ATC, což je potvrzeno opakovanými revizemi CTOT, které vedly k přidělování následných slotů a k nemožnosti odletu v plánovaných časech. [adresa], které jsou předmětem tohoto sporu, [Anonymizováno] a [Anonymizováno], byly ovlivněny výlučně rozhodnutími řízení letového provozu (omezeními ATC). V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 rozhodnutí řízení letového provozu mohou představovat mimořádné okolnosti, pokud jejich dopad na konkrétní letadlo v konkrétní den vede ke vzniku významného zpoždění, zpoždění přes noc nebo ke zrušení letu, za podmínky, že letecký dopravce prokázal, že přijal veškerá přiměřená opatření k zabránění, anebo zmírnění jejich účinků. Soudní dvůr Evropské unie vymezil v rozsudku [Anonymizováno] – [Anonymizováno] -[Anonymizováno] pojem mimořádných okolností jako událostí, které nejsou vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a vymykají se jeho skutečné kontrole. Existence platného a aktivního letového plánu již od předchozího dne vylučuje hypotézu tvrzenou žalobci, podle níž by zpoždění bylo způsobeno absencí nebo nesouladem počátečního letového plánu. Svoji argumentaci žalovaná podpořila konstatováním relevantní evropské judikatury a výpisy z archivu [Anonymizováno], které prokazují revize CTOT, zprávy I DEP a oznámení o omezeních, přičemž tyto dokumenty prokazují příčinnou souvislost mezi rozhodnutím ATC a zpožděním každého z letů dotčených rozhodnutími ATC. K důkazu o náležité péči žalované tato předložila podané letové plány (IFPL) a dodržovaní komunikace s [Anonymizováno].
4. Žalobci ve své replice k vyjádření žalované, podáním ze dne [datum] uvedli, že žalovaná nijak neprokazuje, jaká mimořádná událost zasáhla konkrétně let žalobců, když existující mimořádné okolnosti prokazuje na zcela jiném letu, než byl předmětný let žalobců. Žalobci poukazují na to, že letecký dopravce se může zprostit odpovědnosti pouze tehdy, pokud prokáže, že přijal veškerá přiměřená opatření, aby zrušení nebo významnému zpoždění letu zabránil. Pojem přiměřených opatření pak zahrnuje i povinnost dopravce plánovat své lety tak, aby v letovém řádu existovala dostatečná časová rezerva pro absorbování běžných provozních nepravidelností, mezi které patří i menší zdržení způsobená řízením letového provozu. Z předložených letových plánů vyplývá, že žalovaná naplánovala rotaci letounu [Anonymizováno] -[Anonymizováno] na den [datum] s extrémně krátkými časovými rozestupy (50 – 60 minut) a žalobci tak mají za to, že naplánování takto minimálních časových rozestupů u série na sebe navazujících charterových letů představuje ze strany žalované nedostatek opatření k prevenci zpoždění. Pokud žalovaná volí takto napjatý harmonogram s cílem maximálního využití letadla, podstupuje vědomé riziko, že jakékoli zpoždění na prvním úseku, způsobí posunutí letového řádu pro celý zbytek dne a povede k významnému zpoždění na posledních úsecích rotace. Tento způsob plánování ze strany žalované nelze považovat za přijetí všech přiměřených opatření. Přiměřeným opatřením by bylo naplánování dostatečných rezerv mezi jednotlivými lety tak, aby zpoždění vzniklé na předchozí rotaci nemuselo být v plném rozsahu přenášeno na cestující čekající na následné lety. Jelikož žalovaná nezajistila adekvátní časové rozestupy mezi lety, nemůže se dovolávat mimořádné okolnosti, která nastala na předchozím letu, jako důvodu pro zproštění odpovědnosti.
5. Řízení bylo zahájeno dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne [datum] (dále jen Nařízení č. 861/2007), kterým se zavádí řízení o drobných nárocích, podáním vyplněného formuláře A, proto se řízení vede v režimu zmíněného nařízení. Přeshraniční případ lze spatřovat v žalované, která je leteckou přepravní společností registrovanou v [Anonymizováno].
6. Při zkoumání mezinárodní příslušnosti českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, soud vycházel z článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení č. 1215/2012) ve spojení s výkladem Evropského soudního dvora ve věci C-204/08 tak, že mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí věci, kde jsou uplatňovány nároky podle Nařízení č. 261/2004, má podle volby žalobce soud, v jehož obvodu se nachází místo odletu nebo místo příletu letadla sjednané v přepravní smlouvě.
7. S ohledem na skutečnost, že řízení bylo zahájeno u českého soudu, řídí se podle článku 19 Nařízení č. 861/2007 evropské řízení o drobných nárocích českým procesním právem.
8. Podle článku 5 bodu 1. Nařízení č. 861/2007 je evropské řízení o drobných nárocích řízením písemným. Žalobci rovněž nepožadovali, aby bylo nařízeno ústní jednání.
9. Z jednotlivých předložených důkazů zjistil soud následující skutečnosti: Ze smlouvy o zájezdu č. [hodnota] a vyplývá, že žalobci dne [datum] cestovali letem žalované [Anonymizováno] z Hurghady do Ostravy s mezipřistáním v Brně. Plánované datum a čas odletu byl 13:20 hod., čas příletu do Brna 18:35 hodin (č.l. 11). Z potvrzení - z e-mailové zprávy letiště L. J. (L. J. Ostrava Airport) ze dne [datum] vyplývá, že let žalované s datem [datum] z Hurghady do [adresa], měl zpoždění 3 hodiny 10 minut (č.l.
10). Ze žádosti o vyplacení náhrady ze dne [datum] vyplývá, že žalobci se obrátili na žalovanou a uplatnili částku [částka] za každého, celkem tedy [částka], jako kompenzaci zpožděného letu [Anonymizováno] BRQ-OSR-HRG ze dne [datum]. Z tisku mapy v aplikaci [právnická osoba] Mapper vyplývá, že vzdálenost mezi letištěm [adresa] a letištěm v Hurghadě je 2 837 km (č.l. 8).10. Z dokladů předložených žalovanou má soud prokázáno, že: společnost [Anonymizováno] podala následující letové plány:- Letový plán podaný dne [datum] pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z Prahy dne [datum] v 5:10 UTC a s plánovaným přistáním v Hurghadě v 9:30 UTC letadlem [Anonymizováno],- Letový plán podaný dne [datum] pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z Hurghady dne [datum] v 10:30 UTC a s plánovaným přistáním v Brně v 14:45 UTC letadlem [Anonymizováno],- Letový plán podaný dne [datum] pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z Brna dne [datum] v 15:35 UTC a s plánovaným přistáním v [adresa] v 16:35 UTC letadlem [Anonymizováno],- Letový plán podaný dne [datum] pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z [adresa] dne [datum] v 17:15 UTC a s plánovaným přistáním v Hurghadě v 21:15 UTC letadlem [Anonymizováno].
11. V důsledku omezení letového provozu a přetížení oznámených organizací [Anonymizováno] dne [datum] byly všechny lety dne [datum] posunuty organizací [Anonymizováno] následovně:- pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z Prahy dne [datum] v 5:10 UTC, byl nový plánovaný čas 7:54 UTC, s přistáním v Hurghadě ve 12:05 UTC,- pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z Hurghady dne [datum] v 10:30 UTC, byl nový plánovaný čas 13:57 UTC, s přistáním v Brně ve 18:16 UTC,- pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z Brna dne [datum] v 15:35 UTC byl nový plánovaný čas 19:
12 UTC, s přistáním v [adresa] ve 19:40 UTC,- pro let [Anonymizováno] plánovaný k odletu z [adresa] dne [datum] v 17:15 UTC, byl nový plánovaný čas 22:15 UTC, s přistáním v Hurghadě ve 02:25 UTC.Všechny lety byly provozovány jediným letadlem registrovaným jako [Anonymizováno] (z výpisů z archivu [Anonymizováno] – revize CTOT na č.l. 56-63).12. Na uvedený spor z pohledu hmotného práva dopadá přímo aplikovatelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES číslo 261/2004 (článek 3 odstavec 1 bod a), kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu.
13. Podle článku 5 odstavce 1 písmene c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES číslo 261/2004, v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhrady škody dle článku 7 od provozujícího leteckého dopravce, vyjma případů uvedených pod bodem i – iii).
14. Podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.
15. Podle článku 7 odstavec 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES číslo 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši a) [částka] u všech letů o délce nejvýše 1 500 km, b) [částka] u všech letů ve společenství delších než 1 500 km a u všech ostatních letů v délce od 1500 km do 3 500 km, c) [částka] u všech letů nespadajících pod písmena a) nebo b).
16. V dané věci soud zjistil a bylo prokázáno zpoždění letu žalované [Anonymizováno] BRQ-OSR-HRG uskutečněného dne [datum], delší než tři hodiny (konkrétně 3 hodiny a 10 minut) a délka trasy leteckou vzdáleností mezi místem příletu a odletu činí 2 837 km. Ke zpoždění letu došlo v důsledku omezení letového provozu a přetížení oznámených organizací [Anonymizováno] dne [datum], tedy v důsledku mimořádných okolností. Existuje tak příčinná souvislost mezi mimořádnou okolností spočívající v omezení letového provozu a zpožděním daného letu. Dále musí být kumulativně splněna další podmínka, a to že žalovaná přijala veškerá přiměřená opatření k zabránění nebo zmírnění účinků zpoždění. Letecký dopravce se tak může zprostit odpovědnosti jen tehdy, pokud prokáže, že ani při vynaložení veškerých dostupných rozumných opatření nebylo možné zpoždění nebo zrušení letu zabránit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná naplánovala své lety, tedy rotaci letounu [Anonymizováno] na den [datum] s extrémně krátkými časovými rozestupy (50-60 minut). Jestliže tak letecký dopravce naplánoval minimální časové rozestupy mezi sérií navazujících charterových letů bez reálné rezervy pro běžné provozní odchylky, lze to považovat za nedostatek přijetí rozumných preventivních opatření, tedy dopravce za zpoždění odpovídá, i když prvotní zpoždění vzniklo za mimořádných okolností. Pokud dopravce plánuje minimální nebo zjevně nedostatečné časové rezervy mezi navazujícími charterovými lety, není schopen absorbovat ani malé zpoždění, a následné zpoždění přenáší na další lety, pak nejde o mimořádnou okolnost, ale o provozní riziko dopravce, které je plně v jeho kontrole. Takové plánování lze tedy považovat za nepřijetí všech rozumných opatření, které dopravce musí prokázat podle čl. 5 odst. 3. cit. nařízení. Pokud by první zpoždění bylo způsobeno mimořádnou okolností (např. ATC omezení), ale dopravce navazující lety naplánoval tak těsně, že nebylo možné zpoždění absorbovat, osvobození od odpovědnosti se neuplatní, protože nebyla splněna druhá podmínka judikatury SDEU.
17. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal každému ze žalobců právo v souladu s článkem 7 bodu 1 písmene b) Nařízení číslo 261/2004 v závislosti na délce letecké trasy (2 837 km) na náhradu škody ve výši [částka] (euro); viz rozhodnutí SDEU ve spojené věci [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ze dne [datum], podle něhož články 5, 6 a 7 nařízení číslo 261/2004, musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Současně uložil žalované v souladu s ust. § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. zaplatit žalobcům zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z dlužných částek do zaplacení, a to od [datum]., tj. od uplynutí lhůty k plnění.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu. Žalobci byli v řízení úspěšní, proto jim přísluší právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Při výpočtu náhrady nákladů řízení vycházel soud podle § 8 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši [částka], přepočtených na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného ke dni podání žaloby [částka] za [částka]. Náklady řízení každého z žalobců tak byly vypočteny z částky [částka], ze které činí sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bod 5. citované vyhlášky částku [částka] za jeden úkon, snížená podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za druhou zastupovanou osobu o 20 % tedy částka [částka], tedy za tři úkony částka [částka], a k tomu za oba 3 x paušální náhrada hotových výdajů po [částka], tedy [částka]. Celkem odměna za právní zastoupení obou žalobců včetně paušální náhrady hotových výdajů činí částku [částka], která je zvýšena o 21 % DPH ve výši [částka] a k tomu žalobcům náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení obou žalobců, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám jejich právního zástupce [Jméno advokáta], činí částku [částka].