Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce, počínaje 20. dnem měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta, sídlem [adresa], [adresa], na nákladech řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 600 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouva o úvěru ID [Anonymizováno], upravující právní rámec pro jednotlivé smlouvy o úvěru následně uzavřené. V návaznosti na uzavření Rámcové smlouvy uzavřela žalobkyně s žalovaným téhož dne i Smlouvu o úvěru ID [Anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], převodem na účet žalovaného č. [č. účtu] dne28. 7. 2025. V čl. 2 smlouvy byla ujednána denní úroková sazba 1,20 % ze zapůjčené částky, přičemž bylo sjednáno, že jistina včetně úroků bude ze strany žalovaného splacena dne [datum] splátkou v celkové výši [částka]. Současně bylo ve smlouvě ujednáno, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou dané částky má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni poskytnuté finanční prostředky, včetně úroku, v termínu splatnosti neuhradil, zaslala žalobkyně žalovanému písemnou upomínku a dále prostřednictvím emailů a SMS zpráv. Přes opakované výzvy žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Dne [datum] byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, dlužnou částku do dnešního dne neuhradil.
3. Usnesením, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalovaná na výzvu nereagovala, když v samotné žalobě uvedla, že pro případ, že soud tento nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru nemá za prokázaný, navrhuje, aby byl nárok posuzován jako bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému dostalo plněním z neplatné smlouvy.
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne [datum], kdy uvedl, že činí nesporným, že obdržel od žalobkyně částku [částka] dne [datum]. V době uzavření smlouvy o úvěru však nebyl schopen správně posoudit podmínky úvěru, zejména nepřiměřený obchodní úrok a RPSN ve výši 4 114%, která je více než 493 násobkem obvyklého RPSN. Považuje tak sjednané podmínky za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Svého závazku vůči žalobkyni se však nezříká a navrhuje, aby mu byla povinnost k úhradě dluhu uložena v měsíčních splátkách po [částka]. Dále uvedl, že žalobkyni uhradil dne [datum] na dluh částku [částka], kterou žalobkyně nijak nezohlednila. Toto tvrzení doložil výpisem z účtu.
5. K jednání, nařízenému na den [datum], se účastníci nedostavili s tím, že žalovaný se z jednání omluvil a zástupce žalobkyně se nedostavil bez omluvy. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané a učinil následující závěr o skutkovém stavu: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena, za použití prostředků komunikace na dálku, na webovém portálu [Anonymizováno] Smlouva o úvěru ID: [Anonymizováno], jejíž součástí je rámcová smlouva o úvěru, tyto jsou neoddělitelné. Dle smlouvy o úvěru činila výše úvěru [částka], celková splatná částka činila [částka], úvěr byl poskytnut na 30 dní, splatnost úvěru byla stanovena na [datum]. Denní úroková sazba činila 1,20 %, RPSN činila 4 114 %, poplatek za prodloužení splatnosti činil [částka] denně, poplatek za předčasné splacení činil 0,50 % z předčasně splacené částky jistiny, smluvní pokuta činila 0,10 % denně a náhrada nákladů v případě prodlení za první upomínku činila [částka] a za druhou upomínku [částka]. Podpisem smlouvy klient prohlásil, že se seznámil se všemi podmínkami rámcové smlouvy a podmínkami smlouvy o úvěru a cítí se být jimi vázán. Podpis klienta byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webových stránek, identifikační kód byl zaslán klientovi na mobilní telefon formou SMS (ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Částka ve výši [částka] byla žalovanému zaslána dne [datum] na účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. [č. účtu], pod VS [var. symbol], ID transakce [Anonymizováno] (z potvrzení o provedené platbě).
7. Z potvrzení [právnická osoba]. předloženého žalovaným vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil ze svého účtu žalobkyni na účet číslo [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol] dne [datum] částku [částka]. Transakce byla bankou provedena.
8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Dle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZosÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., a to zavedením sankce pro případ, kdy věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno, věřitel musí dodržet vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu spotřebitele, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad § 9 odst. 1 ZosÚ, že poskytovatel úvěru musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr (půjčku) a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru (půjčky) považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů spotřebitele vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
13. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla řádně a platně uzavřena předmětná úvěrová smlouva z důvodu porušení povinností dle ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože neměla řádně prokázánu jeho úvěruschopnost. Je tedy zřejmé, že schopnost žalovaného dluh splácet nebyla žalobkyní posouzena řádně a s odbornou pečlivostí. Jinak by žalobkyně musela dospět k závěru, že nemá dostatek podkladů pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
14. S ohledem na výše uvedené pak je žalovaný povinen vrátit přijaté plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] a žalovaný zaplatil žalobkyni na úvěr částku [částka] dne [datum]. Zbývá tedy uhradit žalobkyni [částka], když k této úhradě soud žalovaného zavázal z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, zavázal ho soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s vyhláškou 142/1994 Sb.
15. Soud vyhověl návrhu žalovaného, ke kterému se žalobkyně nevyjádřila, a uložil mu, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., povinnost zaplatit dluh s příslušenstvím v navrhovaných měsíčních splátkách po [částka], s tím, že ocitne-li se v prodlení s úhradou, byť jedné splátky, nastává splatnost celého dluhu najednou.
16. Soud žalobu zamítl ve zbývající části žalované částky, tedy co do částky [částka], když dospěl k závěru, že úvěrová smlouva mezi stranami nebyla uzavřena platně z důvodu, že žalobkyně nedostála odborné péče jako poskytovatel úvěru náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr a tuto odborně posoudit. Pečlivě a aktivně úvěruschopnost žalovaného nezjišťovala a neprověřovala s řádnou odbornou péčí, pročež nemohla učinit ani odpovídající závěr o jeho úvěruschopnosti. Nezbývá tedy než dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, která podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 ZosÚ). Dále soud zamítl žalobu o částku [částka], která byla žalovaným prokazatelně uhrazena před podáním žaloby dne [datum]. Tuto skutečnost žalovaný namítal ve vyjádření k žalobě, které bylo před jednáním zástupci žalobkyně zasláno a tato na uvedené nereagovala a k jednání se nedostavila bez omluvy.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %, když žalobkyně byla úspěšná v částce [částka] a žalovaný byl úspěšný v částce [částka]). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].