Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 115,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 115,33 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 500 Kč, k rukám [Jméno advokátky], advokátky, se sídlem [Adresa advokátky], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 115,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že původní věřitel společnost [právnická osoba]. poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno], na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. K ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný výše uvedenými kroky dne [datum] uzavřel s žalobkyní Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Žalovaný byl upomínán k úhradě i formou předžalobní výzvy, která byla žalovanému odeslána dne [datum]. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 19 115,33 Kč, smluvní úrok, v kapitalizované výši 0 Kč a zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti celého úvěru. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně společností [Anonymizováno]., která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] se společností [právnická osoba]. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky.
2. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že tato byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, a Databáze neplatných dokladů MVČR.
3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil a zůstal nečinný.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:
6. Žalovaný dne [datum] prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce [Anonymizováno] podepsal elektronicky prostřednictvím kódu, který byl předtím odeslán na jeho telefonní číslo [tel. číslo] o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému na účet číslo [č. účtu] bezúčelový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Datum poskytnutí úvěru bylo sjednáno na [datum]. Strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně. Způsob splácení byl sjednán tak, že úvěrovaný splácí každý měsíc, a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu Úvěru může Úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. RPSN činila 5555,92 % ročně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Na účet žalovaného č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána platba ve výši 20 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč (z výpisu s účtu [Anonymizováno] ze dne 3. 1. 2024a potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] – odchozí úhrada na účet č. [č. účtu], pod VS: [var. symbol]). Původní věřitel žalobkyně ke dni [datum] zesplatnil úvěr a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 77 176,79 Kč (ze zesplatnění úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Původní věřitel žalovaného postoupil pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba]., která ji následně postoupila žalobkyni, když původní věřitel žalobkyně o této skutečnosti vyrozuměl žalovaného (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum]).
7. Podle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Soud uvedený skutkový stav, ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne [datum], posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně jednal při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud má za to, že předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného splatit úvěr řádně, když vycházel z toho, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy čistý příjem ve výši 27 351 Kč měsíčně a měsíční výdaje ve výši 4 860 Kč. Přesto, že věřitel neměl stoprocentní detailní informace zejména o výdajové situaci žalovaného, je zřejmé (zejména ze skutečnosti, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 33 444,67 Kč), že žalovaný byl schopen úvěr splácet (srovnej sp. zn. [spisová značka], ve kterém Nejvyšší soud vyjevil, že ne každá nedůslednost při posuzování úvěruschopnosti musí mít nutně za následek neplatnost úvěrové smlouvy, pokud není zjištěno, že dlužník na splácení úvěru neměl). V situaci, kdy úvěrovaný klient nejen, že byl fakticky (materiálně) schopen úvěr splácet, nemůže drobná „nedůslednost" ospravedlnit tak zásadní zásah do právní jistoty smluvních stran, čímž zneplatnění celé úvěrové smlouvy od počátku nepochybně je.
12. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky, za sjednaných podmínek. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný celkem načerpal částku 30 000 Kč a uhradil částku ve výši 33 444,67 Kč. Za situace, kdy žalovaný byl schopen úvěr splácet, jeví se vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako odpovídající. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas a porušil tím smluvní povinnosti. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 19 115,33 Kč, kdy tato se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 19 115,33 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z ustanovení z § 1970 občanského zákoníku a je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 500 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 115,33 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech.