Výrok
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce [částka].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Ani po opakovaných písemných upomínkách žalovaná splátky úvěru neuhradila, proto žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celé zbývající jistiny úvěru ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení.
2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že posuzovala úvěruschopnost žalované na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalované ve výši [částka], informací poskytnutých žalovanou, že je svobodná, bezdětná a její výdaje jsou ve výši [částka], splátky poskytovaného [Anonymizováno] úvěru [částka]. Žalobkyně provedla lustrace v [Anonymizováno] s výsledkem bez záznamu, insolvenčním rejstříku bez záznamu, registru platebních informací bez záznamu, úvěrovatelný, databázi odcizených dokladů apod. Žalobkyně vycházela ze skóringu spotřebitele. Žalovaná na svou pohledávku uhradila celkem [hodnota] splátek úroků po [částka], tj. v souhrnu [částka].
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
5. Soud učinil následující skutková zjištění.
6. Žalobkyně se dne [datum] smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zavázala, že poskytne žalované na její výslovnou žádost a v její prospěch spotřebitelský úvěr typu neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši [částka] a podle čl. 4.3. smlouvy bude částka [částka] vyplacena na účet žalované č. [č. účtu], a to do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy. Podle čl. 4.5. a 4.6. smlouvy zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 20 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činí 792,00 % p. a. Podle čl. 4.8. smlouvy se žalovaná se zavazuje splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši [částka]. Na základě smlouvy je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. V čl. 5.1 smlouvy se žalovaná dále zavázala hradit měsíční splátky úroků ve výši [částka], vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná podepsala smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. (zjištěno ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]) Dne [datum] žalovaná z účtu č. [č. účtu] zaslala žalobkyni verifikační platbu [částka] s ID operace [Anonymizováno]. Žalobkyně dne [datum] poukázala na účet č. [č. účtu] částku [částka] s poznámkou „[Anonymizováno] “ a variabilním symbolem [var. symbol] (zjištěno ze dvou potvrzení o platbách) Žalovaná na pohledávku uhradila v souhrnu [částka]. (zjištěno z tabulky umoření).
7. Dokument Předsmluvní informace obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů a informace o sdružení [Anonymizováno], Roční procentní sazba nákladů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulku umoření. Dle předsmluvních informací je doba trvání spotřebitelského úvěru sjednána na 12 měsíců. Žalovaný měl hradit 12 měsíčních splátek úroků po [částka] a současně s poslední splátkou úroku byla splatná jistina ve výši [částka]. Žalovaný tak měl uhradit žalobkyni celkem částku [částka] (zjištěno z Předsmluvních informací)
8. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované, evropského průkazu zdravotního pojištění (zjištěno z kopie občanského průkazu, průkazu zdravotního pojištění– č. l. 23 - 25) Žalobkyně provedla náhled na žalovanou v insolvenčním rejstříku, registru [Anonymizováno], Centrální evidence exekucí s negativním výsledkem. (zjištěno z výpisu na č. l. 21).
9. Žalobkyně zaslala žalované upomínky k úhradě dlužné splátky ze dne [datum] a ze dne [datum]. (zjištěno z 1. upomínky a 2. upomínky a e-mailů ze dne [datum] a [datum]).
10. Dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyhotovil dopis nadepsaný Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Dopis byl odeslán žalované dne [datum]. (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum])
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr s úrokovou sazbou ve výši 20 % měsíčně, tedy celkem částku [částka], splatit ve 12 měsíčních splátkách [částka], když současně s poslední splátkou úroku byla splatná jistina ve výši [částka]. Žalovaná podepsala smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalované částku [částka] na účet č. [č. účtu]. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že prováděla lustrace žalované v některých dostupných registrech a měla k dispozici pouze informace získané od žalované.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
17. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
18. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.
21. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
22. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno] -[právnická osoba]. proti [Anonymizováno])
23. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. [Anonymizováno], [právnická osoba]. proti [právnická osoba].: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
24. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do některých veřejných rejstříků. Žalobkyně měla zjištěny příjmy žalované, které dosahovaly výše [částka], z informací od žalované,. Zcela absentuje zjištění konkrétních měsíčních výdajů žalované. Žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalované, že její výdaje na bydlení činí [částka] měsíčně a náklady domácnosti činí [částka], avšak nevyžádala od žalované žádné podklady tyto údaje dokládající (např. výpis z běžného účtu, doklad o způsobu bydlení a nákladech na bydlení, aj.), a to ačkoliv se tato žalovanou tvrzená částka jeví nepřiměřeně nízká.
25. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla pečlivěji vyhodnotit majetkovou situaci žalovaného a měla žádat doložení jeho výdajů a závazků, což neučinila. Žalobkyní provedené lustrace nejsou dostačující.
26. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších službách a plněních (§ 576 o. z.).
27. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaná dosud žalobkyni uhradila na splátkách v souhrnu [částka]. Žalovaná v řízení na svou obranu neuváděla ničeho. Jelikož žalovaná přeplatila částku poskytnutou jí žalobkyní, soud žalobu zamítl, jelikož žalované se nedostalo na úkor žalobkyně žádného bezdůvodného obohacení.
28. Z důvodu neplatné smlouvy žalobkyni nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.).
29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná a úspěšné žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak výše uvedeno.