Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 34/2024

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 17. 7. 2024Č. j.: 16 C 34/2024-33Soudkyně: Mgr. Kristýna MužnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSNJ:2024:16.C.34.2024.1
neplatnost právního jednáníbezdůvodné obohaceníinsolvenceveřejný rejstříkoddluženísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (139) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Ani po opakovaných písemných upomínkách žalovaný splátky úvěru neuhradil, proto žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení.

2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalovaného [částka], sociálních dávek [částka], informace poskytnuté žalovaným, že nemá děti a jeho výdajů [částka]. Žalobkyně provedla lustrace v CEE s výsledkem bez záznamu, lustrace v insolvenčním rejstříku se zjištěním doplacená insolvence v minulosti, nebankovním registru s Ratingem C, úvěrovatelný, databázi odcizených dokladů apod. Žalobkyně vycházela ze skóringu spotřebitele. Žalovaný na svou pohledávku uhradil celkem [hodnota] splátek po [částka], tj. v souhrnu [částka].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

6. Žalobkyně se dne [datum] smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zavázala, že poskytne žalovanému na jeho výslovnou žádost a v jeho prospěch spotřebitelský úvěr typu neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši [částka], a to podle čl. 4.3 v následujících splátkách: a) částku [částka] bude na základě žádosti spotřebitele vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného, a to žalobkyně, za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči věřiteli ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], b) částka [částka] bude vyplacena na účet spotřebitele č. [č. účtu], c) částka [částka] bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. smlouvy. Podle čl. 4.5. a 4.6. smlouvy zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 23 % p. a. a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činí 38,64 % p. a. Podle čl. 4.8. smlouvy smluvní strany sjednaly a žalovaný výslovně souhlasil s tím, že uhradí potřebné, účelně vynaložené náklady vynaložené na vyřizování úvěru. Potřebnými náklady strany shodně rozumí především tyto náklady: náklady na zaslání smlouvy [částka], náklady na lustrum CEE [částka], náklady na lustrum v insolvenčním rejstříku [částka], náklady na lustrum v registru odcizených dokladů [částka], náklady na lustrum v registrech spojených s AML [částka], náklady na lustrum v nebankovním registru [částka], ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši [částka]. Tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny spotřebitelského úvěru (viz bod 4.3. smlouvy). Podle čl. 4.9. smlouvy se žalovaný zavázal splatit žalobkyni celkový poskytnutý úvěr a současně také úrok v celkové výši [částka], tedy celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. V čl. 5.1 smlouvy se žalovaný dále zavázal hradit měsíční splátky [částka]. Žalovaný podepsal smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. V čl. VII smlouvy smluvní strany sjednaly nepovinné doplňkové služby, které jsou poskytovány na výslovnou žádost spotřebitele, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu „[Anonymizováno] “. Přílohu č. [hodnota] tvoří Smlouva o inkasní službě. Cílem této služby je zajištění plnění závazku spotřebitele vůči poskytovateli s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele a žalovaný se za tuto službu zavázal uhradit žalobkyni [částka], tj. měsíční splátky po [částka]. Přílohu č. [hodnota] smlouvy tvoří dokument „Dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele)“, který obsahuje osobní údaje žalovaného a následující údaje: výši průměrného příjmu žalovaného [částka], sociální dávky [částka], náklady na spotřebitele [částka], náklady na manželku, děti a bydlení [částka], finio [částka]. Podle přílohy č. [hodnota] žalobkyně provedla lustrace žalovaného v CEE s výsledkem bez záznamu, v insolvenčním rejstříku se zjištěním doplacená insolvence v minulosti, v nebankovním registru s Ratingem C, úvěrovatelný, v katastru nemovitostí – nevlastní nemovitosti, v databázi odcizených dokladů a měl být ověřen zaměstnavatel a výše mzdy. Přílohu č. [hodnota] smlouvy tvoří Smlouva o zřízení Doplňkové služby [Anonymizováno]. Cílem této služby je zajištění plnění závazku spotřebitele a vůči poskytovateli s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele v případech nenadálých životních a finančních situací. Podle čl. 2.2. této smlouvy spotřebitel uhradí žalobkyni za výkon doplňkové služby [Anonymizováno] po dobu trvání úvěru částku celkem [částka], a to v měsíčních splátkách [částka]. (zjištěno ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] včetně příloh)

7. Dne [datum] žalovaný z účtu č. [č. účtu] zaslal žalobkyni verifikační platbu [částka] s variabilním symbolem [var. symbol] a poznámkou „Timto souhlasim s navrhem smlouvy [Anonymizováno] “. Žalobkyně dne [datum] poukázala na účet č. [č. účtu] částku [částka] s poznámkou „[Anonymizováno] doplatek úvěru“ a variabilním symbolem [var. symbol], a téhož dne žalobkyně poukázala částku [částka] na svůj účet s poznámkou „[Anonymizováno] “ a variabilním symbolem [var. symbol]. (zjištěno ze tří potvrzení o platbách)

8. Žalobkyně měla k dispozici rodný list žalovaného (zjištěno z kopie rodného listu žalovaného – č. l. 28) Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného. (zjištěno z kopie občanského průkazu – č. l. 26-27) Žalobkyně provedla náhled na žalovaného v insolvenčním rejstříku dne [datum], z čehož vyplynulo, že žalovaný byl v oddlužení a dne [datum] bylo vydáno usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení. (zjištěno z výstupu z insolvenčního rejstříku – č. l. 16-17) Žalobkyně provedla dne [datum] výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], tj. zaměstnavatele žalovaného. (zjištěno z výpisu obchodního rejstříku – č. l. 19) Žalobkyně provedla kontrolu občanského průkazu žalovaného v registru neplatných dokladů vedených Ministerstvem vnitra ČR. (zjištěno z výpisu neplatných dokladů – č. l. 25) Žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalovaného v Centrální evidenci exekucí s počtem záznamů 0. (zjištěno z výpisu CEE – č. l. 15) Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v Nebankovním registru dne [datum] s jedním pozitivním záznamem a scoringem C. (zjištěno z výpisu nebankovniregistr.cz – č. l. 18)

9. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu], byl žalovaný vlastníkem tohoto účtu. V období července 2019 byl počáteční zůstatek na účtu [částka] a konečný zůstatek [částka]. Celkové příjmy na účtu byly [částka] a celkové výdaje [částka]. Žalovaný čerpal 3 příspěvky na dítě v souhrnu [částka] na děti narozené v roce 2011, 2014 a 2016. Dne [datum] obdržel mzdu [částka]. Na 15. den v měsíci má žalovaný nastaven trvalé příkazy na částky [částka], [částka], [částka], [částka]. V období června 2019 byl počáteční zůstatek na účtu [částka] a konečný zůstatek [částka]. Celkové příjmy na účtu byly [částka] a celkové výdaje [částka]. Žalovaný i v červnu čerpal příspěvky na dítě, a měl výše uvedené trvalé příkazy. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána mzda [částka]. Dne [datum] byla na účet Emma´s [právnická osoba]. poukázána částka [částka]. (zjištěno z výpisu z účtu – č. l. 20-24)

10. Dne [datum] a dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k úhradě dlužné splátky (zjištěno z 1. upomínky a 2. upomínky a podacího lístku ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum])

11. Dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyhotovil dopis nadepsaný „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Dopis byl odeslán žalovanému dne [datum]. (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum])

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] částečně za účelem konsolidace předchozího závazku u žalobkyně a částečně neúčelově a žalovaný se zavázala úvěr s úrokovou sazbou ve výši 23 % ročně, tedy celkem částku [částka], splatit v měsíčních splátkách. Žalovaný podepsal smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] na účet č. [č. účtu] a částku [částka] poukázala dle smlouvy na úhradu předcházejícího závazku žalovaného. Žalobkyně tak poskytla žalovanému celkem [částka]. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že prováděla lustrace žalovaného v některých dostupných registrech a měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za 2 měsíce.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

18. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

19. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

21. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.

22. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“

23. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-[Anonymizováno] /18, [Anonymizováno] -[právnická osoba]. proti [Anonymizováno])

24. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-[Anonymizováno] /22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

25. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalobkyně měla zjištěny příjmy žalovaného ze zaměstnání za období dvou měsíců před poskytnutím úvěru – července a června 2019, které dosahovaly výše [částka] a [částka]. Zcela absentuje zjištění konkrétních měsíčních výdajů žalovaného. Žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalovaného, že jeho výdaje činí [částka] měsíčně, nemá výdaje na bydlení ani na děti, avšak nevyžádala od žalovaného žádné podklady tyto údaje dokládající. Z výpisu z účtu však vyplanulo, že žalovaný má 3 děti a jeho měsíční výdaje se pohybují v řádech desetitisíců korun a v červnu i červenci 2019 vydal z účtu tolik, kolik v tom měsíci činily jeho příjmy a neměl téměř žádné volné prostředky na splácení dalšího úvěru. Žalovaný měl i jiné předchozí dluhy z úvěrů, a to nejméně úvěr u společnosti [Anonymizováno] ´s [právnická osoba]. (viz splátka zachycená na výpisu z účtu) a úvěr u žalobkyně ze dne [datum], který byl konsolidován podle čl. 4.3 písm. a) smlouvy. U žalobkyně žalovaný žádal o konsolidaci úvěru za čtyři dny, tedy bezprostředně po poskytnutí prvního úvěru ze dne [datum], což samo o sobě svědčí o neschopnosti žalovaného splácet první úvěr. Dále bylo zjištěno, že žalovaný prošel oddlužením, což svědčí o jeho dluzích a špatné platební morálce v minulosti. Tyto okolnosti měly jednoznačně vést žalobkyni k větší obezřetnosti a pečlivosti při zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně měla pečlivěji vyhodnotit zjištění z výpisu z účtu žalovaného a měla žádat doložení jeho výdajů a závazků, což neučinila.

26. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Za situace, kdy žalovaný v krátkém časovém období před poskytnutím předmětného úvěru čerpal jiný předcházející úvěr, měla žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti postupovat o to pečlivěji.

27. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších doplňkových službách a plněních (§ 576 o. z.).

28. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaný dosud žalobkyni uhradil dle tvrzení žalobkyně na splátkách v souhrnu [částka] a verifikační platbu [částka]. Žalovaný v řízení na svou obranu neuváděl ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy [částka].

29. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků, navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele, ale od možností a schopností dlužníka (žalovaného). Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaný ji nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Žalovaný byl v řízení pasivní a neuváděl žádné skutečnosti ke svým aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům, a tedy ke svým aktuálním možnostem vrátit poskytnutou jistinu. Z tohoto důvodu byla soudem stanovena splatnost v souladu s obecnou třídenní pariční lhůtou (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Na základě shora uvedeného tedy soud zamítl žalobu rovněž co do úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku rozsudku (vykonatelností rozsudku) a žalobkyni tedy v době rozhodnutí soudu nárok na úrok z prodlení nevznikl, neboť žalovaný v té době dosud nebyl v prodlení.

30. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl po zohlednění veškerého příslušenství (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) v řízení převážně úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací