Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

16 C 52/2024

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 14. 8. 2024Č. j.: 16 C 52/2024-35Soudkyně: Mgr. Kristýna MužnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 30. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSNJ:2024:16.C.52.2024.1
skončení pracovního poměrusmlouva o úvěruzkušební dobazástavní právopostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (152) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 4,58 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], advokáta, se sídlem [právnická osoba] /[Anonymizováno], [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] za období od zesplatnění pohledávky do postoupení pohledávky dne [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 4,58 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. č. [č. účtu] /01 pod názvem produktu [Anonymizováno] plus. Na základě smlouvy se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr na bydlení ve výši [částka], jenž byl poskytnut za účelem řešení jeho bytové potřeby ke smlouvě o stavebním spoření č. [č. účtu]. Úvěr má dvě fáze, když do přidělení cílové částky dle stavebního spoření byl úvěrem tzv. překlenovacím. Následně, po přidělení cílové částky jde až do úplného splacení o úvěr ze stavebního spoření. Vklady na účtu stavebního spoření byly součástí splácení úvěru. Ve věci dosud nedošlo k přidělení cílové částky, a proto byl klient dle čl. IV. smlouvy zavázán hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou, která byla mezi stranami sjednána jako pevná. Pro fázi překlenovacího úvěru byla sjednána úroková sazba 4,58 % ročně, výše měsíční splátky pak podle čl. III. smlouvy činila [částka] s tím, že žalovaný byl povinen měsíčně ukládat na spoření minimálně částku [částka]. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že se dostal do prodlení s platbou více než dvou splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto s účinností ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Jistina pohledávky [částka] je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru [částka] a poplatky [částka]. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil v souhrnu [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum].

2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy o úvěru její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Banka vycházela zejména z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Následně, po pozitivním vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Žalovaný byl samozřejmě zkontrolován v interním systému banky a banka žalovaného kontrolovala v registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti v opačném případě by žalovanému banka úvěr neposkytla, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI, a to vše bez negativního výsledku. Banka dále od žalovaného žádala doklad ověřující příjem, přičemž žalovaný doložil Potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti ze dne [datum]. Přímo z tohoto dokladu bylo zjištěno, že žalovaný je od [datum] zaměstnán jako seřizovač ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], že výše jeho měsíčních příjmů za období od [datum] do [datum] činila [částka]. Dále bylo z dokladu o příjmu ověřeno, že žalovaný nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, že s ním není jednáno o skončení pracovního poměru, že není ve zkušební době a že z jeho příjmu nejsou vykonávány žádné srážky. Žalovaný dále přímo v potvrzení o příjmu uvedl, že jím poskytnuté informace jsou pravdivé a úplná a že souhlasí s jejich ověřením, což stvrdil svým podpisem. Rovněž přímo ve smlouvě dle čl. 2.2. žalovaný výslovně prohlásil a stvrdil, že v dostatečném předstihu byl informován o podmínkách úvěru, aby mohl posoudit i on sám svojí finanční situaci a následně učinit další prohlášení. Vzhledem k tomu, že se jednalo o úvěr ze stavebního spoření, které měl žalovaný u banky sjednáno už dlouho před uzavřením úvěru, banka měla k dispozici kompletní historii spořícího účtu a ověřila schopnost splácet i takto.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., se dne [datum] smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávce zavázala, že poskytne žalovanému úvěr ve výši [částka], který má dvě fáze. První fáze je fází překlenovacího úvěru trvající od uzavření smlouvy o úvěru do přidělení cílové částky dle odst. 2 tohoto článku. Druhá fáze je fází úvěru ze stavebního spoření trvající od přidělení cílové částky do celkového splacení úvěru. Podle odst. 2 čl. I. části A jsou podmínky pro přidělení cílové částky sjednány ve smlouvě o stavebním spoření a VOP. Ke dni přidělení cílové částky banka převede uspořenou částku s připsanými zálohami státní podpory z účtu stavebního spoření klienta na úvěrový účet. Tím bude ukončena doba spoření podle smlouvy o stavebním spoření a fáze překlenovacího úvěru ze stavebního úvěru. Podle odst. 5 čl. I. části A smlouvy je účelem úvěru výhradně řešení bytové potřeby ve smyslu zákona o stavebním spoření, a to modernizace rodinného domu ve [adresa], který je součástí pozemku parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], LV [Anonymizováno]. Podle čl. III. odst. 1 se žalovaný zavázal ve fázi do přidělení cílové částky splácet měsíční splátky ve výši [částka] a ukládat měsíčně vklady minimálně [částka]. Od přidělení cílové částky se zavázal hradit splátky [částka]. Úvěr měl trvat do [datum]. Podle čl. IV. činí úroková sazba 4,58 % ročně pro fázi překlenovacího úvěru, následně pro fázi úvěru ze stavebního spoření 3,10 % ročně. RPSN činilo 5,36 %. V části C smlouvy dal žalovaný bance do zástavy svou pohledávku včetně přírůstků a příslušenství na účtu stavebního spoření č. [č. účtu]. Součástí smlouvy jsou mimo jiné všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. (zjištěno ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce ze dne [datum], sazebníku a všeobecných obchodních podmínek)

6. Z úvěrového účtu č. [tel. číslo] vedeného na jméno žalovaného bylo dne [datum] odepsáno čerpání částky [částka]. Žalovanému byly na účtu účtovány poplatky, úroky a započítávány splátky úvěru. Konečný zůstatek jistiny úvěru po splatnosti činil [částka] a na příslušenství [částka] (což v souhrnu odpovídá požadovanému kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení [částka] a poplatkům [částka]). Žalovaný provedl poslední splátku úvěru dne [datum]. Dne [datum] byl na úvěrový účet započten zůstatek spoření z účtu č. [č. účtu]. (zjištěno z výpisu z účtu č. l. 14-17)7. [právnická osoba]. měla k dispozici účet stavebního spoření žalovaného č. [hodnota] ode dne [datum]. Na účet byly činěny pravidelně vklady. (výpis z účtu stavebního spoření č. l. 18-20)8. Žalovaný byl od [datum] zaměstnán jako seřizovač ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], na dobu určitou do [datum] s tím, že jeho pracovní poměr bude pravděpodobně prodloužen. Jeho měsíční příjmy za období od [datum] do [datum] činily v průměru [částka] čistého. Žalovaný neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě, nebylo s ním jednáno o skončení pracovního poměru a z jeho příjmu nebyly vykonávány žádné srážky. (zjištěno z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti ze dne [datum] – č. l. 21)9. Žalovaný byl výlučným vlastníkem rodinného domu ve [adresa], který je součástí pozemku parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], LV [Anonymizováno]. Na nemovitých věcech vázne zástavní právo smluvní. (zjištěno z výpisu informací o pozemku z katastru nemovitostí – č. l. 22)10. Dne [datum] [právnická osoba]. rozhodla o zesplatnění úvěru z důvodu porušení smluvních povinností a prodlení s úhradou splátek. Banka ukončila konto stavebního spoření, snížila dluh o uspořenou částku ve výši [částka] a vyzvala žalovaného ke splacení celého dluhu ze smlouvy ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Dopis byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne [datum]. (zjištěno z výzvy ke splacení dluhu ze dne [datum] a dodejky)11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy – Seznam pohledávek a potvrzení o úplatě ze dne [datum]) Společnost [právnická osoba]. oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dopis byl doručen žalovanému dne [datum]. (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a sledování zásilek – doručení [datum])12. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum])13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., se dne [datum] smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatkem ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvou o zřízení zástavního práva k pohledávce zavázala, že poskytne žalovanému úvěr ve výši [částka], který má dvě fáze. První fáze je fází překlenovacího úvěru a druhá fáze je úvěr ze stavebního spoření. Účelem úvěru bylo výhradně řešení bytové potřeby ve smyslu zákona o stavebním spoření, a to modernizace rodinného domu č. p. [Anonymizováno] ve [adresa]. [adresa] [Anonymizováno] Kč byla žalovanému poskytnuta dne [datum]. Dne [datum] [právnická osoba]. rozhodla o zesplatnění úvěru. Konečný zůstatek jistiny úvěru po splatnosti činil [částka] a na příslušenství [částka]. [právnická osoba]. měla k dispozici účet stavebního spoření žalovaného č. [hodnota] ode dne [datum]. Žalovaný byl od [datum] zaměstnán jako seřizovač ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], na dobu určitou do [datum] s tím, že jeho pracovní poměr bude pravděpodobně prodloužen. Jeho příjmy v období od [datum] do [datum] činily v průměru [částka] čistého měsíčně. Žalovaný neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě, nebylo s ním jednáno o skončení pracovního poměru a z jeho příjmu nebyly vykonávány žádné srážky. Žalovaný byl výlučným vlastníkem rodinného domu ve [adresa], který je součástí pozemku parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], LV[Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Pohledávky společnosti [právnická osoba]. za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.19. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly sjednány smlouvy o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.20. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do registrů a žalovaný nebyl v prodlení se splácením žádných svých závazků. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně věrohodně doložil údaje ohledně svého zaměstnavatele a mzdy, která činila [částka] čistého měsíčně. Žalovaný vlastnil rodinný dům ve [adresa]. Současně měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici náhled na účet stavebního spoření žalovaného od [datum], tudíž bylo ověřeno, že žalovaný je schopen činit určité úspory a banka znala platební historii žalovaného. Poskytnutý úvěr byl úvěrem na bydlení určeným výlučně na modernizaci rodinného domu. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava.22. Žalobkyně je oprávněna požadovat rovněž sjednaný úrok ve výši 4,58 % ročně na základě čl. IV. smlouvy pro fázi překlenovacího úvěru. Na nižší úrok žalovaný nedosáhl, neboť nedošlo k přidělení cílové částky a dosažení druhé fáze úvěru.23. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok také na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Do prodlení se žalovaný dostal [datum]. Soud přiznal žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka] (což odpovídá také výpisu z úvěrového účtu) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] ode dne následujícího po kapitalizaci úroku, tj. ode dne [datum], do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.24. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty [částka] dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po [částka], tj. celkem ve výši [částka] a náhradě hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka]. Dále advokátovi náleží náhrada za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobce, a to v obecné lhůtě k plnění tří dnů podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací