Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 11,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 11,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení za prvé částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 11,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 11,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a za druhé částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že za prvé dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách [částka]. Úroky z poskytnutého úvěru byly sjednány sazbou 11,99 % ročně a dále se žalovaný zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, a to ve výši podle smlouvy a sazebníku. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že se opakovaně dostal do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto s účinností ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Jistina pohledávky [částka] je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru [částka], poplatky [částka] a smluvními úroky úvěru ve výši [částka] splatnými ke dni [datum]. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil v souhrnu [částka]. Za druhé uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky za účelem konsolidace určených dluhů ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách [částka]. Úroky z poskytnutého úvěru byly sjednány sazbou 8,9 % ročně a dále se žalovaný zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, a to ve výši podle smlouvy a sazebníku. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto s účinností ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Jistina pohledávky [částka] je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru [částka], poplatky [částka] a smluvními úroky z úvěru ve výši [částka] ke dni [datum]. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil v souhrnu [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.
3. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením obou smluv o úvěru její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Po provedení potřebných lustrací, dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od žalovaného a informací získaných z interních zdrojů a s ohledem na výši úvěrů, banka úvěry žalovanému poskytla.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., se dne [datum] smlouvou o úvěru č. [hodnota] zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 11,99 % ročně splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala převést prostředky na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Na počátku smlouvy žalovaný uvedl své osobní údaje a dále, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je vyučen, pracuje jako zaměstnaný administrativní pracovník s čistou měsíční mzdou [částka]. Splácí jiné úvěry splátkami v souhrnné měsíční výši [částka] a má limit kontokorentního úvěru [částka]. (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o [právnická osoba] ze dne [datum] a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o [právnická osoba] ze dne [datum])
7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., se dne [datum] smlouvou o úvěru č. [hodnota] zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] za účelem konsolidace předcházejících ve smlouvě určených úvěrů a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 8,9 % ročně splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala převést prostředky ve výši [částka] (na účet č. [č. účtu]) a [částka] (na účet č. [č. účtu]) na úhradu dvou osobních úvěrů žalovaného u [právnická osoba]., a dále částku [částka] se zavázala poskytnout jako úvěr žalovanému na bankovní účet č. [č. účtu]. Na počátku smlouvy žalovaný uvedl své osobní údaje a dále, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je vyučen, pracuje jako zaměstnaný manuální pracovník s čistou měsíční mzdou [částka]. Splácí jiné úvěry splátkami v souhrnné měsíční výši [částka]. (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru Konsolidace a refinancování ze dne [datum] a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o Konsolidace a refinancování ze dne [datum])8. [právnická osoba]. sdělila, že při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů a banka posuzovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce, informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík), vycházela z příjmu, které žalovaný deklaroval v žádosti o úvěr ve výši [částka], pravidelných měsíčních výdajů jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení, které se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů. (zjištěno z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta – č. l. 18)9. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalovaného s výsledkem subjekt je v pořádku (nebyla nalezena negativní informace). (zjištěno z CBL ze dne [datum] – č. l. 19)10. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalovaného v SOLUS, BRKI, interním black listu a seznamu neplatných dokladů MV ČR s výsledkem subjekt je v pořádku (nebyla nalezena negativní informace). (zjištěno z CBL ze dne [datum] – č. l. 20)11. Dne [datum] byla z úvěrového účtu č. [hodnota] odepsána na účet č. [č. účtu] částka [částka]. Na tento úvěrový účet byly připsány platby v celkové výši [částka]. Dne [datum] byly z úvěrového účtu č. [hodnota] odepsány na účet č. [č. účtu] částka [částka], na účet č. [č. účtu] částka [částka] a na účet č. [č. účtu] částka [částka], což v souhrnu činí [částka]. Na tento úvěrový účet byly připsány platby v celkové výši [částka]. (zjištěno ze souhrnných výpisů pohybů na účtu – č. l. 21-24)12. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o zesplatnění obou úvěrů ve výši [částka] a [částka] z důvodu neuhrazení pohledávek na úvěrových účtech. (zjištěno ze dvou dopisů nadepsaných Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] a přehledu podacích čísel [datum])13. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy – Seznam pohledávek, str. 4 a podpisové strany a potvrzení úplaty ze dne [datum]) Společnost [právnická osoba]. oznámila žalovanému dopisy ze dne [datum], že pohledávky ze smluv o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dopisy byly odeslány dne [datum]. (ze dvou dopisů Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] a přehledu podacích čísel [datum]) Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum])14. Z všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry a ceníku nečinil soud s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná skutková zjištění.15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., se dne [datum] smlouvou o úvěru č. [hodnota] zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 11,99 % ročně splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka], a dále se dne [datum] smlouvou o úvěru č. [hodnota] zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] za účelem konsolidace předcházejících ve smlouvě určených úvěrů a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 8,9 % ročně splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Před uzavřením obou smluv žalovaný sdělil, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je vyučen, je zaměstnaný s čistou měsíční mzdou [částka] ([částka]) a splácí jiné úvěry splátkami v souhrnné měsíční výši [částka]. Dne [datum] byla z úvěrového účtu č. [hodnota] odepsána částka [částka]. Na tento úvěrový účet byly připsány platby v celkové výši [částka]. Dne [datum] bylo z úvěrového účtu č. [hodnota] odepsáno v souhrnu [částka]. Na tento úvěrový účet byly připsány platby v celkové výši [částka]. Z důvodu prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěry zesplatnila ke dni [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádostech o úvěr, žalovaným tvrzené výše splátek a mzdy a provedla lustrace žalovaného v registrech. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.21. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.22. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.23. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.24. Pohledávky společnosti [právnická osoba]. za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.25. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly sjednány smlouvy o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.26. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“27. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK)28. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.29. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do registrů a porovnáním se statistickými údaji. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil údaje ohledně svého zaměstnavatele a výši čisté mzdy, která měla činit [částka] ([částka]) a výše dosavadních splátek. Žalovaným tvrzené měsíční splátky dosahoval již téměř poloviny jeho čisté mzdy. Právní předchůdkyně žalobkyně však výši výdělku ani životní náklady žalovaného žádným způsobem neprověřila z listin předložených žalovaným či jiným způsobem, a to ačkoliv se jednalo o úvěry v poměrně vysoké výši a konsolidaci předcházejících úvěrů žalovaného. Úvěr ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně bez podrobnějšího zkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla, ačkoliv předcházející úvěry žalovaného bylo potřeba již dříve konsolidovat.30. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů. Žalobkyně měla příjmy a výdaje žalovaného a celkově jeho úvěruschopnost zkoumat o to pečlivěji, měla-li v obou případech k dispozici údaje o předchozích čerpaných úvěrech žalovaného. Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.31. Žalobkyně při jednání konaném dne [datum] odkázala na tvrzení a listiny již založené ve spisu a uvedla, že žalobkyně nedisponuje žádnými dalšími listinami k prokázání otázky zkoumání úvěruschopnosti nad rámec těch, které již do spisu založila.32. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).33. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Soud provedl kvantifikaci výše bezdůvodného obohacení u každého smluvního vztahu, který byl předmětem řízení, zvlášť, neboť se jedná o samostatné závazky, které mají odlišný důvod vzniku a zanikají také samostatně (srov. rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] - pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka]. Žalovaný dosud uhradil na první pohledávku [částka] a na druhou pohledávku [částka]. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávek, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně částku [částka] u první pohledávky (úvěr ze dne [datum]) a částku [částka] u druhé pohledávky (úvěr ze dne [datum]).34. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků, navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele, ale od možností a schopností dlužníka (žalovaného). Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaný ji nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Žalovaný byl v řízení pasivní a netvrdil žádné skutečnosti ke svým aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům, a tedy ke svým aktuálním možnostem vrátit poskytnutou jistinu. Z tohoto důvodu byla soudem stanovena splatnost v souladu s obecnou třídenní pariční lhůtou (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Na základě shora uvedeného tedy soud zamítl žalobu rovněž co do úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku rozsudku (vykonatelností rozsudku) a žalobkyni tedy v době rozhodnutí soudu nárok na úrok z prodlení nevznikl, neboť žalovaný v té době dosud nebyl v prodlení.35. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.36. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl po zohlednění veškerého příslušenství (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) v řízení převážně úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.