Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

22 C 189/2024

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 26. 9. 2024Č. j.: 22 C 189/2024-22Soudkyně: JUDr. Pavla NippertováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 4. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSNJ:2024:22.C.189.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 700 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení- částky 7 660 Kč,- částky 1 409,03 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 660 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 581,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 29 069,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 660 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že s žalovaným dne 1. 5. 2023 uzavřel distančním způsobem na internetových stránkách www.[Anonymizováno].cz Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 20 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.[Anonymizováno].cz. Žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost, a to zjišťováním informací od žalovaného a dotazy do příslušných registrů. Případně žalobce vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částku 30 482 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. [č. účtu] dne 4. 5. 2023 v částce 6 000 Kč, dne 5. 5. 2023 v částce 500 Kč, dne 3. 5. 2023 v částce 3 000 Kč, dne 3. 5. 2023 v částce 5 500 Kč, dne 3. 5. 2023 v částce 3 000 Kč a dne 1. 5. 2023 v částce 2 700 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu „Presto“ za poplatek ve výši 990 Kč. Žalovaný v průběhu trvání úvěru požádal o odklad splatnosti úvěru o 14 dnů a splatnost úvěru tak nastala dne 14. 6. 2023. Žalovaný na uvedenou pohledávku nezaplatil ničeho a ke dni podání žaloby tak dluží částku 27 660 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 20 700 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 970 Kč a poplatku za doplňkovou službu „Presto“ ve výši 990 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného se splácením úvěru požaduje dále žalobce po žalovaném v souladu s čl. 6.4. Všeobecných obchodních podmínek smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od 15. 6. 2023 do 13. 9. 2024, a to ve výši 1 409,03 Kč. Žalobce odeslal předžalobní výzvu žalovanému dne 24. 3. 2024.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 4. 6. 2024, č.j. 22 C 189/2024-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobce v podání ze dne 1. 8. 2024 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalovaného. Uvedl, že u žalovaného nejprve zjistil celkový počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem a ověřené čisté příjmy. Žalobce využil služeb společnosti Kontomatik k přístupu k účtu žalovaného a ověřil výši čistého příjmu žalovaného v částce 30 482 Kč. Dále žalobce ověřil žalovaného v dalších registrech (Centrální evidence obyvatel, insolvenční rejstřík atd.). Žalobce tak dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splatit.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

5. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobce se z jednání řádně omluvil. Žalovaný se k jednání nedostavil, z jednání se neomluvil ani nepožádal včas o odročení jednání. Doručení předvolání k jednání bylo u obou účastníků vykázáno včetně lhůty k zachování přípravy k jednání.

6. Soud tedy projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

7. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřil totožnost žalovaného (z Údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, z Autorizace ověření totožnosti a z kopie Občanského průkazu). Žalovaný podepsal dne 1. 5. 2023 na internetových stránkách žalobce www.[Anonymizováno].cz smlouvu o úvěru s postupným čerpáním. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky 20 700 Kč za poplatek ve výši 5 180 Kč. Žalovaný si zvolil doplňkovou službu „Presto”, za kterou se zavázal uhradit poplatek podle čl. 2 Sazebníku částku 165 Kč. Sazebník platný od 1. 12. 2021 a Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020 byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v celkové částce 26 045 Kč do 31. 5. 2023. (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 1. 5. 2023 a ze Sazebníku,). Žalobce poskytl žalovanému na účet č. [č. účtu] dne 1. 5. 2023 částku 2 700 Kč, dne 3. 5. 2023 částku 3 000 Kč, dne 3. 5. 2023 částku 5 500 Kč, dne 3. 5. 2023 částku 3 000 Kč, dne 5. 5. 2023 částku 500 Kč a dne 4. 5. 2023 částku 6 000 Kč (z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek). Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2024 včetně podacího lístku). Před uzavřením smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného (z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalovaného) podle určených podmínek (z Obecných principů posuzování-Jiné_creditworthiness.pdf) zjištěním čistého příjmu žalovaného na částku 30 482 Kč a všech příjmových a výdajových transakcí na účtu žalovaného za období od 13. 9. 2022 do 22. 3. 2023 (z Identifikovaných příjmů na účtu č. [č. účtu], z Výpisu běžného účtu Kontomatik).

8. Soud shrnuje skutkový stav takto: Žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako dlužník podepsali dne 1. 5. 2023 smlouvu o úvěru. Žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru poskytl žalovanému jako dlužníkovi na jeho účet v postupných platbách celkovou částku 20 700 Kč za poplatek 5 970 Kč. Za jednorázový poplatek 165 Kč byla sjednána doplňková služba „Presto”. Žalovaný se zavázal celkovou částku úvěru ve výši 26 045 Kč spolu s poplatky splatit v jednorázové splátce do 31. 5. 2023. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením úvěru, když jednorázovou splátku úvěru neuhradil. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalovaného.

9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud smlouvu o úvěru jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

18. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).

19. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

20. Soud byl připraven poučit žalobce u jednání k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti u žalovaného podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobce se však neúčastí u jednání této možnosti vzdal, neboť soud poučuje jenom přítomné. Soud tak vycházel z předložených listinných důkazů a uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel z údajů sdělených žalovaným (příjem 30 000 Kč, výdaje na jiné závazky 2 500 Kč, výdaje na bydlení 14 000 Kč, další výdaje 3 500 Kč). Žalobce určil disponibilní příjem po ponechání rezervy (500 Kč) na částku 10 000 Kč. Žalobce se při ověření příjmů a výdajů spokojil pouze s výpisy z účtů za období od září 2022 do března 2023, ačkoliv byl úvěr žalovanému poskytnut až dne 1. 5. 2023, tudíž za měsíc bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru (duben 2023) neměl žalobce informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného. Z výpisů z účtů žalovaného navíc bylo zřejmé, že žalovaný má za měsíc březen 2023 příjmy okolo 55 000 Kč (bez jiné půjčky 30 000 Kč ze dne 10. 3. 2023) a výdaje převyšující příjmy. Přičemž z výpisů z účtu není jasné, na jaké výdaje jsou peněžní prostředky použity, když zadané trvalé příkazy (celkem 3) jsou pouze na částky 500 Kč, 1 054 Kč a 14 000 Kč. Zůstatek na účtu ke dni 22. 3. 2023 byl pouze 4 679,60 Kč, proto soud má za to, že žalobce nevyhodnotil správně na základě jemu dostupných informací, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splatit. Minimálně s ohledem na značné neidentifikované výdaje převyšující příjmy a zůstatek na účtu měl žalobce zaměřit svou pozornost na zkoumání skutečných výdajů a nespoléhat se pouze na ověření čistého příjmu žalovaného a výdajů z výpisů z účtů. Soud má za to, že žalobce zjištěné údaje o příjmové a výdajové stránce žalovaného při prověřování úvěruschopnosti podcenil a nevyhodnotil je pečlivě a správně. Navíc žalobci chybělo ověření skutečných příjmů a výdajů za bezprostřední měsíc před poskytnutím úvěru. Rovněž výpisy z veřejně dostupných registrů nebyly soudu předloženy.

21. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalovanému byla poskytnuta částka 20 700 Kč. Neuhradil ničeho. Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil o 20 700 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků, smluvní pokuty a zákonných úroků z prodlení zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 20 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

22. Splatnost jistiny totiž s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 ZoSÚ, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitl se žalovaný v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2021, 33 Cdo 3675/2021). Dobu splatnosti stanovil žalovanému tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil soud jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) shodnou s obecnou třídenní pariční lhůtou podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Uvedený výklad ohledně splatnosti jistiny je pro spotřebitele příznivější a je zcela v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, s principy ochrany spotřebitele a v neposlední řadě s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.

23. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky 34 403,19 Kč (včetně příslušenství), měl ve věci úspěch pouze z 60 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 20 700 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch ze 40 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 20 % (60 % minus 40 %). Účelně vynaložené náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 300 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 2 906 Kč, z čehož 20 % představuje částku 581,20 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací