Výrok
I. Manželství mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno manželky], rozenou [Anonymizováno], uzavřené dne 6. 3. 2020 před Obecním úřadem [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne 16. 6. 2025 domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne 6. 3. 2020 před Obecním úřadem [adresa]. Uvedl, že u obou manželů se jedná o druhé manželství. Manželství bylo zpočátku harmonické, neshody se začaly objevovat před dvěma lety. Od června 2024 spolu manželé nežijí ve společné domácnosti.
2. Manželka s rozvodem manželství souhlasila a k návrhu na rozvod manželství se v průběhu řízení podáním doručeným soudu dne 7. 7. 2025 připojila. Tvrdila, že manželství uzavřeli tajně. Když to zjistily manželovy dcery, snažily se manžele rozhádat a rozdělit. Po 4 letech manželství ji stále oslovovaly „ta ženská”. K odstěhování ze společného obydlí ji donutily okolnosti, když dům patří manželovým vnučkám a jejich otci. Za pomoci manžela se odstěhovala do svého nezkolaudovaného domu, kde manželé plánovali žít spolu. V průběhu stavby domu jí však došly finance a musela tak zajistit prostřednictvím úvěru další dofinancování stavby.
3. Soud vzal za prokázané, že u obou účastníků se jedná o manželství druhé.
4. Z provedených listinných důkazů a z účastnických výslechů vyplývá, že účastníci řízení spolu nežijí ve společné domácnosti od loňského roku, kdy se manželka v červnu 2024 odstěhovala od manžela. Mezi manželkou a dcerami panují rozpory, když manželka s nimi neměla a nemá dobrý vztah. Tento negativní vztah narušil a narušuje manželské soužití. Manželé se v důsledku konfliktních vztahů právě mezi dcerami manžela a manželky odcizili a panují tak mezi nimi nepřekonatelné rozdíly na další společný život. Manželka necítí zastání u manžela ohledně řešení vztahových sporů s jeho dcerami. Spor mezi manžely nastal i ohledně financování stavby, kde měli manželé společně žít, nakonec se zde odstěhovala pouze manželka. V současné době na straně manželky ani na straně manžela již nepřichází v úvahu obnovení manželského soužití.
5. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje ztrátu vzájemného porozumění mezi manžely a vzájemné odcizení, to vše v důsledku konfliktního vztahu mezi manželkou a dcerami manžela, když nebylo po celou dobu trvání manželství možné ani ze strany manžela tento vztah narovnat.
7. Soud proto návrhu manžela se souhlasem manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl.
8. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.