Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 138 377,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 138 377,96 Kč od 22. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 24 293,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 372,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 329,84 Kč, úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 159 633,79 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 255,83 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 917,144 Kč k rukám advokátky [Jméno advokátky], sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 10. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 162 671,79 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 372,69 Kč od 20. 8. 2023 do 12. 3. 2024, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 329,84 Kč od 31. 8. 2023 do 29. 2. 2024, úrokem 10,9 % ročně z částky 159 633,79 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 159 633,79 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba]. (původně [právnická osoba].) postoupil pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2024 a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 9. 7. 2024 mezi přechodným věřitelem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. a žalobcem došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. De 10. 6. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba]. s žalovanou smlouvu o repůjčce č. [hodnota] za účelem konsolidace specifikovaných závazků žalované, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 170 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 588 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 255 Kč a s dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek. Žalovaná však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplácela řádně a včas a právní předchůdce žalobce úvěr dne 14. 3. 2024 zesplatnil. Žalobce požaduje po žalované částku 162 671,79 Kč, která sestává z jistiny ve výši 159 633,79 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 040 Kč a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 11 372,69 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 329,84 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobce.
2. Žalobce v podání ze dne 1. 11. 2024 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalované. Uvedl, že původní věřitel vycházel z informací mu poskytnutých žalovanou v souhrnné přehledu „Identifikace žádosti” (jméno, příjmení[adresa] rodné číslo, rodinný stav, typ bydlení, zaměstnání a příjmy, deklarované výdaje). Dále úvěruschopnost žalované ověřoval zejména lustrací z databází SOLUS, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalobce rovněž doplnil, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem 31 622,04 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Soud ve věci nařídil jednání na den 7. 1. 2025, ke kterému se účastníci nedostavili. Zástupce žalobce se z jednání včas a řádně omluvil a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když při tom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba]. dne 18. 6. 2022 smlouvou o repůjčce na konsolidaci zavázal, že poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč k volnému použití a ve výši 120 000 Kč ke splacení převáděných závazků a žalovaná se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 10,90 % ročně splatit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 2 588 Kč s poplatkem za pojištění 255 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout úvěr na běžný účet žalované č. [č. účtu]. Úvěr byl sjednán elektronicky. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku 279 773,93 Kč (z Návrhu na uzavření smlouvy o repůjčce ze dne 8. 6. 2022, z Akceprace návrhu na uzavření Smlouvy o Repůjčce ze dne 10. 6. 2022 a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce ověřoval totožnost žalované (z kopie občanského průkazu). Dne 10. 6. 2022 byla na účet žalované č. [č. účtu] připsána částka 170 000 Kč (z výpisu z účtu za červen 2022). Právní předchůdce žalobce. poskytoval pro žalovanou bankovní a platební služby (z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb [právnická osoba] a. ze dne 8. 6. 2022). Žalovaná sjednané splátky úvěru nehradila a původní věřitel tak úvěr ke dni 14. 3. 2023 zesplatnil a dále vyzval žalovanou k okamžitému zaplacení částky 174 374,32 Kč (z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 14. 3. 2024). Žalovaná ve splátkách uhradila 31 622,04 Kč (z tvrzení žalobce ze dne 1. 11. 2024 a z výpisu z Repůjčky). Původní věřitel [právnická osoba]. postoupil pohledávku za žalovanou na společnost I[Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. Společnost [právnická osoba]. oznámila postoupení pohledávky na společnost [Anonymizováno] a.s. (z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek, z Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 11. 7. 2024, z Potvrzení úplaty ze dne 8. 7. 2024 a z Přehledu podacích čísel ze dne 17. 7. 2024). Společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. postoupil pohledávku na žalobce. Společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobce (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2024). Žalobce informoval žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval žalovanou k úhradě žalované částky do 7 dnů od odeslání upomínky. K odeslání došlo dne 12. 8. 2024 ( z předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2024 včetně seznamu odeslaných oznámení). Před poskytnutím úvěru původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované lustrací v dostupných rejstřících a dále z údajů sdělených žalovanou, kdy původní věřitel ověřil deklarovaný příjem 21 000 Kč s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Deklarované výdaje žalované původní věřitel navýšil a zohlednil výdaje 12 537 Kč (splátky půjček 2 627 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky a úvěru 5 000 Kč, výdaje na živobytí 3 910 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč (z Protokolu o ověření úvěruschopnosti žalované a z Identifikace žádosti-Příloha č.1a z Manuálního vstupu konsolidovaného blacklistu-Příloha č.[hodnota]).
6. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.
7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 170 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 2 588 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 255 Kč. Žalovaná však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplácela řádně a včas a z důvodu prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni 14. 3. 2024 a zároveň vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu. Právní předchůdce žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalované vyšel z údajů poskytnutých žalovanou a lustrací ve veřejně dostupných rejstřících. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná uhradila ve splátkách částku 31 622,40 Kč. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána předžalobní upomínkou.
8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).
9. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.
18. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).
19. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
20. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Provedení lustrace ve veřejně dostupných databázích (SOLUS, bankovní a nebankovní registr klientských informací) v kombinaci s deklarovanými příjmy a výdaji nelze považovat za řádné posouzení úvěruschopnosti. Soud byl připraven poučit žalovaného podle § 118a o.s.ř. k doplnění dalších tvrzení a předložení dalších důkazů k prověřování úvěruschopnosti, ale jelikož soud poučuje jenom přítomné, žalobce se této možnosti dobrovolně vzdal. Původní věřitel měl zaměřit zejména na skutečné příjmy a výdaje žalované, tj. minimálně ověřit příjmy ještě např. z výpisů z účtů za období předcházející poskytnutí úvěru (nikoliv následně), případně z pracovní smlouvy a dále ověřit nezbytné měsíční výdaje na bydlení (např. z nájemní smlouvy, smlouvy za energie atd.), jelikož deklarovaná částka žalovanou na bydlení ve výši 5 000 Kč je nepřiměřeně nízká a neodpovídá realitě, obzvlášť pokud má zahrnovat i splátku hypotéky a jiného úvěru. Právnímu předchůdci žalobce bylo navíc zřejmé, že žalovaná splácí i jiné půjčky (uvedla sama + v provedených lustracích byly detekována zvýšená úvěrová aktivita). Proto nebylo žádoucí spolehnout se pouze na tvrzené údaje od žalované. Tento krok byl totiž z hlediska předvídatelnosti, že žalovaná bude úvěr řádně splácet nutný. Postup původního věřitele, kdy vyšel při posouzení úvěruschopnosti u žalované především ze sdělených údajů bez dostatečného ověření skutečných příjmů a výdajů u poskytnutí úvěru může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, I. ÚS 1543/2021). Zjištěné údaje sdělené žalovanou a i jiné údaje o jeho příjmové a výdajové stránce tak bylo zapotřebí konkrétními doklady ještě dále zobjektivizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Proces prověřování úvěruschopnosti tak neproběhl zcela a řádně a nemohl z něj být vyvozen závěr, že žalovaná bude schopna splátky úvěru řádně platit.
21. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala čerpáním úvěru 170 000 Kč a uhradila ve splátkách celkem 31 622,04 Kč. Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně poplatků a úroků zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 138 377,96Kč (170 000 Kč mínus 31 622,04 Kč).
22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaná ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobce má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 138 377,96 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. Žalovaná byla vyzvána k plnění dopisem ze dne 14. 3. 2024 odeslaným dne 18. 4. 2024, od 22. 4. 2024 je tak žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobci. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
23. Z důvodů uvedených shora potom soud tedy ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
24. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 917,144 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77 % a úspěchu žalované v rozsahu 23 %- vycházeje z celkové žalované částky včetně příslušenství a přiznané částky včetně příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 134 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 7 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 760 Kč ve výši 4 989,60 Kč.