Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 500 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 822 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 822 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 977,70 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta], sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce jakožto právní nástupce původního věřitele [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO] se žalobou doručenou dne 16. 1. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 12 322 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 322 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel [Anonymizováno] [právnická osoba]. uzavřel s žalovanou prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 8 500 Kč se splatností 24. 8. 2023. Žalovaná částka ve výši 12 322 Kč představuje jistinu ve výši 8 500 Kč, poplatek ve výši 3 570,49 Kč a dále úrok ve výši 251,51 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 11. 2024 uzavřenou mezi původním věřitelem [Anonymizováno] [právnická osoba]., a společností [právnická osoba].[IČO] IČO, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na společnost [právnická osoba].., která následně uzavřela dne 7. 11. 2024 s žalobcem další smlouvu o postoupení pohledávek. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované žalobce tvrdil, že původní věřitel lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI A NRKI. Právní zástupce žalobce odeslal dne 17. 11. 2024 žalované předžalobní upomínku.
2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 2. 2025, č.j. 22 C 40/2025-7 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.
3. Žalobce v podání ze dne 10. 4. 2025 zopakoval, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS,NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce dále uvedl, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost u žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 %, která se musí rovnat minimálně životními minimu.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. [právnická osoba]. v přípisu ze dne 18. 2. 2025 sdělila na výzvu soudu, že na běžný účet č. [č. účtu] evidovaný na jméno [jméno FO] (žalované) evidují z účtu č. [č. účtu] vedeného u [Anonymizováno] ´s [Anonymizováno] s.r.o. příchozí platbu dne 25. 7. 2023 ve výši 8 500 Kč.7. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaná dne 25. 7. 2023 prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce [Anonymizováno] ´s [právnická osoba]. www.[Anonymizováno].cz podepsala elektronicky prostřednictvím kódu 77485[Anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Právní předchůdce žalobce smlouvu podepsal jako poskytovatel úvěru (úvěrující), žalovaná byla označena jako úvěrovaná. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované částku 8 500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 3 570,49 Kč a sjednaným úrokem ve výši 251,51 Kč do 24. 8. 2023 (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. F881D/615590). Právní předchůdce žalobce Emma´s [právnická osoba]. poskytl z účtu č. [č. účtu] žalované na účet číslo [č. účtu] dne 25. 7. 2023 částku 8 500 Kč (ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. ze dne 18. 2. 2025 a z potvrzení o provedené transakci)). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou nejprve na společnost [právnická osoba]., následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 17. 11. 2024 (z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, z Oznámení o postoupení pohledávek). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 17. 11. 2024 (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby).8. Původní věřitel žalované ([Anonymizováno] ´s [právnická osoba].) a žalovaná podepsali prostřednictvím webových stránek www.[Anonymizováno].cz smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalované převodem na účet částku 8 500 Kč za poplatek ve výši 3 570,49 Kč a úrok ve výši 251,51 Kč. Splatnost byla sjednána na den 24. 8. 2023. Žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň i vyzvána k jejímu okamžitému vrácení.9. Soud posoudil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalované jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.21. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).22. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).23. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce totiž nedisponuje žádnou dokumentací ohledně tvrzené lustrace v příslušných databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalované, ze kterých ponechal rezervu ve výši 10 % rozdílu. Z toho je zřejmé, že proces prověřování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nebyl proveden pečlivě a odpovědně. Soud připomíná, že poskytovatel úvěru má přitom ve smyslu § 78 odst. 1, 2 a 4 ZoSÚ povinnost dokumenty a jiné záznamy ohledně procesu prověřování úvěruschopnosti uchovávat.24. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala čerpáním úvěru 8 500 Kč. Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně poplatku ve výši 3 570,49 Kč, úroku ve výši 251,51 Kč a zákonného úroku z prodlení z těchto částek zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.).25. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 8 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 500 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od 25. 8. 2023 v prodlení, když uplynula lhůta k zaplacení dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.27. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalované ke dni vyhlášení rozsudku zaplacení celkové částky včetně veškerého příslušenství ve výši 15 426,13 Kč, měl ve věci úspěch pouze z 69 % předmětu řízení (přiznána mu byla ke dni vyhlášení rozsudku celková částka 10 641,30 Kč), a žalovaná měla ve věci úspěch z 31 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou ze 38 % (69 % minus 31 %). Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 000 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení za 300 Kč, žaloba za 400 Kč, předžalobní výzva za 300 Kč), náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 2 573 Kč, z čehož 38 % představuje částku 977,70 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. Za právní služby poskytnuté přede dnem 1. 1. 2025 náleží advokátovi odměna v souladu s vyhláškou účinnou do 31. 12. 2024.