Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41 824 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 000 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 270 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokátky] advokátky se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 824 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 000 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že u něj došlo ke změně obchodní firmy z „[Anonymizováno] [právnická osoba]. a „[Anonymizováno] s.r.o.” na současný název. Veškerá smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobce www.[Anonymizováno].cz. Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaný k prokázání totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených v níže uvedené Smlouvě o úvěru. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu (poř. výpisem z účtu/analýzou účtu obstaraným prostřednictvím služby Kontomatik), případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB. Následně žalobce uzavřel s žalovaným dne 16. 4. 2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Ve smlouvě žalobce jako úvěrující sjednal s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 26 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 14. 5. 2024, a to společně s poplatkem ve výši 10 650 Kč. Žalobce poskytl žalovanému úvěr dne 16. 4. 2024 převodem na účet číslo [č. účtu]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 26 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 650 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 15. 5. 2024 do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 26 000 Kč od 15. 5. 2024 do 29. 11. 2024 v celkové výši 5 174 Kč. Žalobce upomenul žalovaného k úhradě žalované částky.
2. Jelikož je žalovaný státní příslušník Slovenska s bydlištěm na území České republiky určil soud mezinárodní příslušnost soudů České republiky podle článku 4 bodu 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech, podle kterého nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.
3. Z hlediska použitelného hmotného práva soud vycházel z článku 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), podle něhož smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Vzhledem k tomu, že v čl. X. bodu 2 úvěrové smlouvy smluvní strany provedly volbu českého práva, bude se smluvní vztah mezi účastníky řídit právním řádem České republiky.
4. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 12. 2024, č.j. 22 C 440/2024-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.
5. Žalobce v podání ze dne 3. 2. 2025 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalovaného. Uvedl, že žalovaný uvedl v žádosti příjem 59 375 Kč a souhrn pravidelných výdajů ve výši 30 000 Kč. Žalobce ověřil sdělené údaje z výpisů z účtů.
6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.
7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z 16. 4. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 16. 4. 2024 smlouvu o úvěru č [Anonymizováno]. Ve smlouvě žalobce jako úvěrující sjednal s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 26 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 14. 5. 2024 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 650 Kč. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta za prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně. Úvěr ve výši 26 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne 16. 4. 2024, což vzal soud za prokázané z Potvrzení o provedené platbě. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobci neuhradil. Žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 26 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 650 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 15. 5. 2024 do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 26 000 Kč od 15. 5. 2024 do 29. 11. 2024 v celkové výši 5 174Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřil úvěruschopnost žalovaného. Z dostupných výpisů z účtů je zřejmé, že žalovaný disponoval příjmem v dostatečné výši, ze kterého mohl úvěr splatit.
12. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, kdy žalovaný čerpal úvěr, avšak tento řádně nesplácel. Vznikla mu tak povinnost hradit jistinu úvěru, poplatek, smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
14. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
15. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 092 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 500 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 4 270 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.