22 C 61/2026

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] (dále jen smlouva o úvěru), jíž nedílnou součástí se staly Úvěrové podmínky. V souladu s úvěrovou smlouvou byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné měnit výši úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,56 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den kalendářním měsíci. Žalovaný načerpal celkem částku ve výši [částka] a uhradil celkem částku ve výši [částka]. Žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil a žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalovaná částka ve výši [částka] představuje neuhrazenou jistinu ve výši [částka], poplatky za pojištění ve výši [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Další příslušenství představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrok ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že žalobce zjišťoval kreditní skóre, prověřil registry a dostupné databáze a vypočítal částku, která žadateli o úvěr zbývá po odečtení mandatorních výdajů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.

2. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobce v podání ze dne [datum] doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalovaného. Žalobce uvedl, že je zaměstnanec společnosti Správa sportovišť [adresa] s příjmem [částka], což žalobce ověřil z výpisů z účtů za období od [datum] do [datum]. Měsíční limitní splátka žalovaného byla vypočtena na [částka] a měsíční limitní splátka domácnosti byla vypočtena na [částka]. Žalovaný disponoval cca [částka] navíc, což žalobce do výpočtu nezahrnoval. Prostřednictvím výpisu z účtu byly ověřeny výdaje, výdaje na bydlení neidentifikoval z výpisu z účtu, tak je určil pomocí normativních nákladů na bydlení částkou [částka]. Dále žalobce identifikoval zbytné a jednorázové výdaje, o kterých žalobce předpokládal, že je žalovaný po převzetí závazku omezí. Při navýšení úvěrového rámce na částku [částka] žalobce měsíční limitní splátku žalovaného vypočetl na částku [částka] a celé domácnosti na částku [částka]. Při navýšení byl opět použit výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]. Žalobce rovněž provedl lustraci v NRKI, SOLUS, ISIR a CEE.

4. Žalovaný se k žalobě do doby vyhlášení rozsudku nevyjádřil a zůstal nečinný.

5. Vyjádření žalovaného bylo doručeno soudu až po vyhlášení rozhodnutí dne [datum] ve 22:13 hodin. K vyhlášení rozsudku došlo [datum] v 10:02 hodin. Soud tedy k vyjádření žalovaného již nepřihlížel.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Soud vzal z předložených listin za prokázané následující skutečnosti:

8. Žalovaný dne [datum] podepsal elektronicky prostřednictvím kódu [Anonymizováno] smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s původním úvěrovým rámcem [částka]. Úvěr v celkové částce [částka] se žalovaný zavázal splácet ve výši minimální měsíční splátky 2,559 % z úvěrového rámce, tj. minimálně [částka]. Roční úroková sazba byla sjednána na 26,28 %. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána na 17,90 %. Pro případ opoždění se zaplacením splátky nebo nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka], pro případ, že by dlužná splátka byla nižší než [částka], byl žalobce oprávněn účtovat smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné splátky. V souvislosti s upomínáním byl sjednán poplatek ve výši [částka] za každý měsíc vymáhání. Žalovaný se v úvěrové smlouvě přihlásil k pojištění pro případ schopnosti splácet úvěr v rámci Balíčku pojištění MAX+, kdy měsíční úhrada za pojištění byla sjednána ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] - flexibilní účet ze dne [datum]). Součástí úvěrové smlouvy byly Úvěrové podmínky platné od [datum] (z Úvěrových podmínek). Žalovaný podepsal dne [datum] elektronicky prostřednictvím kódu 865614 dodatek k úvěrové smlouvě, kterou se výše úvěrového rámce z původních [částka] změnila na [částka] s tím, že výše měsíční splátky se změnila na částku [částka] (z Dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem [var. symbol] ze dne [datum]). Žalovaný celkem načerpal v rámci úvěrové smlouvy částku [částka] a uhradil ve splátkách celkem částku [částka] (z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě celého úvěru ve výši [částka] do 14 dnů od sepsání výzvy (z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum]), kterou žalobce odeslal žalovanému dne [datum] (z Podacího archu [právnická osoba]. ze dne [datum]). Právní zástupce žalobce upozornil žalovaného na zaplacení žalované částky (z Předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum]), která byla odeslána žalovanému dne [datum] (z Podacího archu [právnická osoba]. ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy provedl žalobce proces prověřování úvěruschopnosti u žalovaného a zjistil ze sdělení žalovaného, že je ženatý, bydlí ve státním bytě, má 0 dětí, příjem ve výši [částka], ostatní členové disponují měsíčním příjmem [částka] a měsíční výdaje celé domácnosti ve výši [částka] (z Karty klienta). Provedl lustrace v registrech (z Úvěrové zprávy), stanovil maximální limit splátky (po započtením splátek jiným společnostem, normativních nákladů na bydlení a životního minima členů domácnosti (z Ověření bonity MLS) a analyzoval transakce na účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum]. Za uvedené období byly na účtu žalovaného příchozí transakce [částka] a odchozí transakce [částka] (z Přehledu pohybů na účtech žalovaného za období od [datum] do [datum]).

9. Soud shrnuje skutkový stav takto:

10. Žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient podepsali dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalobce jako poskytovatel bezúčelového revolvingového úvěru umožnil žalovanému čerpal úvěr až do sjednaného úvěrového rámce ve výši [částka] se sjednanou minimální měsíční splátkou ve výši 2,559 % z úvěrového rámce, tj. minimálně [částka] a úrokovou sazbou 26,28 % ročně s RPSN 17,90 % vždy do 20. dne v měsíci. Žalovaný dále podepsal dne [datum] dodatek k úvěrové smlouvě, kterou se výše úvěrového rámce z původních [částka] změnila na [částka] s tím, že výše měsíční splátky se změnila na částku [částka] Žalovaný čerpal celkem na úvěr částku [částka] a na splátkách uhradil [částka]. Ke dni [datum] žalobce úvěr zesplatnil. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalovaného.

11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud věc jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaného jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

12. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

20. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne [datum], III. ÚS 4129/18).

21. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den [datum], sp. zn. [spisová značka]).

22. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den [datum], sp. zn. [spisová značka]).

23. Ústavní soud ČR v nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

24. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v [adresa]. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

25. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel při uzavírání úvěrové smlouvy z údajů sdělených žalovaným (příjem [částka], výdaje domácnosti [částka] atd.), na základě těchto údajů za pomoci statistického modelu určil limit nejvyšší měsíční splátky pro žalovaného i celé domácnosti žalovaného. Tvrzený příjem žalovaného byl ověřen z výpisu z účtu, která měl žalobce k dispozici za období od [datum] do [datum]. Z tohoto výpisu z účtu ale není zřejmé, kolik činil disponibilní zůstatek na sledovaném účtu v době uzavírání úvěrové smlouvy a jeho dodatku. Je k dispozici pouze údaj o čerpání ([částka] -příchozí platby a dále mínusová částka [částka] -odchozí platby). V srpnu 2023 došlo k navýšení úvěrového rámce a k výraznému navýšení splátkového zatížení žalovaného, když původní splátka ve výši [částka] se žalovanému zvýšila na částku [částka]. Sám žalobce uvedl, že vzhledem k blízkému časovému období už před navýšením úvěrového rámce úvěruschopnost žalovaného nezkoumal z aktualizovaných údajů. I proto nelze mít tento postup prověřování úvěruschopnosti u žalovaného za dostatečné. Žalobce měl zaměřit svůj zájem jednak na disponibilní zůstatek na účtu žalovaného za sledované období v kombinaci s ověřením jeho nezbytných měsíční výdajů hlavně na bydlení a jiné životní nákladů např. z podnájemní smlouvy, SIPO, plateb za internet, za výživné, … Pokud žalobce postavil svůj závěr, že žalovaný je schopen hradit splátku úvěru, také na předpokladech, že se žalovaný uskromní a omezí své výdaje v kombinaci s analýzou tvrzených údajů a statistických modelů, může tento postup žalobce vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], I. ÚS 1543/2021). Z údajů, které měl žalobce v době uzavírání úvěrové smlouvy k dispozici, nemohl být učiněn závěr o neexistenci důvodných pochybností o schopnost žalovaného splácet úvěr (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

26. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalovanému byla poskytnuta částka [částka], na kterou uhradil [částka]. Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil o [částka] ([částka] mínus [částka]). Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků a úroků zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v částce [částka] a dále se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od [datum] v prodlení, když uplynula 14denní lhůta k zaplacení dlužné částky poté, co byl úvěr zesplatněn. Žalovaný byl v řízení nečinný netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

28. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky [částka] (včetně příslušenství), měl ve věci úspěch pouze z 55 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka [částka]), a žalovaný měl ve věci úspěch ze 45 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 10 % (55 % minus 45 %). Účelně vynaložené náklady zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, žaloba), tj. 3 úkony po [částka], 3 režijních paušálech po [částka] (celkem [částka]) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a 21 % DPH z částky [částka] ve výši [částka], celkem tedy náklady řízení ve výši [částka], z čehož 10 % představuje částku [částka], kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.