Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 76,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].
Odůvodnění
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že smlouvou o zápůjčce finančních prostředků ze dne [datum] (dále jen „smlouva“) se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši [částka]. V souladu s bodem I., podbodem 2 smlouvy, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že uvedenou částku od žalobce v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal částku [částka] žalobci vrátit do [datum]. Žalovaný byl rovněž srozuměn se skutečností, k níž se zavázal (bod II., podbod 4 smlouvy), že v případě jeho prodlení s vrácením zápůjčky bude povinen uhradit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně (dále jen „úrok“) z dlužné jistiny jdoucí od prvního dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky až do zaplacení. Žalobce svých závazků dostál, žalovaný nikoli, protože je dosud v prodlení s úhradou v plné výši. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému prostřednictvím právního zástupce výzvu k úhradě dlužné částky na poslední známou adresu žalovaného. Výzva se však žalobci vrátila jako nepřevzatá s příznakem „nevyzvednuto“. Jiná adresa žalobci známa není, žalovaný nekomunikuje.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako zapůjčitel na straně jedné (označovaný jako věřitel) a žalovaný jako vydlužitel na straně druhé (označovaný jako dlužník) uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvou o zápůjčce finančních prostředků, na základě které žalobce při podpisu této smlouvy přenechal v hotovosti žalovanému částku [částka] a žalovaný svým podpisem na této smlouvě potvrdil její převzetí. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci zápůjčku v plné výši [částka] do [datum]. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. V případě prodlení dlužníka s vrácením zápůjčky nebo její části bylo ujednáno, že dlužník je povinen uhradit věřiteli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny jdoucí od prvního dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky až do zaplacení (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce doporučenou poštovní zásilkou k úhradě dlužné částky [částka] s příslušenstvím ve lhůtě do 7 dnů od doručení této výzvy na adresu [adresa], kde si však žalovaný tuto zásilku nevyzvedl a zásilka byla vrácena zpět odesílateli (z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a z obálky od doporučené poštovní zásilky s dodejkou podané k poštovní přepravě dne [datum]).
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že žalobce jako zapůjčitel na straně jedné a žalovaný jako vydlužitel na straně druhé uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce přenechal žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] k užití podle libosti, které se žalovaný zavázal vrátit žalobci do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný do [datum] ani později žalobci jistinu bezúročné zápůjčky ve výši [částka] prokazatelně nevrátil, dluží žalobci částku [částka] a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je v prodlení s vrácením jistiny zápůjčky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, takže je povinen platit žalobci úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí (7 %), v němž došlo k prodlení ([datum]), zvýšené o 8 procentních bodů, to vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výší 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 76,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, protože mezi účastníky ujednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny (tj. 91,25 % ročně) soud považoval za ujednaný ve zjevném rozporu s dobrými mravy, protože více než šestinásobně překračuje zákonný úrok z prodlení, a je tudíž právním jednáním absolutně neplatným.
9. I když měl žalobce ve věci úspěch jen částečný, přiznal mu soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, neboť žalobce měl neúspěch pouze v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, žaloba) po [částka], 3 režijních paušálech po [částka] ([částka]) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy [částka], které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.