Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Předmětem řízení k žalobě, doručené soudu dne [datum], ve znění doplnění žaloby ze dne [datum], bylo zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku mezi právním předchůdcem žalobce (postupitelem) [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce jako úvěrující (původní věřitel) posoudil úvěruschopnost žalovaného jako úvěrovaného - spotřebitele (dlužníka) zejména z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, přičemž úvěruschopnost žalované ověřoval výpočtem mezi dosažitelnými příjmy a výdaji.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Soud vzal za prokázané, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), založená podle právního řádu [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno] [Anonymizováno], jako úvěrující na straně jedné (označovaný jako „věřitel“) a žalovaný jako úvěrovaný na straně druhé (označovaný jako „klient“) uzavřeli dne [datum] s využitím prostředků komunikace na dálku - internetových stránek úvěrujícího www.ferratum.cz (dále též jen „webové stránky“), e-mailové adresy úvěrovaného [e-mail] a telefonního čísla úvěrovaného [tel. číslo] - písemnou úvěrovou smlouvu, na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše maximálního úvěrového limitu [částka], když částka prvního čerpání úvěru činila [částka], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru ve výši 146,949 % ročně a příslušné poplatky. Smluvní vztah mezi úvěrujícím a žalovaným se řídil také Standardními podmínkami vztahujícími se na Úvěrové smlouvy uzavřené mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. a jejími Klienty, kteří trvale pobývají v České republice, účinnými od [datum] (dále jen „Obchodní podmínky“). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr je poskytován na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání a poslední platba provedená klientem pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků a případné další poplatky s tím, že klient jistinu splácí ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Žalovaný byl povinna věřiteli splácet úvěr v měsíčních splátkách odpovídajících minimální splátce ve výši (a) 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr, nebo (b) [částka], podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Celkový počet splátek závisel na době trvání úvěru a skutečně čerpané částce. Seznam poplatků za úvěrový limit zahrnoval také poplatek z prodlení ve výši [částka], které měly být účtovány žalovanému jako náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých úvěrujícímu v souvislosti s prodlením úvěrovaného s jakoukoli minimální měsíční splátkou do data skutečného splacení. Úvěrující měl (podle čl. 16.3. Obchodních podmínek) právo vypovědět úvěrovou smlouvu také v případě podstatného porušení povinností úvěrovaného vyplývajících z úvěrové smlouvy s tím, že v takovém případě budou všechny částky splatné podle úvěrové smlouvy považovány za splatné okamžitě k datu výpovědi (ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a z Obchodních podmínek).
4. Úvěrující poskytl žalovanému tím, že mu ze svého účtu č. [č. účtu] odeslal na bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka], peněžní prostředky ve výši [částka]. Ke dni [datum] měl žalovaný dlužit úvěrujícímu na zesplatněném úvěru částku [částka] (z potvrzení o platbě ze dne [datum] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a z výpisu transakcí úvěrujícího ke dni [datum] - faktury variabilní symbol [var. symbol]).
5. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (později [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].), jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru ve výši [částka] na základě písemné smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce jako postupníka a žalovanému oznámila postoupení pohledávky doporučeným dopisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě právním zástupcem žalobce dne [datum] spolu s předžalobní výzvou žalobce k úhradě žalované částky s příslušenstvím ze dne [datum] (ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum], ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum]).
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (ve znění účinném od [datum]), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jako spotřebitele, neboť si od něho prokazatelně nevyžádal žádné relevantní podklady nezbytné pro porovnání jejích příjmů a výdajů v návaznosti na způsob plnění jeho dosavadních dluhů, když úvěruschopnost žalovaného nebyla v tomto případě prokázána ani žalobcem tvrzenými výpisy z externích databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Soud proto dospěl k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr, který měl mít povahu revolvingového úvěru, splácet. Smlouva o úvěru ze dne [datum] je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť úvěrující poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání úvěrujícího odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o úvěru ze dne [datum] za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
16. Žalovaný dosud žalobci podle § 87 odst. 1 i. f. ZoSÚ prokazatelně nevrátil poskytnutou jistinu úvěru ve výši [částka], kterou žalobce přenechal žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný podle této právní úpravy, speciální k ust. § 1970 o. z., nemůže být v prodlení od [datum], a návrh žalobce na plnění (určení doby splatnosti) částky [částka] již ke dni [datum] (tedy zpětně) je v rozporu s ustanovením § 87 odst. 2 ZoSÚ, protože zjevně neodpovídá možnostem žalovaného jako spotřebitele a nepředstavuje v daném případě spravedlivé uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu žalovaného a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], měl ve věci úspěch pouze z 69 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo [částka]), a žalovaný měl ve věci úspěch z 31 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 38 % (69 % minus 31 %). Účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, na straně žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, kvalifikovaná výzva k plnění) po [částka], 3 režijních paušálech po [částka] ([částka]) podle § 13 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy [částka], z čehož 38 % činí [částka], které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.