Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], bylo zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], IČ: [IČO] jako věřitelem (postupitelem) na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé.
2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.
3. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
4. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] (dále též „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
5. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
6. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že mezi žalovanou jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o půjčce č. [hodnota] podle § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák. Věřitel, poskytující spotřebitelský úvěr, ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o půjčce s žalovanou s odbornou péčí řádně posuzoval její úvěruschopnost jako spotřebitele na základě dostatečných informací získaných jak od žalované (ověření totožnosti, osobní údaje, druh bydlení), tak i z jiných zdrojů (údajů o příjmech a výdajích domácnosti žalované), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované (porovnáním pravidelných měsíčních příjmů její domácnosti ve výši [částka] s pravidelnými měsíčními výdaji její domácnosti ve výši [částka] byl jako kladný rozdíl těchto příjmů a výdajů zjištěn použitelný příjem domácnosti žalované ve výši [částka] měsíčně) vyplynulo, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] přenechala žalované dne [datum] v hotovosti peněžní částku ve výši [částka], za kterou se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli poplatek ve výši [částka], celkem tedy částku ve výši [částka] (celková dlužná částka), v pravidelných 45 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]) splatných počínaje dnem [datum] do [datum]. Nedílnou součástí této smlouvy byly „Smluvní podmínky smlouvy o půjčce“ (dále též „SP“) uvedené na zadní straně použitého formuláře. Smluvní strany se dohodly v čl. 3 SP, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle čl. 20 věty první a druhé SP, tato smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaná dohodnuté splátky půjčky společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatila, neboť za dobu od [datum] do [datum] zaplatila celkem pouze [částka], z toho bylo použito poměrně [částka] na částečnou úhradu jistiny a [částka] na částečnou úhradu poplatku, a ke dni [datum] dlužila věřiteli na jistině částku [částka]. V době od [datum] do [datum] žalovaná na předmětnou pohledávku věřiteli již nic nezaplatila, takže celková dlužná částka činila [částka], představující dlužnou jistinu [částka] a dlužný poplatek [částka] (z přehledu zaplacených částek). Společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] a žalovanou o tom vyrozuměla doporučeným dopisem ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z poštovního podacího archu ze dne [datum]). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do [datum] doporučeným dopisem ze dne [datum] (z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum]). Protože žalovaná dosud nezaplatila, co dluží žalobci jako novému věřiteli (postupníkovi) z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], soud jí uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v sazbě 7,75 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná je ode dne [datum] nadále v prodlení se splněním jistiny ve výši [částka], je povinna platit z nezaplacené částky úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od [datum] do [datum]. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci také zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Pokud se žalobce domáhal po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu v uvedené části jako nedůvodnou zamítl, protože účinnost úvěrové smlouvy trvala do [datum] (splatnost poslední splátky celkové dlužné částky), z důvodu prodlení žalované se zaplacením splátek se pak doba trvání smlouvy podle čl. 20 věty druhé SP sice prodloužila do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky, pro případ takového prodloužení však bylo mezi účastníky v čl. 3 SP dohodnuto, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy (tj. od [datum]) nebude jistina úročena, takže žalobcem uplatněné úročení jistiny od [datum] není v souladu s původním ujednáním smluvních stran.
9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce, který se domáhal po žalované zaplacení částky [částka], měl ve věci úspěch pouze ze 45 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo [částka]), a žalovaná měla ve věci úspěch z 55 % předmětu řízení, takže soud by žalované přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 10 % (55 % minus 45 %), žalované však podle obsahu soudního spisu žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.