24 C 420/2023

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném, aby vyklidil a předal žalobkyni nemovitou věc v k. ú. [adresa], a to byt číslo jednotky [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v bytovém domě v [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno], postaveném na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] (dále též „byt“), a aby zaplatil žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení za užívání tohoto bytu. Žalobkyně tvrdila, že předmětný byt nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], žalovaný však tuto nemovitost užívá v neomezeném rozsahu, bez právního důvodu a za užívání nehradí žalobkyni žádné nájemné. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení bytu ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení této výzvy, dále ho vyzvala k zaplacení úhrady za užívání bytu ve výši [částka] za dobu 6 měsíců zpětně a dále k náhradě za užívání bytu za dobu, po kterou bude byt od obdržení této výzvy užívat, a to ve výši [částka] měsíčně, když tuto částku žalobkyně považovala za obvyklé nájemné v obdobných bytech se srovnatelnou rozlohou.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] nároky uplatněné žalobou neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaný tvrdil, že jednotku - byt, u které je požadováno vyklizení, přestože je zapsána na jméno žalobkyně jako jeho sestry, obstaral v roce 2006 pro sebe sám žalovaný, který rovněž zaplatil celou jeho kupní cenu. Důvodem zápisu žalobkyně jako vlastníka bytu do katastru nemovitostí bylo pouze to, že žalovaný byl toho času v exekuci a dohodl se se svou sestrou (žalobkyní), že byt bude dočasně evidován na její osobu a ta mu jej převede bezodkladně poté, co si svou finanční situaci žalovaný uspořádá. Žalovaný po dobu jeho užívání byt zrekonstruoval, provedl novou kompletní elektroinstalaci, zrekonstruoval koupelnu, vnitřní dveře a vyměnil okno. Po celou dobu svého bydlení v jednotce hradí veškerou spotřebu energií, jakož i platby společenství vlastníků jednotek (dále též „SVJ“). Žalovaný dále namítal, že podání žaloby je důsledkem zhoršených vztahů v širší rodině účastníků, které by bylo vhodné vyřešit nejen ohledně jeho bydlení, ale i bydlení jeho otce [jméno FO], kterého by rodina žalobkyně rovněž ráda vystěhovala z domu č. p. [Anonymizováno] na ulici [Jméno žalobkyně B] v [adresa].

3. Při jednání právní zástupkyně žalobkyně tvrdila, že v širší rodině účastníků panují vyhrocené vztahy. Účastníci sice prostřednictvím mediátora jednali o uzavření dohody, která by se mohla týkat toho, že by se otec účastníků [jméno FO] přestěhoval do bytu, který je předmětem tohoto řízení. Pro nesouhlas žalovaného i otce účastníků s tímto řešením však k dohodě nedošlo. Žalobkyně popřela uzavření žalovaným tvrzené dohody mezi účastníky o bezplatném užívání bytu a o tom, že by tento byt měl být převeden na žalovaného, což zcela odporuje předloženým písemným důkazům.

4. Při jednání právní zástupce žalobce tvrdil, že účastníci sice jednali prostřednictvím mediátora, byť se žalobkyně tohoto jednání neúčastnila, k dohodě mezi nimi však nedošlo. V minulosti se spolu účastníci dohodli na tom, že poté, co si žalovaný pořeší exekuce, bude byt přepsán na něho s tím, že žalovaný v tomto bytě bude bezplatně bydlet a bude si sám hradit veškeré platby, zejména za energie a vůči SVJ; tato dohoda nebyla písemná, ale pouze ústní.

5. Při jednání dne [datum] žalovaný tvrdil, že předchozí situace byla taková, že rodiče účastníků prodávali byt na [adresa], protože chtěli koupit rodinný dům v [adresa] na ulici [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno]. Do tohoto rodinného domu se s nimi měla nastěhovat také jeho sestra (žalobkyně). Žalovaný však měl v té době exekuce, takže se toho nemohl účastnit. Rodinný dům v [adresa], [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno], kupovali rodiče, a žalovaná se svým přítelem jim nějaké peníze přidali. Žalovaná původně bydlela v městském bytě na [adresa], ze kterého se pak odstěhovala ke svému příteli [jméno FO], a žalovaný se do tohoto bytu nastěhoval místo ní a nějakou dobu tam bydlel. Asi po dvou letech jeho bydlení pak město tento byt prodávalo a rodiče účastníků ho zakoupili pro žalobkyni. Žalovaný v tom bytě nadále bydlel a měl být jeho, formálně však nebyl, neboť měl stále exekuce. Když se ten byt o velikosti 1+1 na adrese [adresa] prodával, tak žalovaný zajišťoval jeho prodej. Kupní smlouvu podepsala jeho sestra (žalobkyně), žalovaný pak obdržel kupní cenu ve výši [částka], která byla použita k zakoupení předmětného bytu na [adresa], který stál [částka]. Ze zbývajících peněz pak žalovaný zaplatil dluhy vůči [právnická osoba] u soudního exekutora [jméno FO]. Žalobkyně vzhledem k tomu, že tuto transakci umožnila, tak se nastěhovala do rodinného domu rodičů účastníků v [adresa], [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno], kde obývala horní patro odpovídající bytové jednotce 4+[právnická osoba] byla totiž podmínka matky účastníků [jméno FO], která dělávala manikúru a znala se s paní [jméno FO], která tehdy byla ochotna předmětný byt prodat, takže by se dalo říct, že vlastně celou transakci domluvila. Před dvěma lety však jejich maminka zemřela a od té doby se začaly rodinné vztahy zhoršovat. Dříve, než matka účastníků zemřela, však rodiče účastníků dům v [adresa] na ulici [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno] převedli, resp. dům byl pak opakovaně převáděn v rámci zajištění na další osoby, když první převod z rodičů účastníků byl na synovce žalovaného [jméno FO], což je syn žalobkyně z prvního manželství. Ten je i v současné době vlastníkem předmětného domu, ve kterém dosud bydlí otec účastníků.

6. Při jednání dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně namítala, že tvrzení žalovaného, učiněná u tohoto jednání, jsou nepravdivá, mezi účastníky sporná a vymyšlená. Neodpovídají skutečnosti. Měla za to, že tato tvrzení zejména ve vztahu k rodinnému domu v [adresa], [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno], vůbec nesouvisí s předmětem tohoto řízení, navíc jsou smyšlená a nepravdivá.

7. Ke smírnému vyřešení sporu mezi účastníky v dalším průběhu řízení nedošlo, přestože se o to soud pokusil. Žalobkyně naopak vzhledem k tomu, že tržní nájemné z bytu podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] činilo [částka] měsíčně, dne [datum] změnila žalobu, kterou rozšířila tak, že se po žalovaném domáhala úhrady bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za dobu dalších 18 měsíců od [datum] do [datum] ve výši [částka] ([částka] x 18 měsíců), když za dobu od [datum] do [datum] se domáhala zaplacení částky [částka] (7 měsíců x [částka]), a navrhovala v tomto směru, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši [částka] s 15 % úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 11,75 % úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

8. Žalobkyně v dalším průběhu řízení tvrdila, že žalovaný přestal hradit náklady spojené s užíváním bytu, které představují výdaje za spotřebovanou energii samotným žalovaným. Žalobkyně se o tom dověděla na základě výzvy k úhradě ze dne [datum], kterou byla kontaktována ze strany [právnická osoba] [jméno FO], Odboru bytového, oddělení nájmů, správy SVJ a majetkových činností, se sdělením, že ke dni [datum] evidují na bytu pohledávku ve výši [částka] za zálohy 11-12/2024, 1-7/2025 a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2024, když žalobkyně byla vyzvána, aby dluh uhradila nejpozději do [datum]. Žalovaný k tomu namítal, že se nejedná o platby za energie, neboť ty řádně platí, jinak by byly dávno odpojeny, ale jedná se o správcovské poplatky ve vztahu ke SVJ.

9. Soud vzal za prokázané, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno FO] jako prodávající na straně jedné a žalobkyní jako kupující na straně druhé, došlo k převodu vlastnického práva k nemovité věci v k. ú. [adresa], a to bytu o velikosti 1+1, ve II. podlaží, číslo jednotky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v bytovém domě v [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno], postaveném na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 4048/157863 na společných částech tohoto bytového domu a tohoto pozemku (dále též „byt“), na žalobkyni za celkovou kupní cenu ve výši [částka], která byla uhrazena k rukám prodávající tak, že částka [částka] byla uhrazena v hotovosti dne [datum] a částka [částka] byla uhrazena v hotovosti dne [datum]). Právní účinky vkladu vlastnického práva k tomuto bytu pro žalobkyni vznikly ke dni [datum] (z kupní smlouvy ze dne [datum], opatřené doložkou katastru nemovitostí o vkladu ze dne [datum], a z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum]).

10. Žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající na straně jedné a [jméno FO] jako kupující na straně druhé, převedla vlastnické právo k nemovité věci v k. ú. [adresa], a to bytu číslo jednotky [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v bytovém domě v [adresa], postaveném na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 3720/212245 na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku, na kupující za celkovou kupní cenu ve výši [částka], jejíž úhrada byla v této kupní smlouvě potvrzena. Právní účinky vkladu vlastnického práva k tomuto bytu pro kupující vznikly ke dni [datum] (z kupní smlouvy ze dne [datum], opatřené doložkou katastru nemovitostí o vkladu ze dne [datum]). Žalobkyně jako dřívější nájemkyně a pozdější kupující tento byt číslo jednotky [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno], č. orientační [Anonymizováno] na [adresa], postaveném na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 3720/212245 na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku, nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené s [adresa] jako prodávajícím, za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka], zaplacenou na účet prodávajícího u [právnická osoba] č. ú. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol] před podpisem kupní smlouvy, když prodávající tuto skutečnost potvrdil. Právní účinky vkladu vlastnického práva k tomuto bytu pro žalobkyni vznikly ke dni [datum] (z kupní smlouvy ze dne [datum], opatřené doložkou katastru nemovitostí o vkladu ze dne [datum]).

11. Žalobkyně dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] doporučenou poštovní zásilkou č. [Anonymizováno] na adresu žalovaného Vančuvova [adresa], prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k vyklizení bytu ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení této výzvy, což odůvodnila mimo jiné tím, že majetkové problémy žalovaného v ní vzbuzují obavy z případných postupů exekutorských úřadů a žalobkyně chce těmto situacím předejít tím, že žalovaný nebude její byt nadále užívat, když sama předmětný byt potřebuje pro své potřeby a chce s ním naložit jiným způsobem než dosud, a dále vyzvala žalovaného, který byt užívá neomezeném rozsahu, bez právního důvodu a za užívání nehradí žalobkyni žádné nájemné, k zaplacení náhrady za užívání bytu ve výši [částka] za dobu 6 měsíců zpětně a dále k náhradě za užívání bytu za dobu, po kterou bude žalovaný byt od obdržení této výzvy užívat, ve výši [částka] měsíčně, což žalobkyně považovala za obvyklé nájemné v obdobných bytech se srovnatelnou rozlohou (z dopisu ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum]).

12. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dne [datum] doporučenou poštovní zásilkou č. [Anonymizováno] na adresu žalovaného Vančuvova [adresa], žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k vyklizení bytu do 15 dnů od doručení této předžalobní upomínky a k zaplacení částky za užívání bytu bez právního důvodu ve výši [částka] a dále za dobu od obdržení výzvy z [datum] do [datum] ve výši [částka], celkem tedy částky [částka] do 15 dnů od doručení této předžalobní upomínky, s upozorněním na to, že se svého nároku bude domáhat soudní cestou (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum]).

13. Znaleckým posudkem č. [RČ] ze dne [datum], vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, bylo zjištěno, že určení obvyklého (tržního) nájemného jednotky - bytu o velikosti 1+1 ve 2. NP uprostřed chodby, orientované k jihu, sestávající z jednoho pokoje s radiátorem, kuchyně s dřezem, linkou, plynovým sporákem s troubou a radiátorem, koupelny se sprchovým koutem, WC mísou a umyvadlem, spíží bez vybavení a sklepem bez vybavení, bylo provedeno cenovým porovnáním (komparací) s 16 srovnatelnými objekty, za použití multikriteriální bazické metody - metody porovnání na základě standardní jednotkové tržní ceny SJTC podle Bradáče. Princip metody spočíval v tom, že z databáze znalce o realizovaných, resp. inzerovaných prodejích podobných nemovitostí byla pomocí přepočítacích indexů jednotlivých objektů odvozena jednotková tržní cena (za m2 podlahové plochy), která získaná následným statistickým vyhodnocením jako průměrná, minimální a maximální, byla potom indexem oceňovaného objektu obdobně získaným přepočtena na jednotkovou cenu objektu, když po vynásobení výměrou objektu byla následně získána jeho porovnávací hodnota. Znalec provedl místní šetření dne [datum] a ocenění bytu ke dni [datum]. V roce 2023 bylo stáří jednotky 56 roků, odhadem v roce 2015 byly v jednotce provedeny adaptace, spočívající v nové koupelně, včetně vnitřního zdiva. Celkový technický stav jednotky v době místního šetření byl vzhledem k jejímu stáří a prováděné údržbě zhoršený. Závady jednotlivých konstrukcí a vybavení jednotky spočívaly v tom, že stěna zdiva kuchyně - rekonstruovaný sádrokarton koupelny nebyl omítnutý, elektrické rozvody v kuchyni nebyly omítnuté, dveře do spíže chyběly a byly nahrazeny roletou, dveře do koupelny chyběly a byly nahrazeny závěsem, omítky v kuchyni nebyly dokončené. Celková výměra jednotky (plocha pro ocenění) činila 48,6 m2. Průměrné jednotkové nájemné objektu zjištěné porovnávacím způsobem v roce 2025 činilo [částka] měsíčně, což pří přepočtu nájemného z roku 2025 na rok 2023 prostřednictvím poměru koeficientů změn staveb představovalo jednotkové nájemné ve výši [částka] měsíčně. Celkové roční tržní nájemné v jednotce - bytu v roce 2023 tak činilo po zaokrouhlení [částka] (12 měsíců x [částka] měsíčně) (ze znaleckého posudku).

14. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že je dlouholetou kamarádkou žalovaného, zná se však také s žalobkyní. Předpokládala, že žalovaný nyní bydlí v bytě, který mu rodiče nějak poskytli, nevěděla však přesně, jak to tam probíhalo, protože se to mezi nimi nějak vyměňovalo. V době, kdy rodiče účastníků pořizovali dům [Jméno žalobkyně B], svědkyně jako realitní makléř zřejmě pomáhala s jeho vyhledáváním a se smlouvou. Žalobkyně se tam pak stěhovala a zřejmě získala nějakou možnost tam s nimi bydlet. Než rodiče účastníků ten dům koupili, tak taky nějaký svůj byt prodali, do rodinného domu se pak stěhovala žalobkyně, rodiče pak pořizovali ještě nějaký malý byt, aby v něm mohl žalovaný bydlet, žalovaný však měl problémy s exekucemi, takže se ten malý byt kupoval na žalobkyni s tím, že by se pak převedl na žalovaného, až si vyřeší své problémy s exekucemi. Žalovaný v tom malém bytě bydlí odhadem kolem 20 let. Nedá se říct, že by byla přímo u toho, kdy žalobkyně a žalovaný probírali mezi sebou, kdo bude v tom malém bytě bydlet a jak budou řešeny náklady spojené s bydlením. Řešilo se to dlouhodobě v souvislosti s bydlením v domě [Jméno žalobkyně B] společně s rodiči účastníků. Dalo by se říct, že dohoda měla být taková, že rodiče pořizovali dům, kdy bylo jasné, že žalobkyně pak zůstane bydlet v tom domě, a rodiče účastníků chtěli, aby z toho nebyl žalovaný vyšachovaný, aby mu také zůstala možnost bydlení v tom bytě. V tom malém bytě měl pak bydlet žalovaný. Řešilo se totiž neustále, jakým způsobem dojde k jeho pořízení, a to odkud na něj půjdou peníze. V tom malém bytě měl určitě platby a energie platit žalovaný, když tam měl bydlet. Pokud jde o nějaký nájem, resp. platby za vlastníkem bytu, ať už to byli rodiče nebo žalobkyně, svědkyně si neuvědomovala, že by se platil nějaký takový nájem nebo platby ani se o tom nehovořilo. O nějakém časovém období, ve kterém měl žalovaný v tom malém bytě bydlet, se nehovořilo, neboť bylo jasné, že to prostě je byt pro žalovaného, ve kterém bude bydlet a že zde bude bydlet napořád.

15. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že je otcem účastníků. V domě v [adresa], [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno] bydlí již déle než 20 let, neboť se tam nastěhovali v roce 2002. Dům spolu s manželkou kupovali od pana [jméno FO] staršího. Původně totiž bydleli v [adresa], když dcera - žalobkyně bydlela v bytě v [adresa]. Chtěli se však přestěhovat do baráčku. V té době se byt na [adresa], ve kterém bydlela žalobkyně, prodával a svědek s manželkou pomohli žalobkyni ten byt koupit a splatit, protože tehdy neměla moc peněz, měla děti a přítele. Když se tehdy ten byt na [adresa] prodával, svědkova manželka dělala pedikúru a seznámila se s paní [jméno FO], která tehdy měla zájem prodat svůj byt v [jméno FO] na Vančurově ulici, který byl od ní odkoupen a měl sloužit pro syna - žalovaného, protože žalobkyně měla jít bydlet s rodiči do domečku v Šenově, neboť tehdy měla dvě děti. Kupní cena bytu na [adresa] se hradila z prodeje bytu na [adresa], protože ten byl dražší. Byt na [adresa] byl městský, když tyto městské byty se pak prodávaly. Žalobkyně ho dostala (do nájmu) přes městský úřad a zřejmě ho i koupila. Ohledně bytu na Vančurově ulici byla mezi žalovaným a žalobkyni dohoda, že tam žalovaný bude bydlet a bude taky všechno platit, tedy elektřinu, plyn a vodu, přestože to bylo psané na žalobkyni. Svědek uvedl, že žalobkyně slíbila, že žalovanému ten byt pustí, tím myslel, že mu to dá, že to bude jeho, protože to svědek celé platil. Svědek uvedl, že neví, proč se byt na [adresa] na žalovaného nepřepsal. Žalobkyně v tom bytu na Vančurově ulici nikdy nebydlela. Od samého počátku tam bydlel žalovaný. Svědkova manželka zemřela dne [datum]. Když jeho manželka žila, problémy nebyly, po jejím úmrtí pak žalobkyně začala psát všechno na sebe a říkat, že (s žalovaným) nejsou její rodina. Svědek dále uvedl, že o dohodě mezi žalovaným a žalobkyní o bydlení v bytu na [adresa] věděl, protože všechno probírali ještě společně s manželkou, protože to všechno také platili. Manželka říkala, že tam žalovaný bude bydlet a žalobkyně bude bydlet u nich. Svědek nikdy nebyl u dohod mezi žalobkyní a žalobcem ohledně majetku a bytu.

16. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že rodinný dům v [adresa], [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno] s rodiči vlastnil na půl a v roce 2002 se rozhodli, že ho prodají. Dům má dvě bytové jednotky, jednu dole a jednu nahoře. Koupili ho od nich rodiče účastníků za kupní cenu ve výši [částka]. V souvislosti s prodejem a koupí domu rodiče účastníků se svědkem nehovořili o tom, kdo v tom domě, popř. jinde bude bydlet. Když svědek s manželkou v roce 2005 nebo 2006 navštívili rodiče účastníků, tito se nezmiňovali o bydlení svých rodinných příslušníků. Z počátku, když tam do domu v [adresa], [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno] svědek přijel, tak měl dojem, že v domě bydlí žalobkyně s rodiči, ale nějak více se o to nezajímali.

17. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že v domě v [adresa] již 13 let nebydlí. Vlastní zde byt vedle žalovaného, ve kterém bydlí její babička už asi 40 let. Žalovaný tam bydlí také dosti dlouho. Svědkyně v tomto domě působila ve SVJ, nejprve jako předsedkyně a poslední asi 2 až 3 roky ve výboru. Jako vlastník bytu, ve kterém žalovaný bydlí, je uvedena žalobkyně. Není jí však známo, zda a jakým způsobem jsou žalobkyně a žalovaný dohodnuti na způsobu bydlení žalovaného v bytě žalobkyně, resp. na úhradách za toto bydlení. Nikdo z nich jí o tom nic neříkal.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že je tetou účastníků ze strany jejich matky [jméno FO], která byla její sestrou. Matka účastníků zemřela v červenci roku 2022. Svědkyni v roce 2024 zemřel manžel a na jeho pohřeb přišel žalovaný se svým otcem [jméno FO], švagrem svěkdyně. V době, kdy rodiče účastníků měli zájem o koupi rodinného domu a pak také o koupi bytu na [adresa], říkali, že ten rodinný dům dostane jejich dcera K., která je doopatruje a ten byt na [adresa] dostane jejich syn T., resp. bude psaný na něho, protože má dluhy - exekuce. Matka účastníků neustále uváděla, že takto má dojít ke spravedlivému rozdělení majetku, tedy že K. dostane ten dům a T. dostane ten byt poté, co si vyřeší své dluhy, resp. že poté, kdy si vyřeší T. své dluhy, tak na něho K. ten byt přepíše. Po smrti své sestry - matky účastníků - o tom svědkyně s žalobkyní nehovořila, ptala se však žalovaného, jak on to má a jak to bude dál s jeho otcem, resp. jak žije a jak to v rodině dál bude. Nejvíc o tom hovořila na pohřbu svého manžela dne [datum], kdy s ní její švagr [jméno FO] hovořil o situaci v domě, protože byl hodně nešťastný z toho, že se jeho vnoučata k němu nechovají dobře. Matka účastníků jí říkala, že ten byt koupí od paní [jméno FO], že K. na to peníze nemá a že to koupí ona se švagrem s tím, že ten byt pak dostane T. Kupní smlouvu na byt svědkyně neviděla a tudíž nevěděla, kdo ji nakonec podepsal. Za kolik peněz se měl byt koupit si s odstupem času nevzpomněla. Sestra [jméno FO] jí sama říkala, že na ten byt nemají, že si budou muset na jeho koupi půjčit, ale z jakých prostředků se nakonec pořídil, svědkyně nevěděla. Tyto otázky společně s matkou účastníků a žalobkyní nikdy neprojednávaly.

19. Žalobkyně byly byla e-mailem ze dne [datum] ze strany [právnická osoba] [jméno FO], Odboru bytového, Oddělení nájmů, správy SVJ a majetkových činností, prostřednictvím evidentky správy SVJ [jméno FO] ([e-mail]) informována o tom, že ke dni [datum] evidují pohledávku ve výši [částka] za zálohy 11-12/2024, 1-7/2025 a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2024 na bytové jednotce č. [hodnota] na [adresa]. Žalobkyně byla zároveň vyzvána, aby dlužnou částku ve výši [částka] uhradila nejpozději do [datum] (z e-mailové zprávy ze dne [datum]).

20. Podle § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

21. Podle § 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat.

22. Podle § 661 odst. 1 obč. zák., vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému obvykle slouží; je povinen chránit ji před poškozením, ztrátou nebo zničením.

23. Podle § 662 odst. 1 a 2 obč. zák., vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení (odst. 1). Půjčitel může požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží (odst. 2).

24. Podle § 582 odst. 1 obč. zák., jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.

25. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

26. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

27. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

28. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná. Ze svědeckých výpovědí [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] je zřejmé, že žalovaný v postavení vypůjčitele uzavřel s žalobkyní v postavení půjčitele v roce 2007 přinejmenším v konkludentní formě, tedy jinak, než výslovným způsobem, smlouvou o výpůjčce, na základě které vzniklo žalovanému právo bezplatně užívat byt bez stanovení doby vypůjčení. Smlouva o výpůjčce tedy byla mezi účastníky uzavřena na dobu neurčitou. O tom svědčí ostatně i jednání samotných účastníků, kdy žalovaný byt dlouhodobě bezplatně užíval, resp. hradil pouze jím spotřebované energie a platby SVJ, aniž by proti tomu žalobkyně jakkoliv brojila. Ke změně situace však došlo začátkem září 2023, kdy byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně vyzván k vyklizení bytu ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení této výzvy, z důvodu obav žalobkyně z případných postupů exekutorských úřadů v důsledku majetkových problémů žalovaného, neochoty žalobkyně k tomu, aby žalovaný byt nadále užíval a také toho, že žalobkyně projevila vůli byt užívat pro své potřeby a naložit s ním jiným způsobem, než dosud, což soud při aplikaci domněnky doby dojití poštovní zásilky do sféry vlivu žalovaného ke dni [datum] (§ 573 o. z.) interpretoval jako jednoznačně a srozumitelně projevenou vůli žalobkyně, směřující k ukončení smlouvy o výpůjčce bytu, uzavřené na dobu neurčitou, splňující náležitosti výpovědi podle ustanovení § 582 odst. 1 obč. zák., nikoli však ve lhůtě jednoho měsíce, ale ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. K zániku smluvního vztahu mezi účastníky z konkludentně uzavřené smlouvy o výpůjčce bytu na dobu neurčitou tak došlo k [datum]. Nelze přehlédnout ani to, že žalovaný jako vypůjčitel byt neužíval, resp. neužívá řádně, což je patrné nejen ze zhoršeného technického stavu bytu vzhledem k žalovaným prováděné údržbě (resp. adaptaci), ale i z toho, že užíváním bytu žalovaným vznikl žalobkyni ke dni [datum] vůči SVJ dluh ve výši [částka] na zálohách za služby poskytované SVJ v období od listopadu 2024 do července 2024 a nedoplatek z vyúčtování těchto služeb za rok 2024, což je důvod k tomu, aby žalobkyně po žalovaném požadovala vrácení bytu i před skončením stanovené doby vypůjčení podle ustanovení § 662 odst. 2 obč. zák.

30. Vlastnické právo žalobkyně k bytu je jednoznačně a nepochybně prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, jakož i řetězcem kupních smluv ze dne [datum], [datum] a [datum], ze kterých je zřejmé, že žalobkyně disponovala vlastními zdroji peněžních prostředků nezbytných k úhradě kupní ceny bytu, takže neobstojí námitka žalovaného o tom, že byt v roce 2006 obstaral sám pro sebe a rovněž zaplatil celou jeho kupní cenu, ani to, že by se s žalobkyní dohodl na tom, že byt bude na její osobu evidován pouze dočasně a žalovaná mu jej převede do vlastnictví bezodkladně po té, co si žalovaný uspořádá svou finanční situaci. Tato tvrzení žalovaného nebyla prokázána žádnými z provedených listinných důkazů ani žádnou ze svědeckých výpovědí [jméno FO], [jméno FO] ani [jméno FO], které jsou v tomto směru vzájemně protikladné a vnitřně rozporné. Svědkyně [jméno FO] totiž vypovídala o tom, že byt pořizovali rodiče účastníků, aby v něm mohl žalovaný bydlet tak, že se kupoval na žalobkyni, aby se po vyřešení jeho problémů s exekucemi převedl na žalovaného, zároveň však připustila, že se neustále řešilo, jakým způsobem dojde k jeho pořízení a odkud na něj půjdou peníze, svědek [jméno FO] naopak vypovídal o tom, že s manželkou pomohli žalobkyni byt koupit a splatit, připustil však, že si byt žalobkyně koupila sama, aby pak znovu uvedl, že žalovaná slíbila, že žalobci ten byt pustí, podle něj tedy daruje, protože to svědek celé platil, když nakonec potvrdil, že u dohod mezi účastníky ohledně majetku a bytu nikdy nebyl, svědkyně [jméno FO] naproti tomu vypovídala pouze o tom, že rodiče účastníků, zejména [jméno FO], chtěli, aby došlo ke spravedlivému rozdělení majetku mezi účastníky, když říkali, že rodinný dům v [adresa] dostane žalobkyně a byt na [adresa] dostane žalovaný po té, co si vyřeší své dluhy, resp. ho pak na něj žalobkyně přepíše, když rodiče účastníků chtěli byt na [adresa] koupit s tím, že by jej pak dostal žalovaný, matka účastníků však zároveň svědkyni říkala, že na ten byt nemají a že si na jeho koupi budou muset půjčit, přičemž svědkyně přímé informace o skutečně realizovaných právních jednáních od svojí sestry ani od žalobkyně neměla. Soudu proto nezbylo, než výpovědi uvedených svědků vyhodnotit jako nejednoznačné, vnitřně rozporné, nevěrohodné a v rozporu s ostatními v řízení provedenými, zejména listinnými důkazy, když na jejich základě nelze dospět k jednoznačnému a spolehlivému závěru o tom, že by se žalobkyně vůči žalobci právně aprobovaným způsobem platně zavázala k budoucímu převodu bytu na žalovaného, patrně formou podmíněného budoucího darovaní.

31. Vzhledem k tomu, že k zániku smluvního vztahu mezi účastníky, založeného konkludentně uzavřenou smlouvou o výpůjčce bytu na dobu neurčitou, došlo k [datum], dospěl soud k závěru, že se žalovaný vůči žalobkyni užíváním bytu v době od [datum] do [datum] bezdůvodně obohatil, protože tím získal majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, a je tudíž povinen předmětný byt nejen vyklidit, neboť jej žalobkyni jako jeho vlastnici neprávem zadržuje, ale je povinen poskytnout žalobkyni také peněžitou náhradu ve výši obvyklého (tržního) nájemného ve výši [částka] měsíčně, což za dobu 15,1 měsíce představuje částku [částka]. Soud proto žalovanému, který je od [datum] v prodlení s vyklizením bytu a od druhého dne následujícího po doručení změny žaloby (doručena [datum]) je v prodlení se zaplacením částky [částka], uložil povinnost vyklidit a předat žalobkyni byt, specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku, v obecné lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku, když zároveň žalovanému ve výroku II. tohoto rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, rovněž v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaný je povinen podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci z částky [Anonymizováno] [Anonymizováno] úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (4 % k [datum]), zvýšené o 8 procentních bodů, tedy nejméně (žalobkyní požadovaných) 11,75 % ročně (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“). V části předmětu řízení, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. Žalobkyni, která měla ve věci vyklizení bytu plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování tohoto práva proti žalovanému, který ve věci žaloby o vyklizení bytu úspěch neměl. Výrok o nákladech řízení ve věci plnění žalované částky [částka] (do [datum]), resp. částky [částka] (od [datum]) se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně, která se domáhala po žalovaném ke dni vyhlášení rozsudku zaplacení celkové částky [částka], měla ve věci žaloby na plnění úspěch pouze z 60,4 % předmětu řízení (přiznáno jí bylo celkem [částka]), a žalovaný měl ve této části předmětu řízení úspěch z 39,6 % předmětu řízení, takže soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 20,8 % (60,4 % minus 39,6 %).

33. Náklady řízení o vyklizení bytu spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměně advokátky za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g), m) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby po [částka] do [datum] (převzetí a příprava zastoupení, sepsání listiny o právním jednání ze dne [datum], kvalifikovaná výzva k plnění ze dne [datum], žaloba, účast na jednání soudu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) a za 2 úkony právní služby po [částka] od [datum] (účast na jednání soudu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]), poměrné části (jedné polovině) z 6 režijních paušálů po [částka] do [datum] a ze 2 režijních paušálů po [částka] od [datum] podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ([částka]), poměrné části (jedné polovině) cestovného právní zástupkyně žalobkyně ke třem jednáním soudu v roce 2024 ([datum], [datum] a [datum]) po [částka] z [adresa] - [Jméno advokátky B] do [jméno FO] a zpět ve vzdálenosti 75 km (2 x 37,5 km), představující součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při spotřebě 6,8 litru benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km a ceně [částka] za 1 litr této pohonné hmoty podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši [částka] podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2025 Sb., k jednomu jednání soudu v roce 2025 ([datum]) ve výši [částka] z [adresa] - [Jméno advokátky B] do [jméno FO] a zpět v celkové vzdálenosti 75 km, představující součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při spotřebě 6,8 litru benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km a ceně [částka] za 1 litr této pohonné hmoty podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši [částka] podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2025 Sb. a k jednomu jednání soudu v roce 2025 ([datum]) ve výši [částka] z [adresa] - [Jméno advokátky B] do [jméno FO] a zpět v celkové vzdálenosti 75 km, představující součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při spotřebě 5,8 litru benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km a ceně [částka] za 1 litr této pohonné hmoty podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši [částka] podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2025 Sb. ([částka]), náhradě za promeškaný čas ve výši [částka] (jedné čtvrtiny mimosmluvní odměny) za dostavení se k jednání dne [datum], které se nekonalo z důvodů, spočívajících na straně klientky podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, poměrné části (jedné polovině) náhrady za promeškaný čas cestou ke dvěma soudním jednáním konaným v roce 2024 a ke dvěma soudnímu jednáním konaným v roce 2025 ve výši [částka] podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odpovídající vždy čtyřem započatým půlhodinám po [částka] připadajícím na každé jednání v roce 2024 a čtyřem započatým půlhodinám po [částka] připadajícím na každé jednání v roce 2025, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy [částka], které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení o vyklizení bytu.

34. Náklady řízení o zaplacení částky [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměně advokátky za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby po [částka] do [datum] (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění ze dne [datum], žaloba, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) a za 2 úkony právní služby po [částka] od [datum] (změna žaloby ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]), poměrné části (jedné polovině) z 5 režijních paušálů po [částka] do [datum] a ze 3 režijních paušálů po [částka] od [datum] podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ([částka]), poměrné části (jedné polovině) cestovného právní zástupkyně žalobkyně ke třem jednáním soudu v roce 2024 ([datum], [datum] a [datum]) po [částka] z [adresa] - [Jméno advokátky B] do [jméno FO] a zpět ve vzdálenosti 75 km (2 x 37,5 km), představující součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při spotřebě 6,8 litru benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km a ceně [částka] za 1 litr této pohonné hmoty podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši [částka] podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2025 Sb., k jednomu jednání soudu v roce 2025 ([datum]) ve výši [částka] z [adresa] - [Jméno advokátky B] do [jméno FO] a zpět v celkové vzdálenosti 75 km, představující součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při spotřebě 6,8 litru benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km a ceně [částka] za 1 litr této pohonné hmoty podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši [částka] podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2025 Sb. a k jednomu jednání soudu v roce 2025 ([datum]) ve výši [částka] z [adresa] - [Jméno advokátky B] do [jméno FO] a zpět v celkové vzdálenosti 75 km, představující součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], při spotřebě 5,8 litru benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km a ceně [částka] za 1 litr této pohonné hmoty podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši [částka] podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2025 Sb. ([částka]), náhradě za promeškaný čas ve výši [částka] (jedné čtvrtiny mimosmluvní odměny) za dostavení se k jednání dne [datum], které se nekonalo z důvodů, spočívajících na straně klientky podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, poměrné části (jedné polovině) náhrady za promeškaný čas cestou ke dvěma soudním jednáním konaným v roce 2024 a ke dvěma soudnímu jednáním konaným v roce 2025 ve výši [částka] podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odpovídající vždy čtyřem započatým půlhodinám po [částka] připadajícím na každé jednání v roce 2024 a čtyřem započatým půlhodinám po [částka] připadajícím na každé jednání v roce 2025, hotových výdajích ve výši [částka] představujících zálohu na znalecký posudek, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy [částka], z čehož 20,8 % činí [částka], které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení o zaplacení částky [částka].

35. Ve výroku IV. tohoto rozsudku proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení úhrnnou částku [částka], představující součet nákladů řízení o vyklizení bytu ve výši [částka] a nákladů řízení o zaplacení částky [částka] ve výši [částka].

36. Stát má podle výsledku řízení proti oběma účastníkům podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil na znalečném ve výši [částka] (znalečné v celkové výši [částka] bylo částečně hrazeno ze zálohy na náklady znaleckého posudku ve výši [částka], kterou složila žalobkyně), když tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit ve výši [částka] (z 39,6 %) a žalovaný ve výši [částka] (z 60,3 %) České republice do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v [jméno FO].