Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 9 360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 8. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 120 Kč od 8. 4. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 440 Kč od 8. 4. 2024 do zaplacení vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba].[IČO] IČO, a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná částka 9 360 Kč představovala původně jistinu ve výši 4 000 Kč, úrok ve výši 120 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč, poplatek za administraci ve výši 700 Kč, poplatky za upomínky ve výši 800 Kč a 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 300 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny, úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, vše od 8. 4. 2024 do zaplacení. Dále se žalobkyně žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 300 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 600 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba].[IČO] IČO, a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná částka 19 500 Kč představovala původně jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 300 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč, poplatek za administraci ve výši 700 Kč, poplatky za upomínky ve výši 800 Kč a 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 100 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny, úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, vše od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalovaných částek, tato však na předmětné dluhy ničeho nezaplatila.Usnesením Okresního soudu v [Jméno žalované B] ze dne 23. 4. 2025, č. j. [spisová značka], bylo řízení po částečném zpětvzetí zastaveno ohledně zaplacení částky 5 360 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 560 Kč od 8. 4. 2024 do zaplacení a dále ohledně zaplacení částky 9 500 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 900 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení jistiny v celkové výši 14 000 Kč.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. a žalovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kde se žalovaná po podpisu SMS kódem zavázala splatit poskytnutou částku úvěru ve výši 4 000 Kč ve lhůtě do 7. 4. 2024. Dne [datum] pak mezi sebou uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kdy se žalovaná zavázala splatit poskytnutou částku úvěru ve výši 10 000 Kč ve lhůtě do 22. 4. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na účet částku 4 000 Kč a posléze 10 000 Kč, avšak žalovaná do data splatnosti poskytnuté úvěry nevrátila a dostala se tak do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] došlo k postoupení pohledávek za žalovanou nejprve na společnost [právnická osoba], která následně pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] na společnost [právnická osoba] a tato pak smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou ze dne 30. 1. 2025, kde bylo žalované zároveň oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná na poskytnuté jistiny neuhradila ničeho. (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota], z potvrzení o provedení transakce, z předžalobní výzvy ze dne 30. 1. 2025)Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba, potom co byla částečně vzata zpět, je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly dne [datum] a [datum] platně uzavřeny smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., které jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. a uplatní se zde tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 za použití § 87 odst. 1 tohoto zákona. Žalobkyně vědoma si skutečnosti, že nedisponuje žádnými důkazy prokazujícími prověřování schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry, v důsledku čehož jsou uzavřené smlouvy neplatné, omezila po částečném zpětvzetí svůj žalobní nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení žalované, tedy částky 4 000 Kč a 10 000 Kč, které od její právní předchůdkyně žalovaná obdržela, ale dosud je nevrátila. Soud proto v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. se podává, že náklady řízení platí účastník, který nese procesní zavinění na zpětvzetí žaloby. Zavinění na částečném zpětvzetí je na straně žalobkyně. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení pouze ve výši 3 % (úspěch žalobkyně 48,5 % x úspěch žalované 51,5 %), navíc žalované žádné náklady v průběhu řízení nevznikly. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.