Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 373 Kč, k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], s.r.o.), a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, tuto však žalobkyně není schopna doložit. Žalobkyně tak požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Původní věřitel poskytl žalované celkem částku 20 000 Kč, a to v platbách dne 19. 2. 2023 ve výši 5 000 Kč, dne 3. 3. 2023 ve výši 1 000 Kč, dne 15. 3. 2023 ve výši 6 000 Kč a dne 17. 2. 2023 ve výši 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. [č. účtu], kdy platby byly identifikovány VS [var. symbol]. Žalovaná ke dni podání žaloby žalobkyni na uvedenou částku neuhradila ničeho. Žalovaná tak získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Pohledávka byla od původního věřitele postoupena společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a posléze žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 7. 9. 2024, žalobkyně tak požaduje rovněž úrok z prodlení, a to od 18. 9. 2024.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s ustanovením § 115a) zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlas a žalovaný se k tomuto nevyjádřil. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].cz, s.r.o.), poskytl žalované na její účet č. [č. účtu] částku v celkové výši 20 000 Kč ve čtyřech platbách po 5 000 Kč, 1 000 Kč, 6 000 Kč a 8 000 Kč. U plateb byl uveden variabilní symbol [var. symbol] (z potvrzení o provedených platbách, ze [právnická osoba]. ze dne 13. 2. 2025). Žalovaná na poskytnutou částkou neuhradila žalobkyni ničeho. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a posléze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 9. 2024 (ze Smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne 7. 9. 2024 (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2024).Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k závěru, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], s.r.o.), poskytl žalované na její účet částku ve výši 20 000 Kč. Na tuto částku žalovaná ničeho neuhradila a došlo tak na její straně k bezdůvodnému obohacení. Je proto její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyni na žalovanou částku něčeho zaplatila. Soud proto shledal žalobní nárok na zaplacení částky 20 000 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalované povinnost tuto zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 18. 9. 2024 do zaplacení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 2 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a předžalobní výzvu (úkony do 31. 12. 2024) a z částky 400 Kč za podání návrhu ve věci samé (úkony po 1. 1. 2025), dle § 11 odst. 1 a.t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.