Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], a. s., se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno] republika, registrační číslo [tel. číslo], odštěpný závod: [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ: [Anonymizováno], dne [datum] uzavřela jako postupitel se společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobkyně], jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy je postoupení portfolia pohledávek právního předchůdce ČS, který na území České republiky ukončuje svoji činnost. K postoupení portfolia pohledávek na ČS došlo s účinností ke dni [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] za účelem poskytnutí úvěrového rámce do výše [částka]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně, vždy do výše povoleného úvěrového limitu. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 26,28 % ročně po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy v měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky počínaje měsícem února roku 2023. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování, přičemž cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši [částka], cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši [částka] za každý započatý měsíc a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši 0 % z měsíční splátky úvěru. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalovaného a tento byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný. Žalovaný platil dohodnuté splátky od měsíce února roku 2023 do měsíce března roku 2025. Žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných splátek a vzhledem, že tento tak neučinil, odstoupila žalobkyně ke dni [datum] od úvěrové smlouvy v souladu ust. bodu 3.2 Produktových podmínek pro revolvingové úvěry. Vzhledem k tomu, že žalovaný na upomínky nereagoval a dlužné splátky nezaplatil, byl dne [datum] vyzván k zaplacení dluhu v termínu do [datum] s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne [datum]. Žalovaný svou povinnost nesplnil a pohledávku žalobkyně nezaplatil. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši [částka], nezaplacených smluvních úroků ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] z dlužné jistiny a z nezaplacených poplatků ve výši [částka] (za upomínku ve výši [částka] účtovanou v měsíci květnu roku 2025 a za vedení úvěrového účtu vždy částka [částka] účtovaná za měsíce 03/2025 - 07/2025). Dále žalobkyně nárokuje přirůstající úrok z prodlení v zákonné sazbě a úrok řádný v sazbě zákonného úroku z prodlení.
3. Usnesením Okresního soudu v [Jméno žalovaného B] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále byla vyzvána ke sdělení, jakou částku žalovaný načerpal celkem a kolik celkem uhradil na splátky tvrzeného úvěru.
4. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný na žádosti uvedl příjem ve výši [částka], přičemž předchůdkyně žalobkyně provedla prověření na základě výpisů z účtu žalovaného, ze kterého byl patrný deklarovaný příjem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně dále mj. ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, jeho zaměstnavatel nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřil předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů žalobkyně ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení. Žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši [částka] a nájemné ve výši [částka]. Předchůdkyně žalobkyně proto stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a konkrétních sdělených dat žalovaným) na částku [částka]. Zároveň předchůdkyně žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klientů, které vychází z ekonomického modelu. Stanovená částka mj. zahrnovala odhadované průměrné tržní nájemné v dané oblasti dle analýzy nájemného zpracovaného MMR ČR. Dle této analýzy činí průměrné tržní nájemné částku [částka] za metr čtvereční pronajímané plochy, což u 50metrového bytu v místě bydliště žalovaného v roce 2023, kde žalovaný žije a žádal o úvěr, odpovídá nájmu [částka] měsíčně. Tedy předchůdkyně žalobkyně stanovila náklady takto: [částka] (nájem, i když žalovaný tvrdil nájem [částka]) + [částka] vodné/stočné/energie + [částka] strava, ošacení a další náklady. Celkem tedy částka [částka]. Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve [částka]. Žalobce dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaný neměl v době žádosti žádné úvěry. Splátka nového úvěru činila [částka]. Nové splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Celkové zatížení jsou náklady ve výši [částka], splátky ve výši [částka]. Žalovaný byl schopný úvěr splácet. Žalovaný čerpal celkem [částka] a zaplatil celkem [částka], přičemž na jistinu částku ve výši [částka], na smluvní úroky částku [částka] a na poplatky částku [částka].
5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků ve výši 26,28 % ročně a poplatku ve výši [částka] měsíčně za vedení úvěrového účtu řádně splácet, a to vždy k 17. dni v měsíci. Celková výše měsíční splátky činila min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci. Žalovaný se dále zavázal uhradit náklady spojené s vymáháním splatného závazku, a to ve výši [částka]. Pokud je úvěr řádně splacen kdykoli ve výše uvedené lhůtě, lze úvěr opětovně čerpat až do sjednané výše, a to i opakovaně. Pokud klient porušuje smluvní podmínky je banka oprávněna prohlásit úvěr včetně úroků a cen za služby za splatný v bankou určené lhůtě (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaný nedodržel své závazky vyplývající ze smlouvy, když řádně a včas nezaplatil ke dni [datum] dluh ve výši [částka]. Žalovaný byl upozorněn na to, že v případě nezaplacení této částky bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši [částka] (z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky a podmíněného odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval, žalobkyně ke dni [datum] odstoupila od smlouvy a celá zbývající částka úvěru se k tomuto dni stala splatnou (z oznámení splatnosti dluhu ze dne [datum]). Žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky (z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum]). Předmětná pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to vyžádáním informací od žalovaného a lustrací ve veřejných registrech. Žalovaný navíc předmětný úvěr řádně splácel v období od února 2023 do března 2025.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným, po řádném prozkoumání úvěruschopnosti, uzavřela dne [datum] Smlouvu revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí se staly Úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce [částka], kdy v průběhu úvěrového vztahu bylo možno, v souladu s úvěrovými podmínkami, změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný načerpal celkem částku [částka] a uhradil celkem částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, žalovaný však ani přesto dlužnou částku neuhradil. Protože žalovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobkyni, vzniklo tak žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné částky právo požadovat po něm také zákonný úrok z prodlení vyplývající z ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedené ve výroku tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.