Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], která nabyla předmětnou pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa]. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] prostřednictvím své webové stránky www.avafin.cz, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla původním věřitelem opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení dne [datum]. Žalovaná se ve Smlouvě rovněž zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, který žalobkyně požaduje pouze za jeden kalendářní měsíc od posledního čerpání úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluví pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně niž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu od data prodlení [datum] do data odeslání předžalobní výzvy [datum]. Pohledávka žalobkyně se skládá z jistiny [částka], smluvního úroku [částka] a smluvní pokuty [částka]. Po zohlednění případných dílčích splátek žalované v celkové výši [částka] je předmětem návrh na vydání elektronického platebního rozkazu pohledávka ve výši [částka] skládající se z nesplacené části jistiny [částka] a smluvního úroku [částka] nejpozději splatných dne [datum], to vše s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum].
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.
4. Ve svém vyjádření ze dne [datum], doručeném soudu dne [datum], žalobkyně uvedla, že žalovaná byla původním věřitelem lustrována ve veřejně dostupných databázích, a to zejména insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS, NRKI a BRKI, přičemž žalovaná k těmto úkonům udělila výslovný souhlas. Současně žalovaná odesláním žádosti o zápůjčku podle čl. 3.1.
5. VOP prohlásila, že je osobou starší 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky a dosahuje pravidelného měsíčního příjmu. Dále podle čl. 3.1.
6. VOP potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit, řádně zvážila své možnosti splácení a že jí nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích závazků. Současně prohlásila, že není v prodlení se splácením závazků vůči třetím osobám a není evidována v databázích dlužníků. Původní věřitel byl podle čl. 7.6. VOP oprávněn ověřovat správnost údajů poskytnutých žalovanou prostřednictvím úvěrových registrů a dalších databází umožňujících posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti klienta. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. K prokázání této skutečnosti žalobkyně soudu navrhuje provedení VOP původního věřitele, které soudu zaslala přílohou k žalobnímu návrhu.5. Žalovaná ve svém vyjádření doručeném soudu dne [datum] sdělila soudu, že s výší žalované částky nesouhlasí. Půjčila si [částka], poté to přebrala firma [Anonymizováno], které zaplatila asi pět nebo šest splátek po [částka]. Žádala společnost [Anonymizováno] o sdělení, kolik splátek celkem uhradila, ale dodnes neobdržela žádnou odpověď. Zbytek jistiny by tedy měl být [částka] nebo [částka]. Nesouhlasí ani s tak vysokými smluvními úroky ani smluvní pokutou. Dále požádala soud o umožnění splatit zbývající dluh ve splátkách po [částka] až [částka]. Na výzvu soudu pak dne [datum] doložila přehled platební historie úvěru, ze kterého se podává, že uhradila celkem částku [částka].6. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, žalobkyně se prostřednictvím právní zástupkyně z jednání písemně omluvila. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
7. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané a učinil tento závěr o skutkové stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, kdy celková výše úvěru činila [částka]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 40 % měsíčně, RPSN činila 5 710 %. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu pak nejpozději při ukončení Smlouvy (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalované byla na účet č. [č. účtu] převedena dne , datum[částka] částka, (z potvrzení o provedené platbě). Žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, a to ani přes opakované upomínky, žalobkyně tak využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalované oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaná se tak dne [datum] dostala do prodlení s úhradou zbytku dluhu. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na společnost De Vries [právnická osoba]., a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne [datum] (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). Žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem [částka], a to ve splátkách [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], po [částka] dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a [částka] dne [datum] (z platební historie úvěru [Anonymizováno] vyhotovené dne [datum]).
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, což však nebylo ničím fakticky prokázáno. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila žádné doklady o příjmech (pracovní smlouva, výplatní pásky) a skutečných výdajích žalované (doklady o nákladech na energie, obživu, splátky dalších úvěrů, inkaso, telefon, léky, výpisy z účtu apod.). Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a před uzavřením smlouvy řádně posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z těchto důvodů soud posoudil smlouvu o úvěru ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS [spisová značka]).
15. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění [částka] žalovaná uhradila částku [částka], k úhradě tak nadále zůstává částka ve výši [částka]. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, jak ve výroku uvedeno.