Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 114 683,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 102,07 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 112 297,29 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 990,31 Kč od 24. 1. 2025 do 9. 5. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 114 683,29 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 059,50 Kč, k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 114 683,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 102,07 Kč, s úrokem 12,75 % ročně z částky 112 297,29 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 990,31 Kč od 24. 1. 2025 do 9. 5. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 114 683,29 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 120 000 Kč, když v průběhu úvěrového vztahu bylo možno v souladu s úvěrovými podmínkami změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky a její splatnost byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 191 639 Kč a uhradila částku ve výši 129 324 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 9. 1. 2025 a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru dopisem z téhož dne. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovanou ve výši 114 683,29 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 112 297,29 Kč, poplatků ve výši 156 Kč (poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč za říjen 2024 až leden 2025), nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Příslušenství pohledávky pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 19 102,07 Kč, úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 112 297,29 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 3 990,31 Kč a úrok v zákonné výši z částky 114 683,29 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla vyzvána k úhradě celého dluhu.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne[Anonymizováno] [datum] uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], v rámci které byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr. Sjednaný úvěrový rámec činil 120 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky činila 1 319 Kč, roční úroková sazba činila 23,49 % a RPSN 26,1 %. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání (ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota]). Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 191 639 Kč a uhradila částku ve výši 129 324 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila splátky řádně a včas, žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila úvěr ke dni 9. 1. 2025 a vyzvala žalovanou ke splacení celého zůstatku úvěru ve výši 125 466,37 Kč do 14 dnů (ze splátkového kalendáře, z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 9. 1. 2025). Po zesplatnění žalovaná neuhradila žádnou částku. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru předžalobní výzvou k plnění ze dne 30. 1. 2025 (z předžalobní výzvy ze dne 30. 1. 2025, z podacího archu).
5. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet. Předložila soudu Kartu klienta, ze které soud zjistil, že žalovaná je rozvedená, bydlí ve vlastním bytě/domě a má jedno dítě. Její měsíční příjem činí 23 600 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 50 000 Kč, výdaje pak byly uvedeny ve výši 12 000 Kč. Dále žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech CEE a ISIR, kdy v těchto registrech nebyla žalovaná nalezena, a v registru NRKI s pozitivním vyhodnocením. Dále si žalobkyně od žalované vyžádala výpis z účtu za období od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021, ze kterého vyplynulo, že výše příjmu na účtu koresponduje s výší příjmu uvedeného žalovanou. Žalobkyně rovněž poukazuje na skutečnost, že žalovaná na předmětný úvěr řádně plnila, a to v období od prosince 2021 do prosince 2024.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o revolvingovém úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat peněžní prostředky za sjednaných podmínek až do výše poskytnutého úvěrového rámce 120 000 Kč. Žalovaná byla povinna čerpané peněžní prostředky splácet v dohodnutých splátkách. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaná celkem načerpala částku 191 639 Kč Kč a celkem uhradila částku 129 324 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas a porušila tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení zesplatnila úvěr ke dni 9. 1. 2025. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila ničeho. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 114 683,29 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 112 297,29 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 059,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 114 683,29 Kč sestávající z částky 5 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 450 Kč ve výši 3 874,50 Kč.