Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 115,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 19. 5. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 910,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 19. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 026 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 026 Kč od 19. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které mu byly téhož dne zaslány na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobkyni poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 18. 5. 2024. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Žalobkyně tak splnila svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když ke dni podání návrhu byla uhrazena pouze částka ve výši 8 884,37 Kč. V důsledku prodlení s vrácením peněžních prostředků žalovanému vznikla povinnost uhradit také úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč (500 Kč za každou písemnou výzvu), když písemné výzvy byly žalovanému odeslány dne 20. 3. 2024, 20. 4. 2024, 1. 5. 2024, 20. 5. 2024 a 29. 5. 2024, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 15 000 Kč od 19. 5. 2024 do 7. 5. 2025, celkem tedy 5 295 Kč. Účelně vynaložené náklady za upomínky a smluvní pokuta byly umořeny částečnou úhradou žalovaného. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu tak činí 14 026 Kč.
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 2. 6. 2025, č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby písemně doplnila svá tvrzení, obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost).
4. Žalobkyně ve svém sdělení soudu ze dne 9. 6. 2025 uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a žádá, aby žalovaný byl povinen vrátit vše, co podle smlouvy o zápůjčce dostal, tj. vrátit bezdůvodné obohacení, uhradit úroky z prodlení v zákonné výši a nahradit náklady řízení.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 15 000 Kč (ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z výpisu z běžného účtu žalobkyně). Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnuté zápůjčky a poplatku za poskytnutí zápůjčky do 18. 5. 2024. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za písemné upomínky ze dne 20. 3. 2024, 20. 4. 2024, 1. 5. 2024, 20. 5. 2024 a 29. 5. 2024. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna za porušení smluvních povinností požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty, která činí 5 295 Kč (ze smlouvy o zápůjčce, z upomínek). Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 8 884,37 Kč (ze sdělení žalobkyně).
7. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala úvěruschopnost žalovaného dotazem na žalovaného ohledně jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů a tyto informace ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Žádné z těchto informací však žalobkyně soudu ani po písemné výzvě nedoložila. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne 15. 2. 2024 jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)
13. Žalovaný od žalobkyně obdržel celkovou částku ve výši 15 000 Kč, na kterou do podání návrhu uhradil pouze 8 884,37 Kč, k zaplacení tak zbývá částka 6 115,63 Kč. Tato představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 115,63 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od 19. 5. 2024 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.