Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 701 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 10. 6. 2025 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 11 701 Kč ve výši 12 % ročně za dobu od 21. 3. 2025 do 9. 6. 2025 ve výši 311,60 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 49 976,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 10. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 6 450,74 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 59 277,78 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok za dobu od 21. 3. 2025 do 9. 6. 2025 ve výši 1 330,90 Kč, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 61 677,78 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 450,77 Kč, s úrokem 12,75 % ročně z částky 59 277,78 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 642,5 Kč od 21. 3. 2025 do 9. 6. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 61 677,78 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu č. [hodnota]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 142 341 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku řádně a včas splácet v 35 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 380 Kč. K čerpání úvěru došlo dne 29. 12. 2022, tudíž splatnost první splátky byla určena na 1. 2. 2023. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to zejména kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru a dále důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 130 640 Kč. Jelikož však porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr hradit řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 6. 3. 2025 a dopisem z téhož dne vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný na výzvu nereagoval a na předmětný dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně tak eviduje ke dni sepsání žaloby pohledávku za žalovaným v celkové výši 61 677,78 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 59 277,78 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Požadované příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 6 450,77 Kč, úrok ve výši 21,55 % ročně od 10. 6. 2025 do zaplacení z částky 59 277,78 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 642,50 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 10. 6. 2025 do zaplacení z částky 61 677,78 Kč. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 27. 3. 2025.
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 23. 6. 2025 č. j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.
4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 1. 7. 2025 uvedla, že ke zjištění skutečnosti, zda žalovaný bude schopen předmětný úvěr splácet, užila nejprve výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (zkráceně MLS), kdy výpočet i metodika byly přiloženy k žalobnímu návrhu. Ve výpočtu MLS se zohledňují jak příjmy, tak výdaje žalovaného, včetně jeho případných výdajů na již existující závazky. K ověření příjmové, potažmo výdajové stránky si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpis z účtu za období od 27. 8. 2022 do 25. 11. 2022. Žalovaný při kontraktačním procesu s žalobkyní uvedl, že jeho zaměstnavatelem je společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o., [adresa], IČO: [IČO], kdy od této společnosti přicházely žalovanému v předmětné době výpisů opakující se platby, jejichž výše přibližně korespondovala s tvrzenou výší ve Smlouvě. Dále z předmětného výpisu z bankovního účtu vyplývá, že žalovaný v době výpisu disponoval nad rámec uvedeného finančními prostředky ve výši nejméně 7 500 Kč. Tuto částku však žalobkyně do výpočtu MLS nezahrnula. Prostřednictvím výpisu si žalobkyně rovněž ověřila výdaje žalovaného, mezi nimi např. výdaje na stravu (např. Tesco, Jednota, Penny, uzenářství Machač, Pizza Luciana, [právnická osoba] aj.), léky ([tituly za jménem] Max), dopravu (např. Mol, Pap Oil, Autobusy Ostrava, ONO) či telekomunikační služby (T-Mobile). Žalovaný měl na konci obou zkoumaných měsíců záporný konečný zůstatek, žalobkyně však při zkoumání úvěruschopnosti zohlednila, že žalovaný čerpal finanční prostředky do mínusu pouze v mezích řádně sjednaného kontokorentního úvěru ve výši 20 000 Kč. Dále byla provedena lustrace žalovaného v registrech SOLUS s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, NRKI s výsledkem „klient nalezen – pozitivní vyhodnocení“, registrů CEE a ISIR s výsledkem „v registru nenalezen“. Závěrem žalobkyně poukazuje na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaná následně žalobkyni hradil na Smlouvu od ledna 2023 do listopadu 2024, tedy po dobu téměř dvou let, a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovaného schopným předmětný úvěr splácet.
5. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 4. 8. 2025 uvedl, že nárok tak, jak je uveden v žalobě, uznává pouze z části, a to v rozsahu vrácení bezdůvodného obohacení, když žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně nezkoumala jeho úvěruschopnost a úvěrová smlouva je tak absolutně neplatná. Navrhuje tedy, aby byl povinen uhradit zbývající část jistiny, tj. částku 11 701 Kč, a ve zbývající části, aby byla žaloba zamítnuta. Vzhledem ke svému tíživému finančnímu stavu žádá o možnost platit dlužnou částku ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.
6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
7. Soud má za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o účelovém úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 142 341 Kč sloužící k úhradě dluhů uvedených v Příloze č. [hodnota] Smlouvy, a to u společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] ! ve výši 81 454 Kč a u společnosti [Jméno žalobkyně]. ve výši 59 887 Kč. Zbývající část úvěru ve výši 1 000 Kč pak byla žalovanému poskytnuta neúčelově ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou částku v 36 měsíčních splátkách po 5 380 Kč, když první splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru, druhá a následující splátka pak vždy 15. dne v kalendářním měsíci. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky byla žalobkyně dle odst. 6.3. úvěrových podmínek oprávněna naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek tak byla žalovanému naúčtována smluvní pokuta v celkové výši 1 500 Kč. Na poskytnutý úvěr byla žalovaným uhrazena částka v celkové výši 130 640 Kč (ze Smlouvy o účelovém úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], Úvěrových podmínek, z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 6. 3. 2025. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 6. 3. 2025 a předžalobní výzvou k plnění ze dne 27. 3. 2025 (z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 6. 3. 2025, z předžalobní výzvy ze dne 27. 3. 2025, podacího archu). Žalobkyně za žalovaným tak eviduje pohledávku ve výši 61 677,78 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 59 277,78 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč.
8. Z údajů o žalovaném uvedených v kartě klienta vyplynulo, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v podnájmu, příjem uvádí ve výši 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti ve výši 16 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti ve výši 12 000 Kč (z karty klienta). Z výpisu z účtů ze dne 26. 9. 2022, 26. 10. 2022 a 25. 11. 2022 soud zjistil čistý měsíční příjem žalovaného za měsíc srpen 2022 ve výši 20 022 Kč, září 2022 ve výši 20 097 Kč a říjen 2022 ve výši 20 187 Kč. Každý měsíc byly provedeny platby ve výši cca 8 500 Kč společnosti T-mobile CZ a Netflix. V měsíci září 2022 pak z účtu odešla na nájemné částka 18 160 Kč a v měsíci listopadu částka 4 811 Kč. Dále z výpisu za měsíc září vyplývá příjem od společnosti [Jméno žalobkyně]. ve výši 2 000 Kč. Všechny uvedené měsíce byl počáteční i konečný zůstatek na účtu v mínusových hodnotách (z výpisů z účtu).
9. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 59 000 Kč, který však žalovaný rovněž řádně a včas nesplácel.
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně sice soudu předložila výpisy z účtu žalovaného, z těchto se ale podává, že stav účtu je každý měsíc v mínusových hodnotách, který se sice pohybuje v rámci povoleného debetu 20 000 Kč, ale dlouhodobě jsou výdaje žalovaného vyšší než jeho mzda. Žalovanému byl již dříve poskytnut žalobkyní revolvingový úvěr, který však nebyl řádně a včas splácen a proti žalovanému byla podána žaloba ke zdejšímu soudu ve věci [spisová značka]. Žalobkyní pak nebyly nikterak doloženy skutečné výdaje žalovaného např. nájemní smlouvou, doklady o nákladech na bydlení a energie, dopravu, léky, obživu apod. Ze všech shora uvedených důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS [spisová značka])
17. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 142 341 Kč žalovaný uhradil částku 130 640 Kč, k úhradě tak nadále zůstává částka ve výši 11 701 Kč a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl včetně zákonných úroků z prodlení, jejichž přiznání se opírá o ustanovení § 1970 o. z. Soud nevyhověl žádosti žalovaného o možnost uhrazení dluhu ve splátkách, když žalovaný své finanční a jiné poměry (tj. že nemůže dluh uhradit jednorázově) netvrdil ani nikterak nedoložil. Lhůta k plnění byla tedy stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
18. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne 4. 8. 2025).