Výrok
I. Z movitých věcí, které byly pojaty do soupisu protokolem o soupisu movitých věcí ze dne [datum] na podkladě exekučního příkazu č. j. [spisová značka] soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] jsou vyloučeny movité věci, a to- starožitné hodiny,- křeslo,- sedačka,- obývací stěna,- odkládací stolek,- televize Hyunday (malá),- kytara (malá),- židle,- jízdní kolo značky [jméno FO].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vyloučení movitých věcí z exekuce vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], sídlem [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], proti povinnému [jméno FO]. Namítla, že při výkonu exekuce dne [datum] v jejím domě byly sepsány movité věci, které jsou jejím výhradním majetkem, konkrétně:- starožitné hodiny,- křeslo,- sedačka,- obývací stěna,- odkládací stolek,- televize Hyunday (malá),- kytara (malá),- židle,- jízdní kolo značky [jméno FO].
2. Žalobkyně dále uvedla, že povinný [jméno FO] nikdy v její nemovitosti nebydlel, neměl tam trvalý pobyt a dne [datum] se na místě nacházel pouze proto, že na žádost žalobkyně dovezl stavební materiál. Vykonavatel exekuce přesto vstoupil do domu žalobkyně a sepsal uvedené movité věci. Po následném návrhu na vyškrtnutí z exekučního soupisu vyhověl exekutor žádosti žalobkyně jen v několika bodech, a to usnesením o vyškrtnutí a zamítnutí movitých věcí ze dne [datum], č. j. [spisová značka].
3. Ke starožitným hodinám žalobkyně odkázala na fotografii z mládí žalobkyně, na které je společně s hodinami zachycena a dále na darovací smlouvu, kterou na ni její matka převedla nemovitost, ve které se hodiny nacházejí. Ke křeslu předkládá doklad o zaplacení a IKEA kartu. K sedačce, obývací stěně, odkládacímu stolku, židli, malé televizi a kytaře uvedla, že tyto představují starší vybavení užívané v jejím osobním vlastnictví, což dokládá čestnými prohlášeními dcer. K jízdnímu kolu dokládá kupní smlouvu.
4. Žalovaný jako oprávněný ve výše uvedeném exekučním řízení souhlasí s vyškrtnutím dvou movitých věcí ze soupisu, tj. křesla a jízdního kola. Zdůraznil, že žalobkyně neunáší důkazní břemeno k tvrzení o vlastnickém právu ke zbytku movitých věcí.
5. Z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že soudní exekutor částečně zamítl návrh žalobkyně na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu ze dne [datum], a to v části věcí: obývací stěna (pol. č. [hodnota]), odkládací stůl (pol. č. [hodnota]), sedací souprava (pol. č. [hodnota]), křeslo (pol. č. [hodnota]), TV Hyundai (pol. č. [hodnota]), kytara (pol. č. [hodnota]), hodiny (pol. č. [hodnota]), židle (pol. č. [hodnota]), kolo rock ride (pol. č. [hodnota]). Exekuce byla vedena k uspokojení pohledávky žalovaného proti povinnému [jméno FO], IČ: [IČO], r.č. [RČ], bytem [adresa]. Žalobkyně namítala, že výlučnou vlastnicí věcí je ona či její dcera a k tomu předložila zejména skeny účetních dokladů a četné prohlášení svých dcer [jméno FO] a [jméno FO]. Soudní exekutor ve vztahu k výše uvedeným movitým věcem nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, neboť podle něj nebylo jednoznačně prokázáno a doloženo, že výlučným vlastníkem je žalobkyně nebo její dcera.
6. Z kopie darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] vyplynulo, že se [jméno FO], r.č. [RČ] zavázala darovat svým dcerám, tj. žalobkyni a [jméno FO], r.č. [RČ], rodinný dům č.p. [Anonymizováno] [Anonymizováno] na parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], každé ideální polovinu, a to se všemi součástmi a příslušenstvím.
7. Ze skenu pokladního dokladu ze dne [datum], vystaveného společností [právnická osoba] vyplynulo, že tohoto dne bylo zakoupeno křeslo STRANDMON spolu s příslušenstvím. Na tomto dokladu je rovněž uvedeno číslo karty IKEA Family kupujícího, konkrétně č. [Anonymizováno]. Na následujícím skenu karty IKEA Family s číslem [hodnota] je uvedeno jméno a příjmení žalobkyně.
8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že se prodávající [jméno FO], nar. [datum], zavázal převést vlastnické právo k jízdnímu kolu značky [jméno FO] 250, barva modročerná, výr. č. [hodnota], na žalobkyni. Žalobkyně se zavázala uhradit za toto kolo kupní cenu ve výši [částka].
9. Z čestného prohlášení [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum], vyplynulo, že veškeré výše uvedené movité věci, které byly exekutorem zahrnuty do soupisu, byly pořízeny žalobkyní dlouhodobě v průběhu let, především na základě finančních možností, darů od příbuzných a také z dědictví po zemřelých příbuzných.
10. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], nar. [datum], sestry žalobkyně, vyplynulo, že [jméno FO] k žalobkyni chodil pouze na návštěvy, nikdy tam nebydlel a neměl u žalobkyně žádné věci, kromě věcí osobních a oblečení. Rodinný dům dostaly s žalobkyní od rodičů, po jejich smrti si podělily s žalobkyní vše napůl. Starožitné hodiny byly v domě ještě, když byly malé děti. Žalobkyně bydlí v domě asi 3 roky a svědkyně ji pravidelně navštěvuje. Sedačku, obývací stěnu, odkládací stolek, židli, televizi a kytaru si žalobkyně přinesla ze svého původního bytu ve [adresa].
11. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], nar. [datum], dcery žalobkyně, vyplynulo, že s žalobkyní stále žije ve společné domácnosti, konkrétně v domě č.p. [Anonymizováno] cca 3 roky. Z původního bytu ve [adresa] si s žalobkyní převezly nábytek, tj. televizi, obývací stěnu, sedačku, židli a odkládací stolek. Starožitné hodiny v domě byly od doby její babičky a dědy, když je navštěvovala, jsou tam odjakživa. [jméno FO] s nimi nebydlel nikdy, ani v bytě, ani v rodinném domě. Do jejich bytu ani do domu nikdy žádné věci nekoupil a nikdy tam žádné svoje věci neměl.
12. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], nar. [datum], dcery žalobkyně, vyplynulo, že s žalobkyní již nežije ve společné domácnosti. Předtím s žalobkyní bydlela 20 let a stěhovala se s ní z původního bytu do domu. Z bytu si stěhovaly veškerý nábytek do domu, a to např. sedačku, obývací stěnu, odkládací stolek, židli, televizi a kytaru. Tyto věci pořídila do bytu žalobkyně. Starožitné hodiny byly v domě. Původně patřily babičce, nyní patří žalobkyni. [jméno FO] s nimi ve společné domácnosti nikdy nebydlel a nikdy do domu nic nekoupil.
13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru. Žalobkyni se podařilo prokázat, že movité věci sepsané do soupisu movitých věcí ze dne [datum] nepatří povinnému. Její tvrzení a důkazní návrhy z exekučního řízení o tom, že je výlučným vlastníkem movitých věcí ona, zcela korespondují s tím, co bylo následně před soudem prokázáno jednak listinnými důkazy a jednak svědeckými výpověďmi sestry a dcer žalobkyně. Soud jejím výpovědím uvěřil, neboť přes bezpochyby blízký vztah k žalobkyni, nebylo soudem zjištěno ničeho, z čeho by mohla být zpochybněna věrohodnost či pravdivost jejích výpovědí. Bylo tedy prokázáno, že starožitné hodiny (položka č. [hodnota] soupisu) žalobkyně zdědila po své matce a tyto byly v domě již v okamžiku přechodu vlastnického práva k domu na žalobkyni. Pokud se týče křesla (položka č. [hodnota]) a jízdního kola (položka č. [hodnota]), žalovaný s jejich vyloučením z exekuce výslovně souhlasil v rámci svého vyjádření před soudem. Zbytek sepsaných věcí, tj. obývací stěna (pol. č. [hodnota]), odkládací stůl (pol. č. [hodnota]), sedací souprava (pol. č. [hodnota]), TV Hyundai (pol. č. [hodnota]), kytara (pol. č. [hodnota]), židle (pol. č. [hodnota]), pocházel z původního bytu žalobkyně ve [adresa], odkud je spolu s dcerami přestěhovala do domu č. p. [Anonymizováno]. S ohledem na to, že svědkyně současně potvrdily, že povinný nikdy žádné běžné vybavení domácnosti do bytu ani domu nezakoupil a žalovaný netvrdil ani nepředložil žádné důkazy o opaku, má soud za prokázané, že sepsané věci nepatří povinnému, ale právě žalobkyni.
14. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
15. Podle ustanovení § 68 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „e. ř.“), ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen navrhovatel), může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
16. Po právní stránce soud s ohledem na předešlá skutková zjištění konstatuje, že žalobkyně včas požádala o vyškrtnutí věcí ze soupisu a v řádné 30denní lhůtě po vydání (částečně) zamítavého usnesení soudního exekutora podala k soudu žalobu. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že movité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, jsou ve vlastnictví žalobkyně, svědčí žalobkyni k těmto věcem právo nepřipouštějící exekuci. Tyto věci byly při provádění exekuce sepsány neoprávněně a exekuce je ve vztahu k nim nepřípustná.
17. Soud tak shledal žalobu důvodnou v plném rozsahu, a proto vyslovil, že se výše uvedené věci podle § 267 o. s. ř. vylučují z exekuce vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] proti povinnému [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka].
18. Žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Soud neshledal důvod postupovat dle § 143 či § 150 o. s. ř., neboť žalobkyně již v řízení před exekutorem argumentovala stejným způsobem a k těmto tvrzením předložila důkazy z nichž vyplynuly stejné skutečnosti, jaké byly zjištěny v tomto řízení. Žalovaný měl současně k tvrzením a předloženým důkazům možnost podat vyjádření a přihlédnout, což vyplývá z usnesení soudního exekutora ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Zejména návrh na provedení svědeckých výpovědí dcer a obsah jejich výpovědi nemohl být (s ohledem na jejich předchozí čestné prohlášení) pro žalovaného překvapivý. Ke zpochybnění pravdivosti jejich prohlášení nebyly v řízení před exekutorem (ostatně ani před soudem) předloženy žádné důkazy, čehož si musel být žalovaný vědom. Rovněž nelze pominout, že již v průběhu exekučního řízení byl žalobkyní předložen sken účetního dokladu IKEA se skenem její karty, po jejichž opětovném předložení v řízení před soudem žalovaný výslovně souhlasil s vyškrtnutím křesla ze soupisu (položka č. [hodnota]). Soud tedy rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť povinnost uhradit náklady řízení představující toliko soudní poplatek nepovažuje v tomto specifickém případě za nespravedlivou.