Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 846,36 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 344,21 Kč, úrok 12 % ročně z částky 47 250,36 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 342,93 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky 49 846,36 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 397 Kč, k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Úvěrovou smlouvu č. [hodnota] v rámci které byl žalovanému následně poskytnut revolvingový úvěr č. [hodnota]. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Sjednaný úvěrový rámec činil 53 000 Kč, když v průběhu úvěrového vztahu bylo možno v souladu s úvěrovými podmínkami změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 107 728 Kč a uhradil částku ve výši 153 213 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru dopisem z téhož dne. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 49 846,36 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 47 250,36 Kč, poplatků ve výši 196 Kč (poplatek za vedení účtu ve výši 49 Kč za leden až duben 2025), nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Příslušenství pohledávky pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 8 344,21 Kč, úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 47 250,36 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 342,93 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 49 846,36 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl vyzván k úhradě celého dluhu.
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.
4. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr jsou obsaženy v přílohách žalobního návrhu, a to Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Dále žalobkyně doplňuje konkrétní výpočty hodnoty MLS pro jednotlivé smlouvy žalovaného, který je vypočítáván vždy jak na klienta, tak i na domácnost klienta. Z uvedených výpočtů se podává příjem klienta ve výši 40 000 Kč, splátky HC úvěrů ve výši 1 311 Kč a splátky úvěrů z NRKI mimo HC ve výši 19 832 Kč. Výdaje na bydlení jsou pak vypočteny částkou 1 105 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně poukaze také na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného svědčí skutečnost, že žalovaný hradil žalobkyni na poskytnutý úvěr než došlo k zesplatnění úvěru, a to od listopadu 2018 do ledna 2025, tedy po dobu více než šesti let. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopným splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně má za to, že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravu, když při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], v rámci které byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr. Sjednaný úvěrový rámec činil 53 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky (min. 400 Kč), roční úroková sazba činila 26,28 % a RPSN 40,60 %. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši 107 728 Kč a uhradil částku ve výši 153 213 Kč (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil splátky řádně a včas, žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovaného ke splacení celého zůstatku úvěru ve výši 55 075,66 Kč do 14 dnů (z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum]). Po zesplatnění žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] (z předžalobní výzvy ze dne [datum], z podacího archu).
7. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet. Předložila soudu Kartu klienta, ze které soud zjistil, že žalovaný je rozvedený a nemá žádné děti. Má svobodné povolání s příjmem ve výši 40 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 18 000 Kč, výdaje pak byly uvedeny ve výši 15 000 Kč. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a CEE, kdy v těchto registrech nebyl žalovaný nalezen. Žalobkyně rovněž poukazuje na skutečnost, že žalovaný na předmětný úvěr řádně plnil, a to v období od listopadu 2018 do ledna 2025.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti.
10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o revolvingovém úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky za sjednaných podmínek až do výše poskytnutého úvěrového rámce 53 000 Kč. Žalovaný byl povinen čerpané peněžní prostředky splácet v dohodnutých splátkách. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný celkem načerpal částku 107 728 Kč a celkem uhradil částku 153 213 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 49 846,36 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 47 250,36 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 397 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 493 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 846,36 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.