Výrok
I. Výživné stanovené pro žalobkyni naposledy rozsudkem Okresního soudu [adresa] – [Anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve výši 4 500 Kč měsíčně se s účinností od [datum] zvyšuje na částku 6 250 Kč, kterou je žalovaný povinen hradit žalobkyni vždy do 15. dne v měsíci předem.
II. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši 5 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do [datum].
III. Návrh, aby výživné pro žalobkyni bylo zvýšeno s účinností od [datum] o částku 1 750 Kč měsíčně, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala po odpůrci stanovení výživného na svou osobu ve výši 8 000 Kč měsíčně od [datum]. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že naposledy bylo rozhodnuto o výživném rozsudkem Okresního soudu [adresa] -západ ze dne [datum], kdy bylo žalovanému stanoveno výživné 4 500 Kč měsíčně s účinností dosažení její zletilosti. V té době soud vycházel mimo jiné i ze skutečnosti, že žalovaný se nacházel v insolvenčním řízení, které však v květnu 2025 bylo ukončeno. Došlo tedy k zásadní změně poměru na straně žalovaného. Sama se s žalovaným nestýká, k 19. narozeninám dostala pouze 1 000 Kč a příspěvek 5 000 Kč na řidičský průkaz. Navštěvuje 3. ročník soukromé [právnická osoba] v Praze, kde hradí školné 42 620 Kč, od matky dostává 500 Kč kapesné na týden a hradí režijní průkazku 900 Kč na tři měsíce, když jídlo si nosí z domova. Má výdaje s mimoškolní aktivitou, kdy chodí do mažoretek, které provozuje na vrcholové úrovni, a zde platí na příspěvcích 5 500 Kč ročně, dále náklady na kostýmy, startovné apod. Její matka pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 8 590 Kč a pracuje na částečný úvazek s příjmem 12 000 Kč měsíčně, současně pobírá příspěvek na dítě ve výši 1 580 Kč měsíčně, za nájem hradí 28 000 Kč měsíčně. Matku podporují rodiče a přítel.
2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření nesouhlasil s výší výživného, když uvedl, že nedošlo k žádným rozhodným skutečnostem, které by byly rozhodné pro zvýšení výživného. Studium žalobkyně na soukromé škole s ním nebylo konzultováno. Toto není nijak výjimečným oborem a je dostupný i na státních školách. Žalobkyně má možnost si i částečně brigádně přivydělat. Sám bydlí s partnerkou v jejím bytě, kdy přispívá 10 000 Kč měsíčně. Jeho průměrný příjem činí 28 000 Kč. Navrhl zvýšení výživného na částku 5 600 Kč měsíčně. Žalobkyně se s ním nekontaktovala, nepokusila se dohodnout na zvýšení výživného mimosoudně.
3. Po provedeném dokazování měl soud prokázáno:- Rozsudkem Okresního soudu [adresa] -[Anonymizováno] ze dne [datum] byl změněn rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] ohledně výše výživného pro žalobkyni, kdy dnem [datum] došlo ke zvýšení vyživovací povinnosti pro žalobce na částku 4 500 Kč měsíčně. Zde okresní soud vycházel z příjmů žalovaného ve výši 22 475 Kč měsíčně s tím, že však disponuje měsíčně s částkou 16 000 Kč. Matka žalobkyně je invalidní důchodkyně, pobírá příspěvek 8 306 Kč a její průměrný příjem dále činí 9 790 Kč, kdy náklady na bydlení ční 24 000 Kč. Matka žalobkyně platí školné za žalobkyni ve výši 35 000 Kč ročně, když žalobkyně má i mimoškolní aktivity, a to mažoretky, kde se platí příspěvek 5 400 Kč ročně, dále jezdí žalobkyně na soustředění, které stojí 8 500 Kč apod. Veškeré náklady hradí matka (z rozsudku Okresní soudu [adresa] západ č. j. [spisová značka],[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] P a Nc [Anonymizováno] /[Anonymizováno]).- Žalobkyně je studentkou [právnická osoba] se sídlem [adresa], kdy navštěvuje 4. ročník v oboru veřejnosprávní činnost (z potvrzení o studiu).- Matka žalobkyně pobírá invalidní důchod prvého stupně od [datum] ve výši 8 590 Kč (z oznámení ČSSZ) a dosahuje měsíčního výdělku cca 12 200 Kč měsíčně (z potvrzení o příjmu matky žalobkyně).- Žalovaný pracuje ve firmě [právnická osoba]., kdy jeho průměrný měsíční výdělek činí cca 28 000 Kč měsíčně (ze mzdového listu žalovaného).- Matka žalobkyně hradí měsíčně za nájem a služby částku 27 500 Kč měsíčně (z dokladu o zaplacení nájemného), školné za žalobkyni hradí ve dvou splátkách po 18 700 Kč ročně (z dodatku číslo [hodnota] ke smlouvě o poskytování vzdělání za úplatu a z dokladů o zaplacení školného), dále hradí matka částku 4 500 Kč za mimo školní aktivity žalobkyně (z dokladu o platbě).- Žalovaný zaslal žalobkyni dne [datum] částku 5000 Kč a v září 2025 částku 1 100 Kč (z potvrzení o platbě).- Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že je studentkou 4. ročníku střední školy. V současné době platí 18 500 Kč školné pololetně, když se jedná o soukromou školu. Peníze jí dává buď babička nebo přítel od matky. Otce neinformovala o studiu ani, jak se jí daří. Neviděla u něj žádný zájem a neměla ani důvod mu něco říkat, když ho naposledy viděla před šesti lety. Bydlí s matkou v bytě 2+kk, když tam bydlí samy, nezná náklady na bydlení ani příjem matky. Když se stane a matka nemá peníze, pomáhá jí přítel, ale neví, o jakých částkách se jedná. Dojíždí denně do školy, za tři měsíce hradí 860 Kč za průkazku, dále ještě jezdí na tréninky, každý rok platí učebnice 5 200 Kč a od druhého ročníku platí 300 Kč měsíčně na maturitní ples, dále na SRPŠ se platí 1 000 Kč ročně. Se svým zdravotním stavem nemá žádné výdaje. Již 12 roků chodí do mažoretek, kde platí pololetně 4 500 Kč, dále potřebuje kostýmy na každou sezónu, kdy za toto vydá 1500 Kč. Myslí si, že matka s přítelem mají firmu [adresa] kočárků, když ji vozí na tréninky firemní dodávkou. Zúčastnila se mistrovství Evropy v Chorvatsku a toto ji stálo 15 000 Kč. Na brigády nechodí, neboť toho má hodně. Od září jí otec skutečně posílá na výživném 5 600 Kč, matka ji dává kapesné 500 Kč na týden. Pokud v případě, že jezdí na soutěže, platí startovné, dopravu. Chtěla by dále na školu (z výpovědi žalobkyně).- Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že mu počátkem roku (2025) skončila insolvence, je zaměstnán u firmy Koňas s příjmem asi 28 000 měsíčně, kromě žalobkyně nemá další vyživovací povinnost. Dříve bydlel v nájmu v garsonce, v současné době bydlí u přítelkyně v domě, která je rozvedená a má dvě děti. Platí zde 10 000 Kč měsíčně za stravu a společné výdaje domácnosti. Jeho přítelkyně pracuje je jako laborantka a myslí si, že vydělává asi 40 000 Kč – 43 000 Kč měsíčně. Se zdravotním stavem nemá žádné výdaje. V současné době však splácí rodičům 2 000 Kč – 3 000 Kč za pomoc v insolvenci, když mu pomáhali splnit jeho povinnosti. Nevlastní byt, ani auto, nemá žádné mimořádné výdaje. Od doby, kdy se děti odstěhovaly do Prahy, není s nimi vůbec v kontaktu. Ohledně školy žalobkyně, tedy na jakou chodí, se dověděl až u soudu.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu:- O poměrech účastníků bylo rozhodnuto naposledy rozsudkem Okresního soudu [adresa] -[Anonymizováno] dne [datum], kdy tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Okresního soudu v [adresa], který nabyl právní moci [datum], kdy výživné pro žalobkyni bylo stanoveno částkou 4 500 Kč, a to počínaje zletilostí žalobkyně. Při rozhodování o výši výživného Okresní soud [adresa] -[Anonymizováno] vycházel jednak z věku žalobkyně, placení školného ve výši 35 000 Kč, její mimoškolních aktivit – mažoretek, výši příjmu matky 9 790 Kč a jejího invalidního důchodu 8 306 Kč, nákladů na bydlení ve výši 24 000 Kč i k tomu, že v té době s žalobkyní a její matkou bydlely další dvě zletilé děti, které by se měly na nákladech na bydlení podílet. U žalovaného bylo zjištěno, že je v insolvenčním řízení a jeho průměrný měsíční výdělek činil 22 472 Kč, když z tohoto byly strhávány splátky na insolvenci. V současné době žalobkyně je studentkou 4. ročníku střední školy, její výdaje jsou v podstatě shodné, u žalovaného byla ukončena insolvence, tento dosahuje již příjmu téměř 28 000 Kč a přestěhoval se ke své přítelkyni, kde jí hradí 10 000 Kč měsíčně na chod domácnosti.
5. Po právní stránce soud posoudil věc dle následujících ustanovení občanského zákoníku:- Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) lze ze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.- Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného, jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.- Podle ustanovení § 914 o z., je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejich majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.- Podle ustanovení § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
6. Soud při rozhodování o zvýšení stanoveného výživného musel zkoumat, zda a jakým způsobem se změnily poměry účastníků, zda tato změna byla podstatná a vycházel přitom ze zjištěných a prokázaných majetkových poměrů obou rodičů žalobkyně i odůvodněných potřeb žalobkyně.
7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný pouze částečně. Naposledy o výživném pro žalobkyni bylo rozhodováno rozsudkem Okresního soudu [adresa] -[Anonymizováno] ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum]. Tímto rozsudkem bylo výživné pro žalobkyni stanoveno žalovanému počínaje zletilostí žalobkyně, tj. dnem [datum] částkou 4 500 Kč. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že žalobkyně v té době (nezletilosti) studovala 2. ročník střední školy, kde se platilo školné 35 000 Kč ročně. Žalobkyně se rovněž věnovala mimoškolním aktivitám, tj. mažoretkám, kdy příspěvek činil 5 400 Kč ročně. Žalobkyně jezdila na soustředění, na tréninky, na závody apod. Všechny její běžné i mimořádné náklady potom hradila její matka. Žalovaný v té době hradil pravidelně výživné 2 500 Kč měsíčně. V současné době žalobkyně navštěvuje 4. ročník soukromé střední, kdy školné pro rok 2025/2026 bylo stanoveno částkou 37 420 Kč splatnou ve dvou splátkách (v žalobě však žalobkyně uvedla, že hradí školné ve výši 42 620 Kč). Stále se věnuje své mimoškolní činnosti, tj. mažoretkám, kdy se platí částka 5 500 Kč. Žalobkyně stále jezdí na soustředění, na závody, tréninky apod. Matka žalobkyně v roce 2024 dosahovala při částečném úvazku příjmu 9 790 Kč a pobírala částečný invalidní důchod prvého stupně 8 306 Kč a přídavky na žalobkyni ve výši 1 580 Kč, na bydlení vynakládala 24 000 měsíčně. V současné době matka žalobkyně pobírá částečný invalidní důchod prvého stupně ve výši 8 590 Kč a její příjem na částečný úvazek činí 12 000 Kč, pobírá přídavky na dítě 1 580 Kč. Výdaje na bydlení, tj. nájemné a služby spojené s nájmem činí 27 500 Kč. Žalovaný v roce 2024 pobíral mzdu 22 472 Kč, byl však v insolvenčním řízení a po srážkách na insolvenci mu zůstalo k dispozici pouze 16 000 Kč, bydlel v garsonce, kdy náklady na bydlení činily 8 500 Kč. V současné době otci skončilo insolvenční řízení, tento pobírá mzdu průměrně 28 000 Kč, bydlí s partnerkou (která má dvě děti) v rodinném domě a přispívá na chod domácnosti částkou 10 000 Kč, současně splácí rodičům 2 000 Kč –3 000 Kč měsíčně za pomoc v insolvenčním řízení.
8. U žalobkyně se v současné době podstatným způsobem poměry nezměnily, bylo pouze navýšeno školné o částku 2 500 Kč. U žalovaného se poměry změnily, když v důsledku ukončení insolvenčního řízení se mu zvýšila mzda, která v současné době činí cca 28 000 Kč a již neplatí úhrady spojené s nájmem garsonky, ale hradí své partnerce, u které v rodinném domě bydlí, částku 10 000 Kč.
9. Poměry matky se od posledního rozhodování soudu změnily, kdy částka jejího příjmu, tj. invalidní důchod a mzda se zvýšila cca o 2 500 Kč, zvýšily se výdaje za nájemné na částku 27 500 Kč. K poměrům matky je zapotřebí uvést, že soud neuvěřil jejím skutečným příjmům, když výdaje matky na bydlení činí 27 500 Kč za nájem a služby spojené s užíváním bytu, k tomuto je dále nutno připočíst platby za internet, telefon, televizi, energii apod. Když však matka žalobkyně dosahuje měsíčně příjmu cca 22 000 Kč (invalidní důchod, mzda a PnD), není tedy zřejmé, z čeho matka tyto částky hradí. Jak již bylo uvedeno v předchozím rozsudku, tj. rozsudku Okresního soudu [adresa] -[Anonymizováno], matka žalobkyně v době, kdy žalovaný přispíval na výživném, žalobkyně částku 2 500 Kč hradila všechny její běžné i mimořádné aktivity, včetně placení školného na soukromé škole ve výši 35 000 Kč ročně. Z uvedeného je zřejmé, že její finanční či majetkové poměry jsou jiné, než bylo tvrzeno. Je nutno také uvést, že žalobkyně, když začala navštěvovat soukromou střední školu, kde se platilo školné v řádech několika desítek tisíc korun, tuto skutečnost matka žalobkyně ani sama žalobkyně, tehdy jako nezletilá, neoznámila žalovanému, neinformovala ho o tom, že bude na takovéto škole s takovými náklady studovat. Matka žalobkyně v době, kdy žalobkyně nastoupila do prvního ročníku soukromé střední školy a zřejmě měla (a není rozhodující, zda za pomoci prarodičů žalobkyně či svého přítele) finanční prostředky pro splnění povinností placení školného i mimoškolních aktivit žalobkyně. Tato úvaha soudu je podepřena i samotnou u výpovědí žalobkyně, která uvedla, že si myslí, že matka s přítelem mají firmu [adresa] kočárku, když ji matka vozí na tréninky a využívá přitom firemní dodávku. Matka žalobkyně je tak dotována nemalými částkami v řádu desetitisíců korun měsíčně. Její poměry jsou tedy jiné, než bylo tvrzeno v žalobě. V žalobě naopak nebylo tvrzeno ani doloženo, že by sociální a finanční poměry matky byly natolik neúnosné, že by musela být doplácena jakýmikoliv sociálními dávkami, a to právě s ohledem na její tvrzené příjmy a skutečné výdaje.
10. Po vyhodnocení všech důkazů soud zvýšil žalobkyni výživné od [datum], nikoliv o požadovanou částku 3 500 Kč, ale pouze o polovinu této částky, tj. o 1750 Kč. Při stanovení takovéhoto výživného soud vycházel jednak z poměrů rodičů žalobkyně a také z odůvodněných potřeb žalobkyně, přihlédl ke změně poměrů na straně žalovaného. Soud žalovanému zvýšil povinnost přispívat na výživu žalobkyně na částku 6 250 Kč měsíčně, k této částce je nutno přičíst pobíraný příspěvek na dítě ve výši 1 580 Kč. Žalobkyně tak bude mít k dispozici 7 830 Kč měsíčně a zbývají potřeby žalobkyně je schopna zajistit její matka tak, jako to činila dosud.
11. Soud současně vyčíslil dlužné zvýšené výživného za dobu od [datum] do [datum] částkou 5 000 Kč, když žalovaný od září 2025 zasílá zcela dobrovolně žalobkyni na její výživu částku 5 600 Kč měsíčně, tj. o 1 100 Kč vyšší než částku stanovenou rozhodnutím Okresního soudu pro [Anonymizováno] -[Anonymizováno]. Za toto období by činilo dlužné výživného celkem 10 500 Kč, po odpočtu částky 5 500 Kč uhrazené žalovaným žalobkyni dobrovolně zbývá k úhradě částka 5 000 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit.
12. Ve zbývající části, tj. zvýšení výživného o 1 750 Kč měsíčně od [datum], soud návrh jako nedůvodný zamítl.
13. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., když každý z účastníků měl úspěch pouze částečný.