Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 64 826 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen žalobkyni částku 27 697 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 19 773,54 Kč a úrok 72,84 % ročně z částky 75 402,94 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 509,52 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 75 402,94 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 282 412 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 956 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokátky A], advokátky se sídlem [adresa] - [Jméno advokátky B].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 92 523 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 19 773,54 Kč, úroku ve výši 72,84 % ročně z částky 75 402,94 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 509,52 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 75 402,94 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 282 412 Kč, a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovaným byla prostřednictvím emailové komunikace dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši 76 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72,84 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 5 587 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení o schválení úvěru. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 684 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil 2 x částku 5 587 Kč, a to dne [datum] a [datum]. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč, když žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 3, 4, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 3 splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 89 073,45 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V důsledku shora uvedeného prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. a 6.5. smlouvy. Konkrétně žalobkyně takto v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 3, 4, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. Žalobkyně dále v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5., podle kterého je oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně v tomto řízení požaduje smluvní pokutu od [datum] do dne vyhotovení této žaloby, tj. do [datum], ve výši 19 773,54 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku odpovídající aktuálně nové jistině ve výši 89 073,45 Kč s příslušenstvím, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč, neuhrazených smluvních pokut ve výši 998 Kč a 19 773,54 Kč a úhradě za pojištění schopnosti klienta splácet v celkové výši 2 052 Kč (tj. 3 x 684 Kč za pojištění obsažené ve splátkách č. 3, 4 a 5). Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
3. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. [spisová značka], aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.
4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že schopnost žadatele hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 28 260 Kč, jeho celkové měsíční náklady činí 16 418 Kč a volné zdroje ke splácení činí 10 842 Kč. Dále bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně doložila soudu formulář hodnocení klienta, kde byla zejména provedena analýzy bonity žalovaného a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou 10 842 Kč. Dále byly doloženy informativní výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen a na základě kterých bylo ověřeno, že žalovaný má pracovní poměr a má tak zajištěn stálý příjem, který byl tímto rovněž ověřen. Žalovaný se pak stal ještě věrohodnějším, když si dobrovolně sjednal pojištění proti neschopnosti splácet. K posouzení výdajů žalovaného žalobkyně uvádí, že při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný svým podpisem potvrdil v kartě hodnocení klienta, kdy uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 4 720 Kč (nájemné + inkaso) a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovaným. Žalovaný měl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy č. [hodnota] s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, kdy měsíční splátka činila 6 838 Kč. Žalobkyně uvádí, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěru (klient – žalovaný) při své žádosti a že vedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně tímto považuje uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil. Právní zástupkyně žalobkyně byla dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), poučena, že dosud nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti, tj. zejména zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k tomuto nenavrhla veškeré důkazy, když z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně odpovědně úvěruschopnost žalovaného zkoumala. Právní zástupkyně byla vyzvána, aby svá tvrzení ohledně úvěruschopnosti doplnila a k těmto tvrzením bez zbytečného odkladu označila důkazy, kterými mohou být např. výpisy z účtu žalovaného, pracovní smlouva, nájemní smlouva, doklad SIPO, platby za internet, telefon apod. Současně byla poučena, že v případě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, nebude moci být s nárokem v plném rozsahu úspěšná. Právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že veškeré doklady, která má žalobkyně k dispozici, již předloženy byly a dalšími nedisponuje.
7. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo prostřednictvím komunikace na dálku dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru ve výši 76 000 Kč na dobu 48 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši 5 587 Kč. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 268 176 Kč včetně pojištění, které činilo 684 Kč měsíčně, pevná zápůjční úroková sazba činí 72,84 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku č. [hodnota], jejíž přílohu tvořil i splátkový kalendář. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum] (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne [datum] a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], z Dodatku č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. [hodnota], ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru). Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na splátky úvěru dne [datum] částku 5 587 Kč a dne [datum] částku 5 587 Kč. Oznámením ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru k tomuto datu. K úhradě dlužné částky byl pak žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] (z Oznámení ze dne [datum], Předžalobní výzvy ze dne [datum], doručenky). Žalobkyně provedla dne [datum] hodnocení klienta, dle kterého byl žalovaný svobodný, zaměstnán u společnosti [právnická osoba]., [adresa], a to na dobu neurčitou s pravidelným čistým měsíčním příjmem 28 260 Kč. Jeho výdaje měly činit 16 418Kč, tj. 6 838 Kč splátky [právnická osoba]., 4 720 Kč bydlení a 4 860 Kč životní minimum (z hodnocení klienta). Tyto údaje se jeví jako nedostatečné, neboť nebyly zkoumány další výdaje, jako např. náklady na obživu, energie, dopravu. Z potvrzení o výplatě mzdy na běžný účet žalovaného bylo zjištěno, že jeho čistý příjem činil v březnu 2024 částku 26 712 Kč a v dubnu 2024 částku 27 690 Kč.
8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 76 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem a sjednaném pojištění v celkem [hodnota] měsíčních splátkách po 5 587 Kč tak, aby zaplatil celkovou částku ve výši 268 176 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně při poskytování úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala jeho úvěruschopnost tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala jeho skutečné výdaje. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – nájemní smlouvu, pracovní smlouvu apod., nezjišťovala další půjčky a jejich řádné splácení.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu předložila pouze výtah z výpisů z účtu, kterým prokázala příjmy žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO, řádnými výpisy z účtu, doklady za energie, bydlení, stravu, dopravu, léky aj.) však nikterak doloženy nebyly, a to ani poté, kdy byla žalobkyně k tomuto podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána u jednání prostřednictvím své právní zástupkyně. Žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným, ovšem již žádným způsobem tyto nezkoumala, přičemž výše příjmů a skutečných výdajů je rozhodující pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ze shora uvedených důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)
16. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 76 000 Kč žalovaný uhradil pouze částku 11 174 Kč. Soud tak žalobě vyhověl ohledně zbývající části jistiny ve výši 64 826 Kč a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 956 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 615 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 112 296,54 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 184 Kč za cestovné na trase [adresa] a zpět, náhrada za promeškaný čas ve výši 150 Kč, kdy žalobkyně na cestovném a promeškaném čase účtovala pouze ¼ z celkové částky, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 614 Kč ve výši 5 169 Kč. Za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby ze dne [datum] nebyla přiznána odměna, jelikož skutečnosti uvedené v tomto doplnění, které bylo učiněno na výzvu soudu, měly být již součástí podané žaloby.