Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka- kapitalizovaný úrok ve výši [částka],- úrok 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum],- zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka], když v průběhu úvěrového vztahu bylo možno v souladu s úvěrovými podmínkami změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše této splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky a její splatnost byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka] a uhradil částku ve výši [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru dopisem z téhož dne. Žalovaný na výzvy nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovaným ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] ([částka] za měsíc vymáhání) a smluvních pokut účtovaných ve výši [částka] ([částka] za každou splátku v prodlení). Příslušenství pohledávky pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka], úrok ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl vyzván k úhradě celého dluhu.
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.[právnická osoba] doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr jsou obsaženy v přílohách žalobního návrhu, a to Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Ve výpočtu MLS se zohledňují jak příjmy, tak výdaje žalovaného, včetně jeho případných výdajů na již existující závazky. K ověření příjmové stránky si žalobkyně od žalovaného vyžádala Výpis z účtu za období od [datum] do [datum]. Žalovaný při kontraktačním procesu s žalobcem uvedl, že jeho zaměstnavatelem je [jméno FO], [adresa]. Od této společnosti žalovanému v předmětné době Výpisu přicházely opakující se platby, jejichž výše sice nedosahovala tvrzené výše ve Smlouvě, nicméně i při výpočtu limitu splátky s ověřenou výší příjmu došlo k pozitivnímu vyhodnocení, a to i přesto, že žalobkyně tuto skutečnost již následně nepromítnula do zpracovaného výpočtu MLS. Z předmětného výpisu z bankovního účtu rovněž vyplývá, že žalovaný v době výpisu disponoval nad rámec již uvedeného finančními prostředky ve výši nejméně [částka]. Tuto částku ovšem žalobkyně do výpočtu MLS výše nezahrnula. Další podstatnou skutečností plynoucí z Výpisu je, že žalovaný značnou část svých výdajů nehradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když velkou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně tak nemá žádnou možnost, jak zjistit či prověřit způsob nakládání s těmito z účtu vybíranými finančními prostředky. Samotný výběr finančních prostředků z účtu je tak nutno klasifikovat jako výdaje žalovaného, ať už je jimi v dalším kroku hrazeno cokoliv. Lze tedy předpokládat, že žalovaný, který uzavírá smlouvy o spotřebitelském úvěru, bude muset rovněž uzpůsobit výběry z účtu tak, aby svým závazkům dostál, kdy toto vyplývá také z rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka]. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Úvěrová karta, ze které je uvedený výsledek z registrů patrný, již byla přiložena k žalobnímu návrhu. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovaného schopným splácet předmětný úvěr. Žalobkyně má za to, že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, když při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva Šikovný účet – revolvingový úvěr č. [hodnota], v rámci které byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Výše pravidelné měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky (min. [částka]), roční úroková sazba činila 26,28 % a RPSN 29,7 %. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. V úvěrových podmínkách pak bylo dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení nákladů spojených s vymáháním a smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka] a uhradil částku ve výši [částka] (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil splátky řádně a včas, žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovaného ke splacení celého zůstatku úvěru ve výši [částka] do 14 dnů (z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum]). Po zesplatnění žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] (z předžalobní výzvy ze dne [datum], z podacího archu).7. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet. Předložila soudu Kartu klienta, ze které soud zjistil, že žalovaný je svobodný a nemá žádné děti. Je zaměstnán s příjmem ve výši [částka], příjem ostatních členů domácnosti činí [částka], výdaje pak byly uvedeny ve výši [částka]. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a MVCR, kdy v těchto registrech nebyl žalovaný nalezen.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla po řádném zkoumání úvěruschopnosti platně uzavřena spotřebitelská smlouva o revolvingovém úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky za sjednaných podmínek až do výše poskytnutého úvěrového rámce [částka]. Žalovaný byl povinen čerpané peněžní prostředky splácet v dohodnutých splátkách. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný celkem načerpal částku [částka] a uhradil částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Žalobkyně tak eviduje za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].