Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 550 Kč, k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [Adresa advokátky], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 300 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se [adresa], IČ [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum] spolu se smluvním úrokem ve výši 2 300 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se tak do prodlení s jeho vrácením, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě tohoto dluhu. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 12 300 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 2 300 Kč, nejpozději splatných dne [datum], to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, která byla odeslána dne [datum].
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále byla vyzvána ke sdělení, zda a kolik celkem žalovaný uhradil na splátky tvrzeného úvěru.
4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a dále na základě tvrzení dlužníka a jeho úvěrové historie. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dále prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v databázi dlužníků nebo databázi pro tvoru úvěrové historie, zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí či v databázi neplatných dokladů [právnická osoba] a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané a učinil tento závěr o skutkové stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně smluvního úroku ve výši 2 300 Kč (ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota]). Žalovanému byla na účet č. [č. účtu] dne [datum] převedena částka 10 000 Kč (z výpisu z běžného účtu). Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne [datum] (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]).
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], jako úvěrující na straně jedné a žalovaný jako úvěrovaný na straně druhé uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum] spolu se smluvním úrokem ve výši 2 300 Kč. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, což však nebylo ničím fakticky prokázáno. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila žádné doklady o příjmech (pracovní smlouvu, výplatní lístky, výpis z účtu) a výdajích žalovaného (nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie, obživu, splátky dalších úvěrů, počet vyživovacích povinností apod.). Pokud se týká posuzování úvěruschopnosti, nebyly žalobkyní doloženy žádné doklady a jestliže úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází, pak je toto nedostatečné. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a před uzavřením smlouvy řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z těchto důvodů soud posoudil smlouvu o úvěru ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS [spisová značka]).
14. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku 10 000 Kč, kterou do dnešního dne nevrátil a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 550 Kč, přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 300 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.