Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 16 258,59 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 300,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 35 884,43 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 19 640,53 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 640,53 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16 258,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 35 8784,43 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 640,53 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 19 640,53 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i poplatek ve výši 16 721 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 801 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60. týdenních splátkách po 613 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem na předmětný úvěr zaplatil částku 660 Kč. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky, bez příslušenství, za žalovaným částku 36 075,34 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 19 640,53 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16 258,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 35 84,43 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 640,53 Kč od [datum] do zaplacení, a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 19 640,53 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Dlužná částka nebyla uhrazena. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky i poplatek v celkové výši 16 721 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 554 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 801 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Žalovaný měl splácet dlužnou částku společnosti [právnická osoba] v 60. týdenních splátkách po 613 Kč, poslední splátka činila 554 Kč. V době poskytnutí úvěru žalovaný žil v podnájmu, neměl půjčku u Profident Financial s.r.o., neměl vyživovací povinnosti, byl zaměstnán na hlavní pracovní úvazek u [právnická osoba]., jeho měsíční mzda činila 12 700 Kč, měl další příjem ve výši 3 000 Kč. Za domácnost vynaložil 5 300 Kč za nájem/inkaso, 600 Kč za telefon, 1 000 Kč splátky půjček/výživné, výdaje za domácnost 2 500 Kč. Celkem výdaje činily 9 400 Kč, celkem příjem činil 15 700 Kč, použitelný příjem činil 6 300 Kč. Žalovaný uvedl, že má půjčku u jiné společnosti, vlastní kreditní kartu. (ze Smlouvy o půjčce ze dne [datum] č. [hodnota], ze zákaznické karty). Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 660 Kč (z tvrzení žalobkyně). Společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum] postoupení pohledávek ze shora uvedené smlouvy o půjčce na žalobkyni (z oznámení o postoupení ze dne [datum], z poštovního podacího lístku). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Výzvou k plnění ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 92 027,10 Kč, a to nejpozději do [datum] (z výzvy k plnění ze dne [datum]).
4. V uvedené věci soud věc po právní stránce podřadil pod ustanovení právních předpisů platných a účinných do [datum], to jest zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák.) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), a to v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen o.z.), zejména § 3028 odst. 3 o. z., podle něhož, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními předpisy.
5. Podle § 56 odst. 1 obč. zák., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do [datum], (dále pouze obch. zák.), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodné obohatí, musí obohacení vydat.
9. Podle § 451 odst. 2 obč. zák., je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
10. Podle § 456 obč. zák., předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
11. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Soud zkoumal, zda žalobkyně (její právní předchůdce) posuzovala úvěruschopnost žalovaného s řádnou odbornou péčí tak, aby bylo zřejmé, že spotřebitel bude úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Bez splnění této povinnosti se jedná o smlouvu, která odporuje zákonu a tato je od počátku absolutně neplatná dle výše uvedeného zákonného ustanovení (viz např. rozsudek NS 33 Cdo 201/2018, nález III ÚS 4084/12).
14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o půjčce, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet půjčku. Žalobkyně tvrdila, ale nedoložila, že by se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala odpovědně posuzováním schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyní byla předložena pouze zákaznická karta, ze které se podává, že žalovaný nemá vyživovací povinnost, má stálý příjem ve výši 12 700 Kč měsíčně, další příjem 3 000 Kč měsíčně, má jednu další půjčku. Příjmy žalovaného však nebyly dále nijak prokázány, a to např. výpisy z účtu, příjem žalovaného ve výši 3 000 Kč uváděný v zákaznické kartě nebyl nijak zkoumán. Žalobkyně dále nedoložila žádné konkrétní důkazy ohledně výdajů žalovaného (např. doklady o nákladech na energie, výpisy z účtu, náklady na bydlení, obživu apod.). Žádná z těchto informací nebyla žalobkyní nikterak ověřena a doložena. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) ani nijak neprokázala, že by zkoumala poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů včetně exekucí. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudil smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS [spisová značka]).
15. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, je pak jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 457 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 20 000 Kč, ze které do dnešního dne vrátil 660 Kč. Pohledávka byla od původního věřitele postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Soud proto žalobě vyhověl co do zbývající části jistiny ve výši 19 340 Kč a zákonných úroků z prodlení.
16. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 19 340 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o půjčce co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o úvěru. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb., obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, jak ve výroku uvedeno.