Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 467 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 87,71 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 844,50 Kč, k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 15 467 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 87,71 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 467 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti [Jméno žalobkyně]., www. [Anonymizováno].cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [Jméno žalobkyně]. k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí smlouvy, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www.kamali.cz nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti [Jméno žalobkyně]., případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalobkyně zároveň vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Společnost [Jméno žalobkyně]. v tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž posuzuje příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330Kč. Částka byla žalované zaslána na účet č. [č. účtu] dne [datum]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho a dostala se tak do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzvána k jeho úhradě. Žalobkyně ke dni sepsání žaloby eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 15 467 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 594 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 294 Kč, úroků v celkové výši 2 450 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.
4. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že informace o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr jsou obsaženy v přílohách žalobního návrhu, a to Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Dále žalobkyně doplňuje konkrétní výpočty hodnoty MLS pro jednotlivé smlouvy žalované, která je vypočítávána vždy jak na klienta, tak i na domácnost klienta. Z uvedených výpočtů se podává příjem klienta ve výši 37 000 Kč, splátky jiným společnostem z Nrki mimo HC 13 416 Kč. Výdaje na bydlení jsou pak vypočteny částkou 14 000 Kč a ostatní výdaje domácnosti částkou 5 000 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CRIBIS a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru ISIR s výsledkem – v registru nenalezen a dotaz do registru CRIBIS s výsledkem – bez exekuce. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovanou schopnou splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně má za to, že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravu, když při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud má za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Úvěrová smlouva, na základě které byl žalované poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala uhradit v 24 splátkách. Žalovaná však na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 15 467 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 594 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 294 Kč, úroků v celkové výši 2 450 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč (z úvěrové smlouvy ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, z výpisu čerpání, splátek a úhrad a z výpisu z účtu o zaslání částky). Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ve 15 467 Kč, a to nejpozději do [datum] (z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum]).
7. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 37 000 Kč a splácí jiným společnostem splátky ve výši 3 000 Kč. Z tohoto důkazu ovšem nevyplývá, že by tyto údaje byly žalobkyní jakkoliv ověřovány.
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet a ověřovala výši jejích příjmů a výdajů. Nebyly doloženy žádné doklady, které by tyto skutečnosti potvrzovaly (např. oznámení ČSSZ o výměře a druhu důchodu, nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, výpisy z účtu, náklady na bydlení, obživu, telefon apod.). Z vyjádření žalobkyně se navíc podává, že žalovaná splácela další úvěry částkou 13 416 Kč. Z těchto důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)
15. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 10 000 Kč žalovaná neuhradila ničeho a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku ve výši 10 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 844,50 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 467 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.