Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok 13,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [Adresa advokátky], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrokem 13,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] došlo k postoupení shora uvedené pohledávky z [právnická osoba]. (dále jen „Banka“) na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. a následně dne [datum] ze společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. na žalobkyni. Banka uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu o RePůjčce č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši [částka] a s dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek. Před poskytnutím úvěru banka řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a provedla kontrolu dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel a vzhledem k porušení smluvních podmínek tak banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z kapitalizovaného smluvního úroku 13,9 % ročně za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka] (4 x [částka] poplatek za pojištění Uniqa B). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum].
3. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum], aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně posuzovala a prověřovala schopnost žalovaného splácet tvrzení úvěr včetně příslušenství a kolik celkem žalovaný na předmětný úvěr uhradil.
4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela v souladu se zákonnými podmínkami, kdy vycházela z informací jí poskytnutých samotným žalovaným v Žádosti o úvěr, kdy uvedl zejména informace o svém rodinném stavu, vzdělání, způsobu bydlení a o svém pracovním poměru, včetně výše čistého příjmu a příjmu domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se s těmito údaji nespokojila, a proto kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Dále žalobkyně soudu sdělila, že k čerpání úvěru ve výši [částka] došlo dne [datum], jak je patrné z mimořádného výpisu z účtu, a žalovaný na tento úvěr uhradil splátky v celkové výši [částka].
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud má z předložených listin za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. (dále jen „Banka“) uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o RePůjčce č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Účelová část RePůjčky v celkové výši [částka] byla určena na předčasné splacení převáděného závazku, který měl žalovaný rovněž vůči Bance. Neúčelovou část RePůjčky ve výši [částka] pak byla žalovanému poskytnuta k volnému použití. Peněžní prostředky byly žalovanému převedeny dne [datum] na jeho účet. Úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách po [částka] spolu s měsíčním poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši [částka], zápůjční úroková sazba činila 13,90 % ročně, RPSN 14,83 % ročně a celková částka splatná klientem činila [částka]. Ze smlouvy mj. vyplývá, že za Závažné skutečnosti opravňující banku prohlásit dosud nesplacené částky půjčky včetně úroků za splatné, příp. odstoupit od smlouvy, se považuje především poruší-li klient některou z povinností sjednaných ve smlouvě, zejména bude-li v prodlení s některou platební povinností (z Návrhu na uzavření Smlouvy o RePůjčce č. [hodnota] a akceptace návrhu). Banka před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného, kdy bylo využito interních a externích datových zdrojů. Banka provedla potřebné lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS a insolvenčním rejstříku a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. Deklarovaný příjem [částka] banka ověřila podle příjmů připisovaných na účet žalovaného. Z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti banka navýšila. Zohlednila tak výdaje ve výši [částka], z toho výdaje na splátky půjček [částka], výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěrů ve výši [částka], výdaje na živobytí ve výši [částka] a ostatní výdaje ve výši [částka]. Následně žalovanému přičetli k jeho volným prostředkům splátku refinancovaného úvěru ve výši [částka]. Podle vyhodnocení banky žalovanému na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo celkem [částka] a byl tedy schopen půjčku splácet (z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta). Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr zaplatil částku [částka] (z tvrzení žalobkyně). Dále však nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, proto byla celá zbývající část pohledávky zesplatněna ke dni [datum] (z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum]). K úhradě předmětného dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] (z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum]). Předmětná pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena z [právnická osoba]. na společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně dne [datum] a [datum] (z vyrozumění a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum]).
7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu kromě výpisů z účtu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet a ověřovala výši jeho skutečných příjmů a výdajů (např. pracovní smlouva, výplatní pásky, náklady na bydlení, telefon, dopravu, léky apod.). Z výpisů se podává, že příjem žalovaného byl od dubna 2022 pravděpodobně ve výši [částka], za leden 2024 pak výplata zřejmá není. V roce 2023 pak byly žalovanému poskytnuty minutové půjčky ve výši [částka], [částka] a [částka]. Žalobkyně tedy vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným a získaných z veřejných rejstříků a registrů, tyto však nepostačují. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)
14. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku [částka], ze které do dnešního dne vrátil pouze [částka], a proto soud žalobě vyhověl co do zbývající částky jistiny ve výši [částka]. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 90 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].