Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] měsíčně počínaje měsícem červnem 2026 vždy k 25. dni v běžného měsíce až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] – smluvní pokuty, se zamítá.
IV. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru ve výši 8,53 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, částky [částka], úroku ve výši 72,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 11,5 %ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovaným byla prostřednictvím emailové komunikace dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72,85 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil 7 x částku [částka]. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši [částka], když žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. [hodnota], 9, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x [částka]. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V důsledku shora uvedeného prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. a 6.5. smlouvy. Konkrétně žalobkyně takto v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. [hodnota], 9, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x [částka]. Žalobkyně dále v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5., podle kterého je oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně v tomto řízení požaduje smluvní pokutu od [datum] do dne vyhotovení této žaloby, tj. do [datum], ve výši 11 917, [částka]. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku odpovídající aktuálně nové jistině ve výši [částka] s příslušenstvím, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši [částka] a neuhrazených smluvních pokut ve výši [částka] a [částka]. Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
3. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. [spisová značka], aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.
4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že schopnost žadatele hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka], jeho celkové měsíční náklady činí [částka] a volné zdroje ke splácení činí [částka]. Dále bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně doložila soudu formulář hodnocení klienta, kde byla zejména provedena analýzy bonity žalovaného a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou [částka]. Dále byly doloženy informativní výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen a na základě kterých bylo ověřeno, že žalovaný má pracovní poměr a má tak zajištěn stálý příjem, který byl tímto rovněž ověřen. K posouzení výdajů žalovaného žalobkyně uvádí, že při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný svým podpisem potvrdil v kartě hodnocení klienta, kdy uvedl, že jeho náklady na bydlení činí [částka] (nájemné + inkaso) a nemá žádnou vyživovací povinnost Žalovaný měl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy č. [hodnota] s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, kdy měsíční splátka činila [částka]. Žalobkyně uvádí, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěru (klient – žalovaný) při své žádosti a že vedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně tímto považuje uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující.
5. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] sdělil soudu, že s žalovaným nárokem nesouhlasí, jelikož má za to, že smlouva, ze které žalobkyně vyvozuje svůj nárok, je absolutně neplatná a strany sporu by se tak měly vyrovnat dle principu bezdůvodného obohacení. Tuto neplatnost smlouvy vyvozuje zejména z toho, že věřitel nedostatečně posoudil jeho schopnost jako spotřebitele úvěr splatit. V doplnění vyjádření ze dne [datum] pak uvedl, že do své současné finanční situace se nedostal vlastní lehkomyslností, ale v důsledku závažných životních okolností, které nemohl ovlivnit. V letech 2021 - 2023 byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti po operaci srdce. Tato zdravotní komplikace zásadně omezila jeho příjem a postupně ho dostala do finanční tísně. Aby zajistil základní životní potřeby své rodiny, byl nucen využít nebankovní úvěry. On i jeho manželka jsou pracující lidé s trvalým pracovním poměrem. Řádně hradí nájem městského bytu i veškeré běžné náklady. Manželka je v insolvenci, která končí v prosinci tohoto roku, a své povinnosti plní řádně. Při uzavírání smlouvy s žalobkyní nedokázal správně vyhodnotit dopady podmínek takto nastavených úvěrů. Neměl dostatečné zkušenosti ani informace o finančním trhu a v důsledku toho se uvázal k půjčce od žalobkyně, kterou pokládá za nepřiměřeně vysokou. Postupně se dostal do dluhové spirály, kterou již nezvládal svými silami řešit. Žalovaný nárok tak, jak je uveden v žalobě, neuznává. Nejde dle jeho názoru o nárok vyplývající z úvěrové smlouvy, nýbrž o nárok na vypořádání, resp. vrácení bezdůvodného obohacení a žalobkyně má právo pouze na vrácení nesplacené části jistiny ze strany spotřebitele (nikoli poplatku, úroku či dalších plateb) dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to v době přeměřené možnostem spotřebitele. Uhrazení závazku se nevyhýbá, kvůli své současné finanční situaci ale nedokáže dlužnou částku uhradit jednorázově, proto žádá o možnost tuto zbývající jistinu zaplatit v měsíčních splátkách po [částka], když vyšší částku si vzhledem ke své finanční situaci nemůže dovolit.
6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný dostavil, žalobkyně svou neúčast omluvila. Žalovaný uvedl, že předmětnou půjčku uzavřel, ale byl ve finanční nouzi a nerozuměl veškerým uvedeným údajům. Ví, že půjčku uzavíral telefonicky, kdy byl dotazován na určité věci. Doplňoval pouze informace do tiskopisu, byl po něm požadován občanský a řidičský průkaz a adresa zaměstnavatele. Skutečně po něm nechtěli pracovní smlouvu, potvrzení o výši výdělku, doklad o výši nájemného, inkasa, výpisy z účtu apod. Pouze měl uvést celkovou výši nákladů na bydlení. Zpočátku se snažil úvěr splácet, byl však po dvou operacích srdce dlouhodobě na nemocenské a nebyl schopen tento úvěr splácet, když v důsledku svého zdravotního stavu si musel půjčit další úvěry, které rovněž nesplácel, ale v současné době je domluven na splátkách, které plní. Je ženatý, manželka je až do konce roku v insolvenci. V současné době pobírá asi [částka] čistého, manželka po insolvenčních srážkách pobírá asi [částka], platí nájem [částka], elektřinu a plyn [částka] + [částka], mobil [částka], internet [částka], na jiné úvěry splácí asi [částka] měsíčně, dále platí odpad, pojištění mu platí firma. V současné době již žádnou vyživovací povinnost nemá. Navrhuje, aby jej soud zavázal zaplatit pouze rozdíl mezi poskytnutou zápůjčkou a částkou, kterou již zaplatil s tím, aby mu bylo umožněno zbývající dluh uhradit ve splátkách po [částka].
7. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši [částka] a úroku ve výši 64,32 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), řízení v tomto rozsahu částečně zastavil.
8. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo prostřednictvím komunikace na dálku dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru ve výši [částka] na dobu 48 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši [částka]. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí [částka], pevná zápůjční úroková sazba činí 72,85 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku č. [hodnota], jejíž přílohu tvořil i splátkový kalendář. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum] na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne [datum] a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], z Dodatku č. [hodnota], ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru). Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na splátky úvěru 7 x [částka], celkem tedy částku [částka]. Oznámením ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru k tomuto datu. K úhradě dlužné částky byl pak žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] (z Oznámení ze dne [datum], Předžalobní výzvy ze dne [datum], doručenky). Žalobkyně provedla dne [datum] hodnocení klienta, dle kterého byl žalovaný ženatý, zaměstnán u Správy sportovišť [adresa], a to na dobu neurčitou s pravidelným čistým měsíčním příjmem [částka]. Jeho výdaje měly činit [částka], tj. [částka] splátky [právnická osoba]., [částka] bydlení a [částka] životní minimum (z hodnocení klienta). Tyto údaje se jeví jako nedostatečné, neboť nebyly zkoumány další výdaje, jako např. náklady na obživu, energie, dopravu. Z potvrzení o platbě na běžný účet žalovaného bylo zjištěno, že v červenci 2024 obdržel na účet částku [částka], v srpnu 2024 částku [částka], v září 2024 částku [částka] a v říjnu 2024 částku [částka].
9. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka], kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkem [hodnota] měsíčních splátkách po [částka] tak, aby zaplatil celkovou částku ve výši [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně při poskytování úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala jeho úvěruschopnost tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala jeho skutečné výdaje. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – nájemní smlouvu, pracovní smlouvu apod., nezjišťovala další půjčky a jejich řádné splácení.
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu, uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
17. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu předložila pouze potvrzení o přijatých platbách, kterými prokázala příjem žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO, řádnými výpisy z účtu, doklady za energie, bydlení, stravu, dopravu, léky aj.) však nikterak doloženy nebyly. Žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným, ovšem již žádným způsobem tyto nezkoumala, přičemž výše příjmů a skutečných výdajů je rozhodující pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ze shora uvedených důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS [spisová značka])
18. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění [částka] žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Soud tak žalobě vyhověl ohledně zbývající části jistiny ve výši [částka] a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na žádost žalovaného mu umožnil soud uhradit dluh ve splátkách.
19. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly a tento se jich u jednání výslovně vzdal, rozhodl soud, jak ve výroku uvedeno.