Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které mu byly téhož dne zaslány na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobkyni poplatek ve výši [částka]. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum]. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Žalobkyně tak splnila svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když ke dni podání návrhu nezaplatil ničeho. V důsledku prodlení s vrácením peněžních prostředků žalovanému vznikla povinnost uhradit také úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši [částka] ([částka] za každou písemnou výzvu), když písemné výzvy byly žalovanému odeslány dne [datum], [datum], [datum] a [datum], a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši [částka] od [datum] do [datum], celkem tedy [částka]. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu tak činí [částka].
3. Usnesením Okresního soudu v [Jméno žalovaného B] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby písemně doplnila svá tvrzení, obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost).
4. Žalobkyně ve svém sdělení soudu ze dne [datum] uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a žádá, aby žalovaný byl povinen vrátit vše, co podle smlouvy o zápůjčce dostal, tj. vrátit bezdůvodné obohacení, uhradit úroky z prodlení v zákonné výši a nahradit náklady řízení.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku [částka] (ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z výpisu z běžného účtu žalobkyně). Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnuté zápůjčky a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve 3 měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být uhrazena do [datum]. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši [částka] za písemné upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna za porušení smluvních povinností požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty, která činí [částka] (ze smlouvy o zápůjčce, z upomínek). Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho (ze sdělení žalobkyně).
7. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala úvěruschopnost žalovaného dotazem na žalovaného ohledně jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů a tyto informace ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Žádné z těchto informací však žalobkyně soudu ani po písemné výzvě nedoložila. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS [spisová značka])
13. Žalovaný od žalobkyně obdržel celkovou částku ve výši [částka], na kterou do podání návrhu neuhradil ničeho. Tato částka tedy představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.