Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] – smluvní pokutu, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [Adresa advokátky], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které jí byly zaslány dne [datum] na účet č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobkyni poplatek ve výši [částka]. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky [datum]. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když na předmětnou zápůjčku nezaplatila ničeho. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz, kde žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Pro případ prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit také úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši [částka] (písemné výzvy odeslány dne [datum], [datum], [datum] a [datum]). Celková výše dluhu tak činí částku [částka] ([částka] jistina + poplatek, [částka] náklady spojené s uplatněním pohledávky). Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum].
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby písemně doplnila svá tvrzení, obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost).
4. Žalobkyně ve svém sdělení ze dne [datum] uvedla, že žalovaná k dotazu žalobkyně sdělila, že je zaměstnána na dobu neurčitou ve společnosti Plakor, její čistý měsíční příjem činí [částka]. Tento byl ověřen prostřednictvím služby Kontomatik, kdy byla zjištěna čistá mzda v červnu 2024 ve výši [částka], v červenci 2024 ve výši [částka] a v srpnu 2024 ve výši [částka]. Průměrný měsíční příjem žalované tak činil [částka]. Dále žalovaná sdělila, že je svobodná, nemá žádné nezletilé děti, bydlí v podnájmu a její měsíční výdaje činí [částka]. Žalobkyně však vycházela z částky nezabavitelného minima, která ke dni podání žádosti o zápůjčku činila [částka]. Nahlédnutím do Centrální evidence exekucí a do Insolvenčního rejstříku žalobkyně zjistila, že žalovaná nemá žádný záznam. Na základě uvedených informací nevyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr v poskytnuté výši splatit.
5. Žalovaná se v předmětné věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě dne [datum] žalované poskytla na její bankovní účet částku [částka]. Žalovaná se zavázala k vrácení celkové částky [částka] se splatností dne [datum], a to částky [částka] poskytnuté zápůjčky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, kdy na předmětnou zápůjčku nezaplatila ničeho. Žalované také vznikla povinnost uhradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši [částka] za písemné upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši [částka], konkrétně od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z výpisu z účtu). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu (z výzvy k úhradě před podáním žaloby, z podacího lístku). Na výzvu však nereagovala a dlužnou částku neuhradila.
7. Podle § 2390 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Schopnost žalované splácet řádně úvěr byla dostatečně zkoumána, když kromě nahlížení do veřejných rejstříků vyšel úvěrující z výpisu z účtu žalované. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], avšak tento svůj závazek nesplnila a poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit. Soud přiznal žalobkyni též smluvní pokutu ve sjednané výši 0,1 % denně z dlužné částky, neboť žalovaná se dostal do prodlení se splněním své platební povinnosti a soud neshledal důvod pro snížení tohoto nároku. Žalobkyni byl dále přiznán i nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky, jejichž výše vyplývá ze sazebníku poplatků tvořícího součást dokumentace. Přiznány byly rovněž zákonné úroky z prodlení, přičemž jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Soud nepřiznal žalované nárok na zaplacení sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], když Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uzavřel, že za nepřiměřenou výši úroků lze zpravidla mít takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami 2x až 3x. [adresa] mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. Stejný závěr, pokud jde o nepřiměřenost úroku, přijal Nejvyšší soud v rozhodnutí z [datum] sp. zn. [spisová značka]. V rozhodnutí z [datum] sen. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud konstatoval, že úrok sjednaný ve výši 14 % z půjčené částky za 28 dnů, tedy v přepočtu sjednaná roční úroková sazba 182,5 %, je úrokem sjednaným v rozporu s dobrými mravy, když obvyklá úroková míra v tu dobu se pohybovala v rozmezí 11-16 %.
13. Ve smlouvě bylo sjednáno zapůjčení částky [částka] a jednorázový poplatek ve výši [částka]. Bylo ujednáno, že dlužník uhradí tyto částky ve 3 splátkách, a to [částka], splatnost třicátý první den ode dne poskytnutí zápůjčky, [částka], splatnost šedesátý druhý den ode dne poskytnutí zápůjčky a [částka], splatnost devadesátý třetí den ode dne poskytnutí zápůjčky. Ujednané RPSN činilo 1 689 %, nicméně pro krátkodobé úvěry není ukazatel RPSN dobře využitelný, protože v důsledku zesíleného působení principu časové hodnoty generuje výsledky v řádech až tisíců procent, a to zejména vlivem působení poplatků jako v tomto případě. Poplatek, který soud v souladu s výše uvedeným posoudil jako úrok, představoval 60 % z celkově poskytnuté částky, resp. za 93 dnů, což představuje úrokovou sazbu cca 235 % p. a.
14. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD, resp. statistiky úrokových sazeb pro úročené úvěry z kreditních karet soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v září 2024, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 24,42 % p. a. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednán poplatek (fakticky úrok) představující úrokovou sazbu cca 235 % p. a., tvoří takto sjednaný úrok více než devítinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku v celkové výši [částka] je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.
15. Ujednání o úroku je oddělitelné od zbytku smlouvy, jeho neplatnost tak nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].