6 C 447/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti [Jméno žalobkyně]., www. [Anonymizováno].cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [Jméno žalobkyně]. k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí smlouvy, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www.kamali.cz nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána [částka] na bankovní účet společnosti [Jméno žalobkyně]., případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalobkyně zároveň vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Společnost [Jméno žalobkyně]. v tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž posuzuje příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši [částka]. Částka byla žalovanému zaslána na účet č. [č. účtu] dne [datum]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaný si jedenkrát prodloužil splatnost, za což byl účtován poplatek ve výši [částka]. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. S úhradou zbytku dlužné částky se dostal do prodlení, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván k jeho úhradě. Žalobkyně ke dni sepsání žaloby eviduje za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroků v celkové výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.[právnická osoba] doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr jsou obsaženy v přílohách žalobního návrhu, a to Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Dále žalobkyně doplňuje konkrétní výpočty hodnoty MLS pro jednotlivé smlouvy žalovaného, která je vypočítávána vždy jak na klienta, tak i na domácnost klienta. Z uvedených výpočtů se podává příjem klienta ve výši [částka], splátky jiným společnostem z Nrki mimo HC [částka]. Výdaje na bydlení jsou pak vypočteny částkou [částka] a ostatní výdaje domácnosti částkou [částka]. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CRIBIS a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru ISIR s výsledkem – v registru nenalezen a dotaz do registru CRIBIS s výsledkem – bez exekuce. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovanou schopnou splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně má za to, že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravu, když při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.7. Soud má za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši [částka] s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit v 24 splátkách. Žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem [částka], žil sám, neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil pouze částku [částka]. Žalobkyně tedy eviduje za žalovaným pohledávku [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroků v celkové výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. (z úvěrové smlouvy ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku poplatků, výpisu čerpání, splátek a úhrad, výpisu z účtu o zaslání částky, karty klienta a potvrzení z účtu o příchozí mzdě). Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ve [částka], a to nejpozději do [datum] (z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum]).8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet a ověřovala výši jeho příjmů a výdajů. Nebyly doloženy žádné doklady, které by tyto skutečnosti potvrzovaly (např. pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, výpisy z účtu, náklady na bydlení, obživu, telefon apod.). Z těchto důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS [spisová značka])15. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění [částka] žalovaný zaplatil částku [částka]. K úhradě tak nadále zbývá částka [částka], kdy soud žalobě v této části vyhověl včetně přiznání úroků z prodlení, když oprávnění žalobkyně tyto požadovat vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.