Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám [tituly před jménem] K. G., [tituly za jménem], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. (dále jen „banka“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a Ceník poplatků. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutou zápůjčku v 18 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], když první splátka byla splatná dne [datum]. Mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků neměnnou úrokovou sazbou ve výši 30,9 % ročně. Žalovaný zápůjčku nehradil řádně a včas, banka proto pohledávku s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávka byla ze strany banky postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem [částka] bez kompletního příslušenství. Za období od postoupení ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] splatného ke dni [datum], úroku z prodlení ve výši [částka] splatného ke dni [datum], smluvních úroků ve výši 12 % ročně z jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z celkové částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, ani přesto však na předmětné pohledávky neuhradil ničeho.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud má z předložených listin za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba]. (dále jen „banka“), uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [hodnota]. Celková výše půjčky činila [částka]. Žalovaný se ji zavázal splácet v měsíčních splátkách po [částka]. Úroková sazba činila 30,90 % ročně (ze smlouvy ze dne [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s hrazením měsíční povinné splátky, banka ke dni [datum] pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši [částka] (z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum]). Banka oznámila žalovanému, že pohledávku postoupila žalobkyni (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (z předžalobní výzvy ze dne [datum]). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dluh žalobkyni uhradil.
5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Na základě shora uvedených skutečností, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (dále jen „bankou“) a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši [částka]. Žalovaný byl povinen čerpané peněžní prostředky splácet v dohodnutých splátkách. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný na předmětnou půjčku nezaplatil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení shora uvedenou pohledávku vůči žalovanému ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný ani poté na předmětné půjčky neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak je uvedeno shora. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], když tuto částku žalobkyně v návrhu požaduje. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].