7 C 108/2025

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným Úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Částka ve výši [částka] byla žalovanému zaslána dne [datum] na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě [č. účtu]. K uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, www.kamali.cz, v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www.kamali.cz, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti – [e-mail]. Při uzavírání první smlouvy je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána [částka] na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Protože jména žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS, dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Rovněž srovnává příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou. Smlouvou byly sjednány další volitelné služby za následující poplatky: a) poplatek za expres výplatu ve výši [částka] (žalovaný obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity, jedná se o jednorázový poplatek hrazený v rámci první splátky), b) poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] (umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě, bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání smlouvy, poplatek se hradí v rámci jednotlivých splátek a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit), c) poplatek za SMS servis ve výši [částka] (žalobkyně se zavázala zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy, poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit). V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši [částka], který byl sjednán ve smlouvě v části „náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. V případě zesplatnění úvěru přirůstají vynesené a neuhrazené úroky k jistině. Úroky byly účtovány následovně: dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Úvěr společně s poplatky a úroky byl splatný ve 24měsíčních splátkách. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. V tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň [částka], případně více, ale ne více, než je výše měsíční splátky. Za takového prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši [částka]. Ke korunovému odkladu došlo v následujících datech: dne [datum] byla uhrazena částka [částka] a dne [datum] byla uhrazena částka [částka]. Žalovaný uhradil v následujících datech (součástí plateb jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti, pokud tak žalovaný v průběhu trvání smlouvy učinil): dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dohromady žalovaný za trvání smlouvy uhradil částku ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání smlouvy. Žalovanému byla účtována smluvní pokuta dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] za prodlení s úhradou aktuální dlužné splátky. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána žalovanému doporučeně. V souvislosti s tímto dopisem byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši [částka]. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku celkem ve výši [částka], která se skládá z jistiny ve výši [částka] (jedná se o částku, kdy žalobkyně od načerpané jistiny ve výši [částka] odečetla částky započtené na jistinu, v tomto případě [částka]), z poplatků za bezpečnou splátku ve výši [částka] (naúčtovány dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]), poplatky za SMS servis ve výši [částka] (naúčtovány dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]), z úroků ve výši [částka], z účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy) a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

3. Usnesením, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost).[právnická osoba] doplnění žaloby ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, jsou obsažena v přílohách žalobního návrhu, jimiž jsou Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta a Karta klienta. Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Dle výpočtu MLS příjem klienta z žádosti činil [částka], výdaje činily: životní minimum dospělých členů domácnosti [částka], splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC [částka], buffer žadatele [částka], výše splátky schváleného úvěru [částka] a zbývající MLS klienta činila [částka]. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, CRIBIS a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen a dotaz do registru CRIBIS s výsledkem – bez exekuce. Na základě uvedených zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovaného schopným splácet předmětný úvěr.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách s tím, že úroky nebo poplatky budou přičteny k jednotlivým splátkám na jistinu a budou splatné tímto způsobem: poplatek za poskytnutí úvěru bude přičten k 1. splátce, tento poplatek je splatný spolu s 1. splátkou jistiny. Úrok za 2. až 8. měsíc trvání úvěru bude přičten k druhé až osmé splátce. Tento úrok je splatný spolu s příslušnou splátkou jistiny. Celková částka splatná klientem činila [částka]. Úvěr byl úročen úrokem vyjádřeným pevnou částkou. První měsíc trvání úvěru bude úvěr bezúročný, tzn. že bude mít pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 0 %. Druhý až osmý měsíc trvání úvěru bude úvěr úročený pevnou částkou, která bude záviset na výši poskytnutého úvěru (jistiny). Výše úroku je [částka] za každých půjčených [částka]. Roční úroková sazba se v tomto případě pohybuje v rozmezí od 0 % do 83,03 %. Od devátého měsíce trvání úvěru až do dne splatnosti bude úvěr bezúročný. RPSN činila 49,2 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činil [částka], ověřovací poplatek činil [částka]. Mezi stranami byl dále dohodnut poplatek za expres výplatu ve výši [částka], poplatek za „bezpečnou splátku“ ve výši [částka], poplatek za SMS servis ve výši [částka] a poplatek za prodloužení doby splatnosti o 30 dnů, tzv. „korunový odklad“ ve výši [částka] (účtován za prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní). Pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady ([částka] a [částka] za upomínku) a smluvní pokutu ve výši [částka]. V případě, že výše dlužné částky bude nižší než [částka] může být naúčtována smluvní pokuta maximálně do výše dlužné částky (z úvěrové smlouvy ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, z potvrzení o provedené platbě). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný zaplatil celkem částku [částka] (ze splátkového kalendáře), a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], které žalobkyně započetla podle výše uvedených pravidel. Z důvodu porušení povinnosti úvěr řádně splácet žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] (z výzvy ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu (z výzvy ze dne [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum], z poštovního podacího archu).7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které jí sdělil žalovaný, z údajů životního minima a využila statistický model. V „Kartě klienta“ žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je zaměstnaný, výše jeho čistého měsíčního příjmu činí [částka], nemá žádnou vyživovací povinnost a splátky jiným společnostem činí [částka].8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK).19. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.20. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný ve smlouvě deklaroval příjmy ze zaměstnání ve výši [částka], avšak tyto žalobkyni nikterak nedoložil. Žalobkyně tedy nezjistila skutečné příjmy žalovaného relevantní v době posuzování žádosti. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a ze statistických údajů. Úvěrující vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalovaného např. v souvislosti s bydlením, dopravou, [podezřelý výraz] stavem a další. Žalovaný byl přitom zatížen splátkami úvěrů ve výši [částka], což bylo žalobkyni známo.21. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a údajů životního minima. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických údajů a údajů o výši životního minima, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.22. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).23. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky [částka], kterou žalovaný od žalobkyně obdržel, odečetl částku, kterou již žalovaný zaplatil, tedy částku ve výši [částka]. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku [částka] ([částka] – [částka]), která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.25. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne [datum], byla žalovanému odeslána dne [datum]. Dle předžalobní výzvy měl žalovaný dlužnou částku zaplatit do 23. 5. 20525 a ode dne následujícího, tj. od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci, při zohlednění zamítnutého příslušenství, je úspěch i neúspěch ve věci účastníků přibližně poloviční, z tohoto důvodu soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.