7 C 44/2026

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, částky [částka] s úrokem ve výši 74,02 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poukázala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 36měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem duben 2023, spolu s úrokem ve výši 74,02 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Součástí všech splátek byla vedle jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši [částka], jak bylo sjednáno v příloze č. [hodnota] smlouvy. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (z dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného), z nichž žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalovaného ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI a bylo ověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru a do data zesplatnění neuhradil žádnou částku. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného o více než 30 dnů vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši [částka] u splátek č. [hodnota] a č. [hodnota] ve výši [částka] za každou splátku, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka] (tj. [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů). Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u dvou splátek č. [hodnota] a č. [hodnota], u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. [hodnota], splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši [částka], kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Úvěr se splácel splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a splátka úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru z důvodu prodlení dlužníka, je část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení zaplatil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka]. Žalovaný žalobkyni dluží částku odpovídající aktuální nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina úvěru [částka] a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] (smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy činí 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení až do úplného zaplacení, žalobkyně žalobou požaduje pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]), úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši [částka] (podle přílohy č. [hodnota] smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku [částka] měsíčně s tvořila součást splátek úvěru, do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažené ve splátce č. [hodnota], tedy 1 x [částka]) a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 74,02 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného, tj. od [datum] žalobkyně v souladu s § 122, odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši 15 % ročně.

3. Usnesením, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr, včetně příslušenství splácet. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka], celkové měsíční náklady činí [částka] a volné prostředky ke splácení představují částku [částka]. Z databází NRKI a SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupkyně žalobkyně se k jednání dostavila a navrhla, aby soud žalobě vyhověl. Dále uvedla, že pokud jde o výdaje žalovaného, nemá nad rámec tvrzení uvedených v doplnění žaloby žádná další tvrzení. Žalovaný nad rámec splátek uvedených v žalobě, které byly hrazeny v rámci insolvenčního řízení, nic neuhradil.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena, prostřednictvím komunikace na dálku, Smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne [datum] částku [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem duben 2023. Splátka v sobě zahrnuje splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru a měsíční úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši [částka]. Celkem měl žalovaný zaplatit částku ve výši [částka]. Výše úrokové sazby činila 74,02 % a RPSN činila 105,08 %. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, u které se ocitne úvěrovaný v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn těchto smluvních pokut může činit maximálně [částka] za každý kalendářní rok. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] v případě prodlení žalovaného s každou splátkou o více než 15 dnů. Jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je úvěrovaný povinen splatit ke dni zesplatnění. Jestliže po zesplatnění nedojde k zaplacení nové jistiny úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a do data zesplatnění neuhradil žádnou částku. Ke dni [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění (v rámci insolvenčního řízení) žalovaný uhradil částku v celkové výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nové jistiny úvěru ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši [částka], úrok ve výši 74,02 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky, žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

6. Z „Hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání s maturitou a má vlastní bydlení. Je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]., [adresa], čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka]. Výdaje žalovaného určené žalobkyní činily [částka] (životní minimum [částka] + nájemné a inkaso [částka]). Volné zdroje žalovaného, po odečtení tisícikorunové rezervy, tak činily [částka].

7. Z předložených dokladů o příjmu žalovaného bylo zjištěno, že jeho čistý měsíční příjem činil v listopadu 2022 částku [částka], v prosinci 2022 částku [částka], v lednu 2023 částku [částka] a v únoru 2023 částku [částka].

8. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že návrhem žalovaného, doručeným Krajskému soudu v [adresa] – pobočce v Olomouci, bylo zahájeno insolvenční řízení. Žalovaný spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu uvedl, že má celkem pět splatných závazků vůči pěti věřitelům. Dále uvedl, že je svobodný, má tři vyživovací povinnosti a je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]., [adresa]. Dne [datum] bylo žalovanému usnesením č. j. KSOL [spisová značka] -[právnická osoba] povoleno řešení úpadku oddlužením. Dne [datum] bylo usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Olomouci, č. j. KSOL [spisová značka] -B25, schválené oddlužení zrušeno pro nepoctivý záměr dlužníka (žalovaného) a insolvenční řízení bylo zastaveno.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

15. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

16. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumat schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

20. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK).

21. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše částečné nebo žádné splácení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

22. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného, na jejichž základě řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., toto tvrzení ovšem neprokázala. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala nedostatečně, neboť zkoumala toliko jeho příjmové poměry, aniž by se řádně zabývala jeho skutečnými výdaji a celkovou finanční situací. Žalobkyně sama stanovila životní náklady žalovaného částkou [částka] měsíčně odpovídající životnímu minimu. Pokud jde o náklady na bydlení (nájemné a inkaso) ve výši [částka] měsíčně, které žalovaný uvedl, tyto nebyly nijak doloženy a jejich výše se jeví jako nereálná. Žalobkyně dále nezohlednila existenci tří vyživovacích povinností žalovaného ani dostatečně neprověřila, zda má žalovaný další finanční závazky. Nevyžádala si kupříkladu výpisy z účtu žalovaného, které obvykle poskytují reálný přehled o příjmové a výdajové situaci dlužníka. Přitom průměrný čistý měsíční příjem žalovaného, zjištěný z výpisů z účtu, činil přibližně [částka], což samo o sobě bez zohlednění úplné výdajové stránky, výše splátky [částka] a celkové zadluženosti neumožňuje učinit kvalifikovaný závěr o jeho schopnosti splácet úvěr. Tato zjištění vedou soud k přesvědčení, že žalobkyně řádně nezkoumala a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

23. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

24. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky [částka], kterou žalovaný od žalobkyně obdržel, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně uhradil, tj. částku [částka]. Žalovaný žalobkyni do dnešního dne nevrátil částku [částka] ([částka] – [částka]), která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní upomínka ze dne [datum], byla žalovanému odeslána téhož dne, doručena mu byla na základě zákonné fikce třetí pracovní den, tj. [datum]. Následující den, tj. [datum] měl žalovaný uhradit žalobkyni dlužnou částku a od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

27. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci (při zohlednění zamítnutého příslušenství a smluvní pokuty) je úspěch žalobkyně méně než poloviční a žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.