Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [Adresa advokátky], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní Smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tyto peněžní prostředky byly žalované zaslány dne [datum] na účet č. [č. účtu]. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o navýšení zápůjčky o [částka], které byly žalované zaslány na účet č. [č. účtu] dne [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka]. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum]. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce byla klientem podepsána elektronicky PIN kódem, který žalobkyně zaslala na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaná své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka nebyla žalovanou do dnešního dne vrácena, ke dni podání žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila žádnou částku. V důsledku prodlení s vrácením peněžních prostředků vznikla žalované povinnost uhradit také úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši [částka] ([částka] za každou písemnou výzvu). Písemné výzvy byly žalované odeslány dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dále byla v důsledku prodlení žalované naúčtována smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši [částka], od [datum] do [datum], která činí [částka]. Celková výše pohledávky ke dni podání žaloby činí [částka] a skládá se z jistiny ve výši [částka], z poplatku ve výši [částka], z účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši [částka].
3. Usnesením soudu, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzenou zápůjčku včetně příslušenství.[právnická osoba] tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalované s tím, že žádá, aby bylo v předmětné věci rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni vše, co podle smlouvy o zápůjčce dostala, tj. bezdůvodné obohacení, úroky z prodlení v zákonné výši a náklady řízení.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.6. Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované na její bankovní účet částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku ve výši [částka] spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Dodatek ke Smlouvě o zápůjčce č. [hodnota], na jehož základě byla žalované navýšena zápůjčka o částku [částka], takže celková výše zápůjčky činila [částka]. Poplatek za navýšení zápůjčky činil [částka]. Žalovaná se tak zavázala vrátit částku [částka] spolu s poplatkem v celkové výši [částka] do [datum]. Z důvodu prodlení s vrácením částky byly žalované zaslány upomínky, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], za které jí byly naúčtovány paušální náklady spojené s odesláním upomínek v celkové výši [částka] (5 x [částka]) a smluvní pokuta za prodlení ve výši [částka]. Žalovaná žalobkyni neuhradila žádnou částku. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, na výzvu nereagovala a dluh do dnešního dne neuhradila.7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2390 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumat schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK).19. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že splnila své zákonné povinnosti ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., když na výzvu soudu nedoložila žádná tvrzení ani důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalované.20. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).21. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Žalovaná od žalobkyně obdržela částku [částka], kterou do dnešního dne nevrátila. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.23. Pokud jde o počátek prodlení žalované, předžalobní upomínka ze dne [datum], byla žalované odeslána téhož dne, doručena byla dle zákonné fikce třetí pracovní den, tj. [datum]. Podle výzvy měla žalovaná zaplatit do 3 dnů, tj. do [datum] a ode dne následujícího po splatnosti je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.24. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky [částka] (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 55,4 % uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky [částka], tedy z 44,6 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 10,8 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši [částka] podle § 14b odst. 1, písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. za 3 úkony právní služby (převzetí věci + podání žaloby + předžalobní upomínka) po [částka], 3 x režijního paušálu po [částka] ve výši [částka] podle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž odměna a náhrady jsou zvýšeny o 21 % DPH. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 10,8 %, tedy částku ve výši [částka]. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu na ustáleném vzoru opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech například pod spisovými značkami [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další.