Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], přičemž první splátka bude zaplacena do konce měsíce, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci a další splátky vždy do konce každého následujícího měsíce až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka], k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní úvěrovou smlouvu č. [hodnota], v rámci které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr. Nedílnou součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,31 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku [částka] a na poskytnutý úvěr celkem uhradil [částka]. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši [částka], sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (od [datum] do [datum] úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně).
3. Usnesením, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství a aby uvedla, jakou částku žalovaný načerpal a uhradil na splátky tvrzeného úvěru, a to včetně splátek, které byly započteny na jistinu, příslušenství úvěru, poplatky apod.[právnická osoba] doplnění žaloby ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že postupovala podle Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a Karty klienta, kde jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně vycházela. Do výpočtu [Anonymizováno] klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Dle výpočtu MLS k smlouvě č. [hodnota] příjem klienta z žádosti činil [částka], životní minimum žadatele činilo [částka], součet splátek [Anonymizováno] úvěrů [částka], součet splátek úvěrů z NRKI mimo HC [částka], výše splátky schvalovaného úvěru [částka] a zbývající MLS žadatele činilo [částka]. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalovaný za trvání úvěrového vztahu načerpal částku ve výši [částka] a uhradil částku [částka].5. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že nárok uplatněný v žalobě uznává pouze z části. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] s výší úvěrového rámce [částka]. Následně uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatky o navýšení úvěrového rámce na částku [částka]. Žalovaný zaslal dne [datum] žalobkyni návrh na smírné řešení. Dne [datum] obdržel vyjádření žalobkyně, která nesouhlasila a s návrhem a žádala žalovaného o řádné hrazení svých závazků dle podmínek uvedených v úvěrové smlouvě. Žalovaný žádal o úvěr na stránkách homecredit.cz, další komunikace běžela přes mobilní aplikaci [právnická osoba]. Co se týká samotného kontraktačního procesu prostředky elektronické komunikace na dálku, nebyly naplněny požadavky daného právního jednání a žalovaný tak shledává uvedenou smlouvu neplatnou. Žalovaný má za to, že žalobkyní předložená smlouva je od samého počátku neplatná, a to z důvodu, že žalobkyně nesplnila své zákonem dané povinnosti. Mezi tuto povinnost patří dostatečné prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Žalobkyně nepostupovala řádně a s veškerou péčí. Příjmy a výdaje žalovaného nebyly nijak blíže zkoumány, resp. Žalobkyně uvedenou výši příjmů a výdajů nikterak neověřila, nezkoumala výdaje na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje např. na jídlo, za léky, zda žalovaný nemá zvýšené výdaje související se [podezřelý výraz] stavem atd. Žalobkyně si od žalovaného nevyžádala například výpisy z běžného účtu, ze kterých by si ověřila, zda měsíční hospodaření s penězi končí v kladném zůstatku. Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřela další bezúčelový úvěr, produkt Kamali, celková výše spotřebitelského úvěru činila [částka]. Žalobkyně si ani v tomto případě nevyžádala výpisy z běžného účtu žalovaného za předchozí měsíce, věrohodně neprověřila výdajovou stránku žalovaného s ohledem na všechny náklady v běžném životě. Z žalobního návrhu a jeho příloh vyplývá, že k posuzování úvěruschopnosti klienta je využíván statistický model, pomocí kterého žalobkyně stanoví limit nejvyšší měsíční splátky. Žalovaný má za to, že pokud žalobkyně co by poskytovatelka úvěrů vychází při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nikoli ze skutečných a ověřených příjmů a výdajů konkrétního žadatele o úvěr, ale tyto nahrazuje obecným matematickým modelem čerpajícím z obecně stanovených částek životního minima a normativních nákladů a z neověřených informací, neplní svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Uvedený spor se žalovaný snažil s žalobkyní řešit sjednáním smírného řešení, žalobkyně však na tuto snahu reagovala podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle sdělení žalobkyně žalovaný dosud na pohledávku uhradil částku [částka]. V případě, že soud shledá smlouvu neplatnou, žádá žalovaný, aby žalobkyni bylo uloženo, aby veškeré částky, které na dluh již uhradil, byly započteny na původní jistinu. Zbývající částku ve výši [částka] je žalovaný povinen vrátit coby bezdůvodné obohacení, a to v době přiměřené jeho možnostem. V tomto směru žalovaný navrhuje měsíční splátky ve výši [částka].6. Žalobkyně k vyjádření žalovaného dne [datum] uvedla, že má za to, že smlouva byla uzavřena platně. Žalovaný ve svém vyjádření sděluje, že se snažil o uzavření smírného řešení, avšak žalobkyně neeviduje žádnou snahu o smírné řešení ve formě telefonního hovoru nebo přípisem ze strany žalovaného. Žalovaný soudu sdělil, že může platit dluh ve splátkách pouze ve výši [částka] měsíčně. K tomu žalobkyně dodává, že dálka doby splácení v případě, že by tento dluh bylo umožněno splácet ve splátkách ve výši [částka], dluh by byl splácen 313 měsíců, tedy 26 let. Žalobkyně je nicméně nakloněna smírnému řešení věci a navrhuje tedy splacení dluhu ve formě měsíčních splátek ve výši [částka]. Tímto způsobem by byl dluh splacen za 60 měsíců, tedy za 5 let.7. K jednání, nařízenému na [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupkyně žalobkyně se k jednání dostavila a sdělila, že není schopna doplnit tvrzení, resp. důkazní návrhy týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zejména jeho konkrétních výdajů. Navrhla, aby soud žalobě v celém rozsahu vyhověl s odkazem zaslané vyjádření. V případě, že soud tuto argumentaci neuzná, nechť je žalobkyni přiznán nárok z titulu bezdůvodného obohacení.8. Po provedeném dokazování, z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně se Smlouvou o úvěru č. [hodnota], uzavřenou dne [datum], zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr a přenechat mu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve formě měsíčních splátek ve výši 3,310 % z dlužné částky, tj. [částka]. Roční úroková sazba činila 27,90 %, RPSN činila 31,8 %. Celková částka splatná spotřebitelem činila [částka]. Pro případ, že žalovaný nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši [částka] měsíčně a smluvní pokutu ve výši [částka]. V případě, že výše dlužné splátky bude nižší než [částka], smluvní pokuta může být účtována maximálně ve výši dlužné splátky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Smlouva obsahuje formulář, ve kterém žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, má střední vzdělání s maturitou, je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba]. p., s čistým měsíčním příjmem [částka], příjmy ostatních členů domácnosti činí [částka] měsíčně, výdaje na bydlení činí [částka], splátky všech úvěrů činí [částka] a ostatní výdaje činí [částka] (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Dle sdělení žalobkyně a žalovaného, v průběhu úvěrového vztahu, došlo k podstatnému navýšení úvěrového rámce na částku [částka]. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka] a uhradil částku [částka]. Žalobkyně účtovala žalovanému úrok za hotovostní transakce ve výši [částka] – po započtení částky [částka] zaplacené žalovaným, zbývá k úhradě částka [částka], úrok za pojistné ve výši [částka] – po započtení částky [částka] zaplacené žalovaným, zbývá k úhradě částka [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka], pojištění CPI ve výši [částka] – po započtení částky [částka] zaplacené žalovaným, zbývá k úhradě částka [částka], smluvní pokuta ve výši [částka], úrok ve výši [částka] – po započtení částky [částka] zaplacené žalovaným, zbývá k úhradě částka [částka], obchodní úrok ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka]. Dne [datum] žalobkyně revolvingový úvěr zesplatnila (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad, ze zesplatňujícího dopisu ze dne [datum]).9. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným, kdy žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem [částka], příjmy ostatních členů domácnosti činí [částka] a měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Dále žalobkyně vycházela z výdajů ve výši životního minima člena domácnosti [částka], součtu splátek úvěrů z NRKI [částka] a nové splátky úvěru [částka] (zjištěno z Karty klienta, z Úvěrové zprávy a z Ověření bonity MLS).10. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši [částka] nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy (z výzvy ze dne [datum] a podacího archu).11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (zjištěno z výzvy ze dne [datum] a podacího archu).12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] Smlouvou o úvěru č. [hodnota] zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr a přenechat mu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce [částka]. Výše měsíční splátky činila 3,31 % z dlužné částky a roční úroková sazba činila 27,90 %. V průběhu úvěrového vztahu došlo k navýšení úvěrového rámce na částku [částka]. Žalovaný celkem načerpal částku [částka] a uhradil částku [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které jí sdělil žalovaný, z údajů životního minima a využila statistický model. Žalovaný porušil podmínky smlouvy a přestal hradit sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], a to do 14 dnů od sepsání výzvy. Před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum]. Žalovaný na tyto výzvy nereagoval a dlužnou částku včetně požadovaného příslušenství nezaplatil.13. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále též ZoSÚ) ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, ve znění dodatku o navýšení úvěrového rámce, podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodného pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne [datum] spisové značky [spisová značka], z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.21. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.22. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, toto tvrzení ovšem žalobkyně neprokázala. Žalobkyně vůbec nezkoumala aktuální majetkové poměry žalovaného (jeho příjmy, výdaje, náklady na bydlení, vyživovací povinnosti). Dle tvrzení žalovaného, žalobkyně příjmy a výdaje žalovaného nikterak blíže nezkoumala, respektive výši příjmů a výdajů neověřila, nezkoumala výdaje na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje, výdaje se [podezřelý výraz] stavem apod. Žalobkyně rovněž po žalovaném nežádala výpisy z běžného účtu, ze kterých by si ověřila, zda měsíční hospodaření s penězi končí v kladném zůstatku.23. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadovaná plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodná. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2291 a násl. OZ.24. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky [částka], kterou žalovaný od žalobkyně načerpal, odečetl částku, kterou již žalovaný zaplatil, tedy částku ve výši [částka]. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], přičemž první splátka bude zaplacena do konce měsíce, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci a další splátky vždy do konce každého následujícího měsíce až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.25. V souladu s ustanovením § 160 občanského soudního řádu s přihlédnutím k možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.) soud povolil žalovanému splátky dlužné částky po [částka] měsíčně, a to s ohledem na jeho nepříznivou finanční situaci.26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky [částka] (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 91,1 % uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky [částka] (zamítnutá jistina, poplatky za pojištění, náklady na vymáhání, smluvní pokuta a kapitalizovaný úrok) tedy z 8,9 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 82,2 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za právní zastoupení 5 úkonů právní služby po [částka] (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, sdělení ze dne [datum] k vyjádření žalovaného k žalobě, účast u jednání) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 x režijní paušál po [částka], tj. [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši [částka] ze [adresa] do [Jméno žalovaného B] a zpět, celkem [hodnota] km, osobním automobilem [jméno FO], RZ [SPZ], s kombinovanou spotřebou 6,5 l benzínu Natural na 100 km, při ceně benzínu [částka] /l a režii [částka] /km, náhradu za ztrátu času 2 půlhodiny po [částka] a 21 % DPH z částky [částka], tj. [částka]. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku [částka] a z této částky soud přiznal žalobkyni 82,20 %, tedy částku ve výši [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni úkony za doplnění žaloby ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť žalobkyně je zastoupena advokátem a žaloba měla být precizní a obsahovat všechny potřebné náležitosti a tvrzení již v době jejího podání.